SpaceX má za sebou zásadní milník. Její obří Starship se při čtrnáctém testovacím letu poprvé dostala na oběžnou dráhu. Právě na této raketě firma staví další rozvoj Starlinku, návrat astronautů na Měsíc i budoucí plány s umělou inteligencí ve vesmíru. K úspěšnému letu pogratuloval SpaceX také šéf NASA Jared Isaacman. Vstup na oběžnou dráhu podle něj proběhl bezpečně a spořádaně.
Společnost SpaceX dnes na čtvrtý pokus poprvé dokončila testovací let svého obřího dopravního systému Starship, s nímž chce v budoucnu létat na Měsíc nebo na Mars. Na rozdíl od třetího testu se její vesmírná loď nerozpadla při klesání atmosférou a přistála v Indickém oceánu, byť s poškozeným křídlem. Společnost miliardáře Elona Muska tak učinila významný krok na cestě k opakovaně použitelnému vesmírnému plavidlu.
Z kosmodromu v Boca Chica v americkém státě Texas dnes ve 14:03 středoevropského času odstartoval k druhému testovacímu letu dosud největší dopravní systém Starship společnosti SpaceX. Kosmická loď se úspěšně oddělila od nosné rakety Super Heavy, která však místo vertikálního sestupu do vod Mexického zálivu explodovala. Starship úspěšně zažehla vlastní raketové motory a poprvé dosáhla hranice vesmíru, společnost s ní ale pak ztratila kontakt a posléze podle agentury AFP oznámila, že rovněž vybuchla.
Environmentální skupiny podaly žalobu na americký Federální úřad pro letectví (FAA) kvůli povolení, které úřad vydal pro start rakety Starship společnosti SpaceX. Podnět k soudu přišel 11 dní poté, co FAA udělila obřímu dopravnímu systému povolení k vzletu. Start rakety podle ochranářů poškodil okolní útočiště divoké zvěře a FAA měl provést rozsáhlejší dopadovou studii. O případu informovala agentura Reuters.
Spojené státy se při rozhovorech o ukončení rusko-ukrajinské války z tohoto týdne dotazovaly ukrajinské strany, zda by se Kyjev byl ochoten vzdát Donbasu výměnou za členství v NATO, uvedl podle tiskových agentur ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Letecká doprava ✈ v USA se po celostátním přerušení provozu postupně obnovuje. Více než čtyřhodinové přerušení bylo nejdelší od teroristických útoků z 11. září 2001. Příčinou byly technické problémy v řízení letového provozu. Ministr dopravy Sean Duffy ale upozornil, že aerolinkám nějakou dobu potrvá, než se provoz vrátí k normálu. Jen dnes bylo zrušeno přes 2500 letů.Číst více
Prezident České stomatologické komory (ČSK) Roman Šmucler dnes rezignoval. Představenstvo navrhovalo jeho odvolání. Informovala o tom tisková tajemnice ČSK Karolina Slavíčková. Šmucler byl v čele komory od roku 2017, současný mandát mu měl vypršet za dva roky. Na facebooku dnes uvedl, že práce jeho i celého týmu bude mít velké místo v historii oboru.
Číst více
Americká softwarová společnost Microsoft po pátečním celodenním výpadku obnovila funkčnost všech svých služeb. Oznámila to na síti X. Výpadek zasáhl jak domácnosti, tak firmy a státní úřady, a to po celém světě včetně Česka. Microsoft už v pátek uvedl, že nic nenasvědčuje tomu, že by šlo o kybernetický útok nebo počínání umělé inteligence (AI).
Americký prezident Donald Trump se ve čtvrtek v jihočínském Šen-čenu setká s prezidenty Číny a Ruska Si Ťin-pchingem a Vladimirem Putinem. Uvedl to Bílý dům. Trilaterální jednání se mimo jiné zaměří na omezení jaderných zbraní. Tématem rozhovorů bude i Írán, jednání o Ukrajině se nepředpokládá, píší agentury AP a AFP s odvoláním na nejmenovaného amerického činitele.
Číst více
Lidé dnes mohou v tisícovkách obchodů 🛒 darovat potraviny či drogerii potřebným. Do celonárodní Sbírky potravin se zapojí zhruba 3560 prodejen. Podle organizátorů je to největší účast v podzimní části sbírky, loni na podzim se účastnilo asi 2800 prodejen. Sbírka se koná od 08:00 do 18:00.
Německá vláda plánuje odkoupit od energetických společností RWE a E.ON jejich podíly v britské jaderné ☢ společnosti Urenco. Agentuře Reuters to řekly tři osoby obeznámené s touto záležitostí. Hodnota transakce by mohla dosáhnout miliard eur a Německo již o ní jednalo s Británií a Nizozemskem, které ve firmě vlastní po třetině. Urenco patří mezi největší společnosti na obohacování uranu na světě.
Odchod z domovů kvůli extrémním projevům počasí hrozí na světě až 200 milionům lidí. Uvedla to v pátek na klimatické konferenci COP31 šéfka Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) Amy Popeová. Popeová vyzvala k pomoci chudším zemím při financování adaptačních opatření.