Na ukončení ruského tranzitu plynu přes Ukrajinu doplatí nejvíce sám Kyjev, plyne z výpočtu britské společnosti Capital Economics, jejž cituje agentura Bloomberg. Do EU bude ruský plyn proudit v poměrně velkém objemu nadále, byť dráže, a to námořní cestou ve zkapalněné podobě.
Česko nebude usilovat o prodloužení výjimky z evropského zákazu na dovoz ruských ropných produktů. Informaci agentury Reuters potvrdilo i ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). Platnost výjimky skončí 5. prosince. Zákaz dodávek produktů z ruské ropy byl schválen v rámci sankcí, které Evropská unie uvalila na Rusko kvůli jeho agresi vůči Ukrajině, výjimku ze zákazu dostaly kromě Česka také Slovensko a Maďarsko.
Prý jsme se zbavili závislosti na ruském plynu, dozvídáme se už i z billboardů. Volby se blíží a kampaň startuje. Jenže zrovna v době, kdy Česko odebírá tolik ruského plynu jako už dlouho ne. Takže kampaň míří poněkud „mimo“. Přes 90 procent plynu, který do Česka nyní teče, je z totiž „ruského směru“, ponejvíce přímo z Ruska. Pokud odněkud dovážíme přes 90 procent tak důležité suroviny, jakou plyn představuje, je zvláštní hovořit o zbavení se závislosti. Laická veřejnost si pod tím nejspíše představí, že ruský plyn neodebíráme. Což ale není pravda.
Češi se vrací k ruskému plynu, píše agentura Bloomberg. Česko tak podle ní patří k několika zemím, které hatí celoevropskou snahu odstřihnout se od ruských dodávek energií. Taková snaha je skutečností uplynulých dvou let, po ruské invazi na Ukrajinu.
Hned 94 procent plynu má Česko v tomto měsíci z „ruského směru“, ponejvíce z Ruska. To tu už dlouho nebylo, plyne z dat Net4Gas. Jen 6 procent plynu je ze západního směru, tedy z Norska či z terminálů na zkapalněný plyn, kde si ČR už od roku 2022 pronajímá kapacitu. Nyní ale tuto kapacitu prakticky nevyužívá.
Takřka všechen plyn, který Česko odebírá, je nyní z „ruského směru“, ponejvíce z Ruska. Ze západního směru, přes Německo, už Česko získává jen maximálně sedm procent plynu.
Francie letos dováží více ruského plynu než Maďarsko. V prvním letošním pololetí dramaticky navýšila objem dovozu ruského plynu, meziročně o více než 100 procent.
Slovensko by mohlo Česku vytrhnout trn z paty. Pokud by z České republiky učinilo tranzitní zemi, tuzemské plynovody by byly díky příslušným poplatkům rázem výdělečnější.
Vyhlídky rakouské ekonomiky se podle tamních hospodářských institutů zhoršily. Institut WIFO nyní předpokládá, že hrubý domácí produkt (HDP) Rakouska se v letošním roce zvýší pouze o 0,2 procenta, zatímco ještě v prosinci letošní růst odhadoval na 0,9 procenta.
Češi v loňském roce spotřebovali nejméně plynu od roku 1994. Spotřeba zemního plynu loni v Česku meziročně klesla o sedm procent na 7,1 miliardy metrů krychlových. Příčinou byla především výrazně nižší poptávka po elektřině z plynových elektráren a nadále klesající spotřeba domácností i průmyslu. Spolu s vysokou naplněností zásobníků to vedlo také k nižšímu dovozu plynu do ČR. Vyplývá to z analýzy poradenské společnosti EGÚ Brno.
„Už ani kubík ruského plynu“ neplatí, do Česka ho tečou až stovky milionů kubíků. Veřejnost o tom moc neví a žije převážně v mýlce, že Česko žádný ruský plyn neodebírá.
