I po odchodu Pirátů z vlády zůstane ministr zahraničí Jan Lipavský členem koaličního kabinetu, pokračovat bude jako nestraník. Šéf české diplomacie už požádal o ukončení členství v pirátské straně a současně odnesl demisi premiérovi Petru Fialovi (ODS). Po rozhovoru s předsedou vlády se ale rozhodl, že rezignaci vezme zpět. Poté, co ve funkci vicepremiéra pro digitalizaci a ministra pro místní rozvoj nedobrovolně ke konci září skončil dosluhující pirátský předseda Ivan Bartoš, se Piráti rozhodli odstoupit od koaliční smlouvy. Stálého ministra pro místní rozvoj vybírá hnutí STAN z několika oslovených kandidátů.
Fialova vláda si jde pro triumf ve volbách roku 2025. Už v pátek večer to může potvrdit ratingová agentura Moody’s. Česká koruna díky tomu „jede“, píše v komentáři ekonom Lukáš Kovanda.
Pokud vláda ponechá v balíčku zvýhodnění benefitů, sníží své šance na volební úspěch, míní hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. Voliči pětikoaličních stran totiž volají po úsporách a i oni těžko vstřebají, proč se má šetřit na důchodcích, a ne na zaměstnancích. Změny daní v balíčku jinak zvýší inflaci, dodává ekonom s tím, že slábnoucí koruna přitom nepomůže.
Bereme vládním stranám voliče, protože vůbec nezvládají svou agendu, říká stínový premiér Karel Havlíček z ANO. Předvolební průzkumy jeho slova potvrzují, ANO se pohybuje kolem třiceti procent. Babišovo hnutí nyní změnilo rétoriku a začalo se řadit mezi takzvaně liberálně konzervativní strany. Co tento přemet na politické mapě znamená? Především fakt, že Babiš a jeho nejbližší cítí šanci sebrat voliče současné pětikoalici. A nyní na tom začínají intenzivně pracovat.
Posledním příkladem je jednání o úsporném balíčku, či jak si vláda pojmenovala seznam škrtů a zvyšování daní. Už i ministr financí Zbyněk Stanjura přiznává, že najít shodu na více než šedesáti opatřeních mezi pěti vládními partajemi je nadlidský úkol. Domluva prý po třech měsících panuje zhruba na půlce návrhů, o druhou polovinu se ještě bude svádět boj.
Za zavřenými dveřmi se už měsíce vyjednává, jak budou nově vypadat sazby DPH. Které položky budou zařazeny do které kolonky. Zdálo se, že mezi pěti stranami vládní koalice panuje shoda na tom, že do budoucna už nebudou dvě snížené sazby, 10 a 15 procent, ale jenom jedna. Měla se vést politická jednání, zda půjde o 13 nebo 14 procent. A hlavně o tom, které položky budou v nové snížené sazbě a které se přesunou do hlavní, 21procentní. Tedy, které služby a zboží zdraží.
Evropský výrobce letadel 🛬🛬🛬 Airbus nařídil bezodkladnou úpravu softwaru u výrazného množství letadel řady A320. Podle zdrojů agentury Reuters by se svolání mohlo týkat přibližně 6000 letadel, což představuje přibližně třetinu světové flotily tohoto výrobce. Úpravy je nutné provést ještě před příštím vzletem. Dopravci Wizz Air a Air India už avizovali, že se opatření může dotknout některých jejich letů.
Americké akcie při dnešní zkrácené seanci po Dni díkůvzdání posílily. Náladu na akciových trzích zlepšila rostoucí očekávání, že americká centrální banka v prosinci přikročí k dalšímu snížení úrokových sazeb, uvedla agentura Reuters.
Irská nízkonákladová letecká společnost Ryanair oznámila, že ruší svůj věrnostní program, protože se slev rozhodlo využít příliš mnoho cestujících a po osmi měsících od jeho zahájení se projekt ukázal jako ztrátový.
Akcie na pražské burze za 11 měsíců letošního roku výrazně vzrostly a index PX si od počátku ledna do konce listopadu připsal 41,6 procenta na 2493,1 bodu. Během listopadu se dostal na dosavadní maximum. Nejvíce posílily akcie Doosan Škoda Power, které se obchodují na hlavním trhu burzy od 6. února. Naopak nejvíce ztratily akcie Photon Energy.
Ruský úřad pro kontrolu médií a internetu Roskomnadzor pohrozil úplným zablokováním komunikační aplikace WhatsApp. Rusko již v srpnu začalo omezovat hovory přes aplikaci WhatsApp a obvinilo ji, že odmítá ruským úřadům poskytovat informace ohledně podvodů a terorismu, napsala agentura Reuters.
Pražská burza v závěru týdne posílila, index PX stoupl 0,42 procenta na 2493,07 bodu. Z předních emisí se dařilo rakouským titulům a Komerční bance, naopak akcie energetické společnosti ČEZ a Monety Money Bank mírně oslabily.
Vývoz zboží z České republiky do zahraničí by měl podle Asociace exportérů letos vzrůst přibližně o 2,3 procenta na rekordních asi 6,25 bilionu korun z loňských 6,11 bilionu korun. Meziroční nárůst však bude výrazně nižší než mezi lety 2024 a 2023, kdy činil 7,6 procenta.
Česko začalo jednat s Polskem o společné přihlášce do projektu evropské AI Gigafactory. Součástí jednání a společného projektu jsou také Pobaltské státy. Uvedlo to ministerstvo průmyslu a obchodu, které jednání za českou stranu vedlo. Projekt by se měl podle plánu zahájit v roce 2026 a jeho rozpočet přesahuje 90 miliard korun, když přibližně třetinu pokrývají evropské a státní dotace a zbytek financuje soukromý sektor.
Kriminalisté Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) podle webu iROZHLAS.cz v domě generálního ředitele Správy železnic Jiřího Svobody nalezli hotovost převyšující částku 80 milionů korun. Svoboda následně sdělil, že peníze pocházejí z celoživotních úspor jeho předků.
Německý Spolkový sněm schválil rozpočet na příští rok. Vláda v něm počítá s výdaji 524,5 miliardy eur (12,7 bilionu Kč), tedy vyššími než letos. Předpokládá rovněž rekordní investice za 126,7 miliardy eur (3,1 bilionu Kč), tedy o deset procent vyšší než v rozpočtu na letošní rok. Kvůli loňskému pádu vlády a únorovým předčasným volbám Německo rozpočet na letošní rok schválilo teprve v září.
