Německé hospodářství v letošním roce poroste, odhadují v prognózách tři německé hospodářské instituty. Ekonomika podle nich letos vykáže růst o 0,3 procenta. V příštím roce tempo růstu zrychlí podle institutů Ifo a RWI na 1,5 procenta, podle IfW dokonce na 1,6 procenta.
Německé podnikatelské svazy hodnotí současnou situaci hůře než před rokem a příští rok vyhlížejí s obavami. Vyplývá to z průzkumu Institutu německého hospodářství v Kolíně nad Rýnem (IW Köln), který financují německé hospodářské svazy a podniky. Útlum německé ekonomiky pociťují i velké firmy s akciemi na burze, uvádí se podle agentury DPA v analýze poradenské společnosti EY.
Německá vláda se chystá zhoršit výhled domácí ekonomiky, na letošní rok už s jejím růstem nepočítá. S odvoláním na zdroje obeznámené se situací o tom informovala agentura Bloomberg. Německo má největší ekonomiku v Evropě a loni zaznamenalo pokles hrubého domácího produktu (HDP).
Pohybem mírně vzhůru nás odměnil uplynulý týden na finančních trzích, kdy zásadních zpráv bylo trochu méně. Přesto některé ekonomické údaje byly poměrně úderné. Ekonomika Německa si již delší dobu prochází složitým obdobím. Můžeme s jistotou říci, že tamní ekonomika je nemocná, a to přímo strukturálně. Poslední data, která dorazila z průmyslu a služeb to jen potvrzují. Rovněž zasedala domácí ČNB. Hlavní americký index S&P 500 se pohyboval kolem 5800 bodů.
Německou ekonomiku letos čeká další pokles, odhadují v zveřejněné společné zprávě přední německé hospodářské instituty. Podle nich se hrubý domácí produkt (HDP) sníží o 0,1 procenta.
Německá automobilka Volkswagen zvažuje zavírání svých fabrik v Německu. Je to zlom. K něčemu takovému ve své takřka devadesátileté historii totiž nikdy nepřistoupila. Drtí ji vysoké ceny energií, těžké bruselské regulace, zelená agenda i nezachycený nástup elektromobility. Když Volkswagen byť jen zvažuje uzavření některé ze svých evropských fabrik, což nikdy neučinil, je to vysoce alarmující, soudí analytici autobranže.
Dlouho očekávané oživení německé ekonomiky by se mohlo ještě více opozdit. Ke konci roku by se mohla zvýšit inflace, píše v vydané pravidelné měsíční zprávě německá centrální banka.
Evropská ekonomika rychle ztrácí své někdejší zdánlivě neotřesitelné postavení ve světě. Dravější jsou jak Spojené státy, tak asijské země v čele s Čínou. To vše není nic nového. Nové je ovšem to, že nyní dramatická ztráta evropské konkurenceschopnosti začíná děsit evropské elity, které dosud měly tendenci takové problémy přehlížet, případně škarohlídy rovnou častovat označením typu „ruský agent“.
Hrubý domácí produkt (HDP) Německa se po poklesu o 0,5 procenta v posledním čtvrtletí loňského roku zvýšil v prvním letošním kvartálu proti předchozím třem měsícům o 0,2 procenta, uvedl Spolkový statistický úřad, který tak potvrdil předběžné výsledky z konce dubna. Návrat k růstu označila šéfka statistického úřadu Ruth Brandová za dobré znamení.
Problémy německé ekonomiky znepokojují sousedy Německa, a to od Švýcarska až po Polsko. Někteří zahraniční ekonomové Berlín vyzývají k reformám, aby se krize dál nešířila, píše agentura Reuters.
Německá ekonomika poroste v nadcházejícím roce výrazně pomaleji, než se očekávalo. Hospodářský institut Ifo počítá s meziročním zvýšením hrubého domácího produktu (HDP) o 0,9 procenta, ještě v září přitom vycházel z růstu o 1,4 procenta.
Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu, uvádí agentury. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než 700 miliony spotřebitelů.
Prvním místopředsedou Občanské demokratické strany (ODS) zvolil stranický kongres starostu Prahy 9 Tomáše Portlíka. V tajné volbě získal 412 ze 471 platných hlasů, byl jediným kandidátem. Ve vedení doplnil předsedu Martina Kupku, který po 12 letech vystřídal bývalého premiéra Petra Fialu.
Číst více
Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsaly obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než 700 miliony spotřebitelů.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že od 1. února zavede kvůli Grónsku desetiprocentní clo na zboží z Dánska, Norska, Švédska, Francie, Německa, Británie, Nizozemska a z Finska. Clo bude podle něj v platnosti, dokud se Spojeným státům nepodaří uzavřít dohodu o koupi tohoto arktického ostrova. Pokud dohoda nebude hotová do června, zvýší se clo od tohoto data na 25 procent. Trump to uvedl na své sociální síti Truth Social.
Tisíce lidí se sešly v hlavním městě Grónska, aby tam protestovaly proti plánům amerického prezidenta Donalda Trumpa na připojení tohoto dánského autonomního území ke Spojeným státům. Mezi demonstranty byl i místní premiér Jens-Frederik Nielsen. Ze stejného důvodů se konaly demonstrace i v řadě dánských měst
Senátor Martin Červíček odstoupil z kandidatury na prvního místopředsedu Občanské demokratické strany (ODS). V závěru řeči na dnešním stranickém kongresu podpořil svého protikandidáta, starostu Prahy 9 Tomáše Portlíka. Jako komunální politik bude podle něj Portlík vhodnějším prvním místopředsedou s ohledem na letošní obecní volby.
ODS s novým předsedou. V čele Občanské demokratické strany (ODS) nahradil expremiéra Petra Fialu dosavadní místopředseda strany Martin Kupka. V tajné volbě pražského kongresu dnes porazil Radima Ivana. Fiala opustil funkci po 12 letech. Kupka chce na jeho působení navázat, Fialovi za práci pro ODS poděkoval.
Osmnáctiletý syn autoritářského čečenského vůdce Ramzana Kadyrova se zranil při automobilové havárii v Grozném, správním středisku severokavkazského Čečenska, které je autonomní republikou Ruské federace. Informovala o tom ruská opoziční média či stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL). Adam Kadyrov byl v pátek v bezvědomí hospitalizován v hlavní grozenské nemocnici a v noci na dnešek letecky dopraven do Moskvy. Podle RFE/RL je jeho stav vážný.
Americký prezident Donald Trump v pátek poslal svému tureckému protějšku Recepu Tayyipu Erdoganovi dopis, v němž ho vyzval, aby s ním a dalšími politiky zasedl v Radě míru pro Pásmo Gazy. S odvoláním na úřad tureckého prezidenta o tom dnes informovala agentura AFP, podle níž se Erdogan bezprostředně nevyjádřil.
Americký Federální úřad pro letectví vydal varování pro ✈️✈️✈️ americké letecké společnosti a vyzval je, aby dbaly zvýšené opatrnosti při letech nad východním Tichým oceánem poblíž Mexika, Střední Ameriky a částí Jižní Ameriky. Zdůvodnil to vojenskými aktivitami a možným rušením satelitní navigace, informovala agentura AP.