Německé hospodářství v letošním roce poroste, odhadují v prognózách tři německé hospodářské instituty. Ekonomika podle nich letos vykáže růst o 0,3 procenta. V příštím roce tempo růstu zrychlí podle institutů Ifo a RWI na 1,5 procenta, podle IfW dokonce na 1,6 procenta.
Německé podnikatelské svazy hodnotí současnou situaci hůře než před rokem a příští rok vyhlížejí s obavami. Vyplývá to z průzkumu Institutu německého hospodářství v Kolíně nad Rýnem (IW Köln), který financují německé hospodářské svazy a podniky. Útlum německé ekonomiky pociťují i velké firmy s akciemi na burze, uvádí se podle agentury DPA v analýze poradenské společnosti EY.
Německá vláda se chystá zhoršit výhled domácí ekonomiky, na letošní rok už s jejím růstem nepočítá. S odvoláním na zdroje obeznámené se situací o tom informovala agentura Bloomberg. Německo má největší ekonomiku v Evropě a loni zaznamenalo pokles hrubého domácího produktu (HDP).
Pohybem mírně vzhůru nás odměnil uplynulý týden na finančních trzích, kdy zásadních zpráv bylo trochu méně. Přesto některé ekonomické údaje byly poměrně úderné. Ekonomika Německa si již delší dobu prochází složitým obdobím. Můžeme s jistotou říci, že tamní ekonomika je nemocná, a to přímo strukturálně. Poslední data, která dorazila z průmyslu a služeb to jen potvrzují. Rovněž zasedala domácí ČNB. Hlavní americký index S&P 500 se pohyboval kolem 5800 bodů.
Německou ekonomiku letos čeká další pokles, odhadují v zveřejněné společné zprávě přední německé hospodářské instituty. Podle nich se hrubý domácí produkt (HDP) sníží o 0,1 procenta.
Německá automobilka Volkswagen zvažuje zavírání svých fabrik v Německu. Je to zlom. K něčemu takovému ve své takřka devadesátileté historii totiž nikdy nepřistoupila. Drtí ji vysoké ceny energií, těžké bruselské regulace, zelená agenda i nezachycený nástup elektromobility. Když Volkswagen byť jen zvažuje uzavření některé ze svých evropských fabrik, což nikdy neučinil, je to vysoce alarmující, soudí analytici autobranže.
Dlouho očekávané oživení německé ekonomiky by se mohlo ještě více opozdit. Ke konci roku by se mohla zvýšit inflace, píše v vydané pravidelné měsíční zprávě německá centrální banka.
Evropská ekonomika rychle ztrácí své někdejší zdánlivě neotřesitelné postavení ve světě. Dravější jsou jak Spojené státy, tak asijské země v čele s Čínou. To vše není nic nového. Nové je ovšem to, že nyní dramatická ztráta evropské konkurenceschopnosti začíná děsit evropské elity, které dosud měly tendenci takové problémy přehlížet, případně škarohlídy rovnou častovat označením typu „ruský agent“.
Hrubý domácí produkt (HDP) Německa se po poklesu o 0,5 procenta v posledním čtvrtletí loňského roku zvýšil v prvním letošním kvartálu proti předchozím třem měsícům o 0,2 procenta, uvedl Spolkový statistický úřad, který tak potvrdil předběžné výsledky z konce dubna. Návrat k růstu označila šéfka statistického úřadu Ruth Brandová za dobré znamení.
Problémy německé ekonomiky znepokojují sousedy Německa, a to od Švýcarska až po Polsko. Někteří zahraniční ekonomové Berlín vyzývají k reformám, aby se krize dál nešířila, píše agentura Reuters.
Německá ekonomika poroste v nadcházejícím roce výrazně pomaleji, než se očekávalo. Hospodářský institut Ifo počítá s meziročním zvýšením hrubého domácího produktu (HDP) o 0,9 procenta, ještě v září přitom vycházel z růstu o 1,4 procenta.
Čistý zisk automobilky Mercedes-Benz loni meziročně klesl o 48,8 procenta na 5,3 miliardy eur (asi 129 miliard korun). Byl tak nejslabší od roku 2020, kdy udeřila koronavirová pandemie. Firmě uškodil pokles prodeje v Číně a výrazné snížení marží u prodaných automobilů.
Čína sníží maximální clo na dovoz mléčných produktů z Evropské unie na 11,7 procenta, oznámilo dnes ministerstvo obchodu v Pekingu. Uzavřelo tak antidumpingové vyšetřování, které zahájilo v roce 2024. Koncem loňského roku Čína zavedla prozatímní cla od 21,9 do 42,7 procenta. Snížená cla začnou platit od pátku 13. února, informuje agentura Reuters.
Britská ekonomika ve čtvrtém čtvrtletí vzrostla mezičtvrtletně o 0,1 procenta, je to stejná hodnota jako v předchozím čtvrtletí a zároveň slabší růst, než se očekávalo. Oznámil to britský statistický úřad. Zpráva tak podle agentury Bloomberg zvyšuje tlak na premiéra Keira Starmera, který se teď snaží udržet ve funkci.
Sněmovna hlasy vládní koalice schválila základní parametry návrhu státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun. Základní údaje, tedy příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání už nyní nemůže měnit.
České dráhy (ČD) investovaly v posledních čtyřech letech do obnovy a modernizace 🚆🚆🚆vozového parku zhruba 60 miliard korun. Přibližně pět miliard z této částky směřovalo do instalace evropského zabezpečovacího systému ETCS do již provozovaných vlaků. Uvedl to předseda představenstva a generální ředitel Českých drah Michal Krapinec.