Německé hospodářství v letošním roce poroste, odhadují v prognózách tři německé hospodářské instituty. Ekonomika podle nich letos vykáže růst o 0,3 procenta. V příštím roce tempo růstu zrychlí podle institutů Ifo a RWI na 1,5 procenta, podle IfW dokonce na 1,6 procenta.
Německé podnikatelské svazy hodnotí současnou situaci hůře než před rokem a příští rok vyhlížejí s obavami. Vyplývá to z průzkumu Institutu německého hospodářství v Kolíně nad Rýnem (IW Köln), který financují německé hospodářské svazy a podniky. Útlum německé ekonomiky pociťují i velké firmy s akciemi na burze, uvádí se podle agentury DPA v analýze poradenské společnosti EY.
Německá vláda se chystá zhoršit výhled domácí ekonomiky, na letošní rok už s jejím růstem nepočítá. S odvoláním na zdroje obeznámené se situací o tom informovala agentura Bloomberg. Německo má největší ekonomiku v Evropě a loni zaznamenalo pokles hrubého domácího produktu (HDP).
Pohybem mírně vzhůru nás odměnil uplynulý týden na finančních trzích, kdy zásadních zpráv bylo trochu méně. Přesto některé ekonomické údaje byly poměrně úderné. Ekonomika Německa si již delší dobu prochází složitým obdobím. Můžeme s jistotou říci, že tamní ekonomika je nemocná, a to přímo strukturálně. Poslední data, která dorazila z průmyslu a služeb to jen potvrzují. Rovněž zasedala domácí ČNB. Hlavní americký index S&P 500 se pohyboval kolem 5800 bodů.
Německou ekonomiku letos čeká další pokles, odhadují v zveřejněné společné zprávě přední německé hospodářské instituty. Podle nich se hrubý domácí produkt (HDP) sníží o 0,1 procenta.
Německá automobilka Volkswagen zvažuje zavírání svých fabrik v Německu. Je to zlom. K něčemu takovému ve své takřka devadesátileté historii totiž nikdy nepřistoupila. Drtí ji vysoké ceny energií, těžké bruselské regulace, zelená agenda i nezachycený nástup elektromobility. Když Volkswagen byť jen zvažuje uzavření některé ze svých evropských fabrik, což nikdy neučinil, je to vysoce alarmující, soudí analytici autobranže.
Dlouho očekávané oživení německé ekonomiky by se mohlo ještě více opozdit. Ke konci roku by se mohla zvýšit inflace, píše v vydané pravidelné měsíční zprávě německá centrální banka.
Evropská ekonomika rychle ztrácí své někdejší zdánlivě neotřesitelné postavení ve světě. Dravější jsou jak Spojené státy, tak asijské země v čele s Čínou. To vše není nic nového. Nové je ovšem to, že nyní dramatická ztráta evropské konkurenceschopnosti začíná děsit evropské elity, které dosud měly tendenci takové problémy přehlížet, případně škarohlídy rovnou častovat označením typu „ruský agent“.
Hrubý domácí produkt (HDP) Německa se po poklesu o 0,5 procenta v posledním čtvrtletí loňského roku zvýšil v prvním letošním kvartálu proti předchozím třem měsícům o 0,2 procenta, uvedl Spolkový statistický úřad, který tak potvrdil předběžné výsledky z konce dubna. Návrat k růstu označila šéfka statistického úřadu Ruth Brandová za dobré znamení.
Problémy německé ekonomiky znepokojují sousedy Německa, a to od Švýcarska až po Polsko. Někteří zahraniční ekonomové Berlín vyzývají k reformám, aby se krize dál nešířila, píše agentura Reuters.
Německá ekonomika poroste v nadcházejícím roce výrazně pomaleji, než se očekávalo. Hospodářský institut Ifo počítá s meziročním zvýšením hrubého domácího produktu (HDP) o 0,9 procenta, ještě v září přitom vycházel z růstu o 1,4 procenta.
Stát zavede nový systém evidence tržeb EET 2.0, spustí se příští rok. Novinářům to řekla ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Systém nebude povinný pro podnikatele, kteří jsou v prvním pásmu paušální daně, mají roční příjmy do jednoho milionu korun či platí měsíční paušální daň 1500 korun a povinné odvody na sociální a zdravotní pojištění.
Ministerstvo financí chystá snížení daně z přidané hodnoty (DPH) z 21 na 12 procent pro nealkoholické nápoje ☕, které zákazníci v gastronomických zařízeních konzumují na místě. Uvedla to ministryně financí Alena Schillerová (ANO) na tiskové konferenci, kde představila podrobnosti návrhu zákona o obnovení elektronické evidence tržeb (EET).
Slovenská vláda dnes kvůli dřívějšímu přerušení dodávek ropy přes Ukrajinu vyhlásila stav ropné nouze, opatření vstoupí v platnost ve čtvrtek. Kabinet premiéra Roberta Fica zároveň souhlasil s tím, že stát ze svých nouzových zásob zapůjčí bratislavské rafinerii Slovnaft ⛽ do 250 tisíc tun ropy.
Spotřeba energií loni v tuzemsku začala růst, Češi spotřebovali více elektřiny, plynu i tepla. Nejvýrazněji oproti předloňsku stouplo využití plynu, meziročně o 6,5 procenta. Vliv na to měly především nižší teploty, projevily se ale i klesající ceny energií. Nárůst spotřeby byl patrný zejména u domácností. Uvedli to zástupci Energetického regulačního úřadu (ERÚ).
Číst více
Prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová plánuje odejít z čela banky před vypršením svého osmiletého mandátu a před francouzskými prezidentskými volbami plánovanými na příští rok. S odkazem na své zdroje o tom informuje deník Financial Times (FT). Krok Lagardeové by podle něj měl umožnit, aby výběr jejího nástupce mohl ovlivnit ještě odcházející francouzský prezident Emmanuel Macron.
Číst více
Japonsko bude investovat do tří energetických a průmyslových projektů v USA v hodnotě 36 miliard dolarů 💵 (738 miliard korun). V úterý to na sociální síti Truth Social oznámil americký prezident Donald Trump. Projekty jsou prvními investicemi, ke kterým se Japonsko zavázalo při uzavření obchodní dohody s USA, dodal.
Generálním ředitelem státního podniku Lesy České republiky (LČR) bude Josef Vojáček. Podnik vedl již v letech 2018 až 2021, tedy v době druhé vlády premiéra Andreje Babiše (ANO). Vojáček uspěl ve výběrovém řízení, které vypsalo ministerstvo zemědělství, uvedl v tiskové zprávě mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý. Tehdejšího generálního ředitele Dalibora Šafaříka ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) odvolal z čela státní firmy 14. ledna.
Číst více
Podpora Čechů pro nákup zbraní pro Ukrajinu podle Martina Ondráčka z iniciativy Dárek pro Putina neklesá, ale naopak meziročně roste. Organizace, která se specializuje na veřejné sbírky na vojenskou techniku, zaznamenává podle něj kontinuální nárůst podpory navzdory častým tvrzením o slábnoucí podpoře Ukrajiny.
Číst více
Okurky 🥒, které jsou v Rusku oblíbenou součástí mnoha pokrmů, se staly dalším zbožím, jež výrazně zdražilo. Podle agentury Reuters to naštvalo spotřebitele. Cena okurek se od prosince podle oficiálních statistik zdvojnásobila a kilogram nyní v průměru vyjde na 300 rublů (80,4 koruny). Na sociálních médiích se ale ve velkém objevují i příspěvky s fotografiemi, podle kterých se tato zelenina prodává za dvojnásobek i trojnásobek.
Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dnes představí návrh zákona na obnovení elektronické evidence tržeb (EET) 💰a legislativní změny týkající se daňových benefitů. Zavedení EET 2.0 si Schillerová vytkla jako jeden ze svých cílů v boji se šedou ekonomikou a s daňovými úniky. Nový systém ministerstvo financí plánuje spustit do roku 2027.