Česko se v dohledné době stane čistým plátcem do EU rozpočtu a EU fondů k nám poteče v příštích letech citelně méně. Jsme na to připraveni, máme plán B? EU fondy jsou zdánlivě nudné a technické téma. Reálně jsou důležitou součástí veřejných rozpočtů a měla by se nad nimi vést vášnivá politická a společenská debata.
Evropská komise nesouhlasí s financováním 15 protipovodňových projektů z Národního plánu obnovy v gesci ministerstva zemědělství (MZe). Týká se to mimo jiné projektů na přehradách Orlík, Harcov nebo Jezeří. Na jejich financování letos bude potřeba 512 milionů korun ze státního rozpočtu, uvedl mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý.
Skoro tři miliardy korun by měly pomoci obnově zanedbávaných a nevyužívaných nemovitostí, jako jsou třeba bývalé průmyslové areály. Státní fond podpory investic (SFPI) na to chce rozdělit evropské peníze z Národního plánu obnovy (NPO) v novém dotačním programu Brownfieldy. Peníze je nutno za přísnějších „zelených" kritérií vyčerpat rychle do poloviny roku 2026, uvedla ředitelka SFPI Hana Pejpalová. Program bude jako nařízení schvalovat ve středu vláda.
Ministerstvo práce zatím vyhlásilo tři z 12 svých plánovaných výzev k podávání žádostí o peníze z Národního plánu obnovy. Z těchto prvních tří akcí je možné získat téměř šest miliard korun na vybudování dětských skupin a pořízení budov, vybavení či hybridních a elektroaut pro sociální služby. Celkem může úřad rozdělit zhruba 23 miliard korun. Vyplývá to z harmonogramu výzev a z informací na webu ministerstva.
Resort průmyslu vytváří kvůli administraci plánu speciální oddělení. Záloha zhruba dvacet miliard přijde už na podzim.
Prezident Petr Pavel si telefonoval s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Hovořili o pokračující podpoře Ukrajiny a pokroku v mírových jednáních. Na webu to oznámil odbor komunikace prezidentské kanceláře. Hlavy států se podle Hradu shodly, že je ve společném zájmu, aby mírová dohoda přinesla Ukrajině důstojný mír.
