Italská vláda převezme kontrolu nad největší rafinérií v zemi, která v současnosti patří ruské skupině Lukoil. Chce tím zamezit přerušení výroby poté, co v pondělí začne platit zákaz dovozu ruské ropy do Evropské unie, napsala agentura ANSA.
Ruský ropný gigant Lukoil vyzval k rychlému ukončení války na Ukrajině. Stal se tak prvním velkým ruským podnikem, který se proti ruské invazi na Ukrajinu postavil, napsala agentura AFP. Proti útoku se již vyjádřilo i několik ruských oligarchů stižených sankcemi. Za protesty a označování ruského vpádu na Ukrajinu za „invazi“ přitom již ruské úřady zatkly tisíce lidí a za účast na protiválečných demonstracích hrozí účastníkům až šest let vězení za extremismus.
Nejbohatší z ruských oligarchů přišli vlivem burzovního propadu dohromady o více než 30 miliard dolarů (asi 691 miliard korun). Ztratili tak asi desetinu z jejich celkového majetku. A bude to víc, jen co se projeví sankce Západu. Aktuálně zatím nejvíce zchudl spolumajitel producenta plynu Novatek Gennadij Timčenko, který přišel o 6,5 miliardy dolarů, tedy asi o třetinu majetku, píše Bloomberg.
Asi 7️⃣,3️⃣ milionu korun loni zaplatilo ministerstvo spravedlnosti právníkům a jiným expertům za rady v bitcoinové kauze. Vyplývá to ze seznamu plateb za poradenské služby na webu úřadu. Nejdražší ze služeb ve zmíněné kauze byl audit, který stál skoro 3,6 milionu. Na zveřejnění plateb upozornil server Publico.
Pražská burza dnes oslabila po 📉 ztrátách většiny hlavních emisí. Index PX klesl o 0,27 procenta na 2692,55 bodu. Ztráty se dotkly i cenných papírů, se kterými se obchodovalo v největších objemech. Zlevnily třeba akcie energetické firmy ČEZ, Komerční banky či banky Moneta.
Zavedení digitálního eura by mohlo evropské banky v prvních čtyřech letech stát čtyři až 6️⃣ miliard eur (97 miliard až 145,5 miliardy korun). Uvedl to člen Rady guvernérů Evropské centrální banky Piero Cipollone. Samotnou centrální banku by zavedení nové digitální měny mělo odhadem stát kolem 1,3 miliardy eur a náklady ECB na provoz měny mají činit asi 300 milionů eur ročně.
Spojené státy přispějí na Radu míru, která si za úkol dává řešení mezinárodních konfliktů a obnovu Pásma Gazy, 🔟 miliard dolarů (přibližně 206 miliard korun). Dnes to na prvním zasedání této organizace uvedl americký prezident Donald Trump.
Deficit zahraničního obchodu Spojených států se v loňském roce mírně 📉 snížil. Dosáhl 901,5 miliardy dolarů (18,6 bilionu korun) proti schodku 903,5 miliardy dolarů předloni. Deficit obchodu se zboží se ale vyšplhal na rekord. Vyplývá to z údajů, které zveřejnilo americké ministerstvo obchodu. Prezident Donald Trump loni citelně ovlivnil globální obchod tím, ze uvalil cla na dovoz z většiny zemí.
Prozápadní orientace Bulharska je stěžejní hodnotou a strategickým závazkem, uvedl dnes, první den v úřadu, prozatímní premiér 👨 Andrej Gurov. Bulharsko bude podporovat snahy o dosažení spravedlivého a trvalého míru na Ukrajině a bude úzce spolupracovat se spojenci v EU a NATO, řekl podle agentury AP v projevu k poslancům poté, co se členy své vlády složil přísahu.
Nadnárodní poradenská společnost Accenture začala sledovat, jak často její manažeři využívají interní 🖥️ nástroje umělé inteligence. Pravidelným používáním nástrojů AI firma nově podmiňuje postup na vedoucí pozice. Podle serveru listu Financial Times to vyplývá z interního e-mailu.
Část demokratických zákonodárců letos plánuje ❌ bojkotovat tradiční projev amerického prezidenta o stavu unie, který šéf Bílého domu Donald Trump přednese v Kongresu příští úterý. Místo toho se budou v té době účastnit mítinku nazvaného Lidový projev o stavu unie, na prostranství National Mall poblíž Kapitolu, sídla amerického Kongresu ve Washingtonu. Napsal o tom deník The New York Times.
Americký maloobchodní řetězec Walmart 📈 zvýšil ve čtvrtém čtvrtletí tržby meziročně o 5,6 procenta na 190,66 miliardy dolarů (3,9 bilionu korun). Přispěl k tomu zejména on-line prodej, který se zvýšil o 27 procent. Firma to dnes uvedla ve své výsledkové zprávě. Výhled celoročního zisku ale kvůli nepředvídatelnému stavu obchodu a podmínek na trhu práce zklamal očekávání.
Téměř třetina Němců si myslí, že jejich země nyní potřebuje jedinou silnou politickou stranu, která by zastupovala zájmy celého lidu. Vyplývá to z 📜 průzkumu Deutschland-Monitor, o kterém dnes informovala agentura DPA. Silného vůdce, který by přijímal opatření bez parlamentu, by podle průzkumu chtělo 11 procent dotázaných.
