Do České republiky neproudí ruská ropa. Ukrajina zastavila její dodávky jižní větví ropovodu Družba. Ruská strana tvrdí, že jí západní sankce znemožňují provést platbu za přepravu přes ukrajinské území. Je ale možné, že Kreml rozjíždí další hru a své dodávky omezuje uměle, jako tak podle mnohých činí v případě plynu potrubím Nord Stream 1.
Českou republiku případný výpadek nebo trvalejší citelné snížení dodávek ruského plynu do EU zasáhne ze zemí regionu střední a východní Evropy vůbec nejtíživěji, varuje přední americká banka Bank of America. Klíčové závěry její příslušné analýzy zveřejnila agentura Bloomberg.
Tuzemská ekonomika v letošním druhém čtvrtletí rostla tempem 3,6 procenta meziročně a 0,2 procenta mezičtvrtletně. Takový – zatím předběžný – výsledek je zhruba v souladu s očekáváními, případně je mírně překonává.
Země EU se v úterý dohodly na patnáctiprocentním snížení spotřeby zemního plynu, jež má platit pro nadcházející topnou sezonu. Ministři zemí EU zodpovědní za energetiku posvětili návrh na dobrovolnou redukci spotřeby plynu v příštích měsících. Důvodem poměrně rychlého rozhodnutí – Evropská komise připravila svůj návrh příslušného opatření teprve minulý týden – je „plynová válka“, kterou s EU vede Rusko. EU se tak tím spíše hodlá připravit i na krajní scénář úplného odstřižení ruských plynových dodávek.
Fialova vláda plánuje schodek rozpočtu pro letošní rok čítající 326,9 miliardy korun. Vyplývá to z informací, jež včera zveřejnila Česká televize. Takový schodek není příliš ambiciózní.
Plynovodem Nord Stream 1 začal po pravidelné odstávce znovu proudit plyn do Evropské unie. Rusové jej však mohou kdykoli zase „skřípnout“.
Češi si možná připlatí za lékaře, navrhuje to část vládní koalice. Daň z mimořádných zisků totiž chronické schodkové hospodaření státu neřeší.
Hned na úvod řekněme to nejpodstatnější. Ani úplné vymýcení aut se spalovacími motory v EU nemá samo o sobě šanci zpomalit, natož zvrátit proces klimatických změn.
Platy státních zaměstnanců mají růst o pět až sedm procent, bude-li to více, zbytečně se roztočí inflace. Vláda by jich navíc měla propustit alespoň nižší desítky procent.
Z nových čísel k inflaci v ČR je zřejmé, že Česká národní banka bude muset nakonec i v novém složení bankovní rady přikročit k razantnímu navýšení své základní úrokové sazby, která tak letos vystoupá z nynější úrovně sedmi procent minimálně k úrovni osmi procent, ba dokonce nad ni. Je však možné, že bankovní rada si na svém prvním zasedání v novém složení dá se zvyšováním sazeb „pauzu“, jak při jmenování naznačoval nový guvernér Aleš Michl. Razance inflace však centrální banku nakonec donutí kapitulovat a sazby dále zvyšovat.
Dnešní čísla k inflaci dokládají, že se růst hladiny spotřebitelských cen stále nedaří ani přibrzdit. Již tak rychle roztočená inflační spirála ještě nabírá na obrátkách. Z rapidního zdražování už je problém nejen ekonomický, ale také sociální a politický. Přitom se závažnost tohoto problému ve všech daných aspektech stupňuje a to nejhorší je nadále před námi. Podzimní inflační náraz může být značně bolestivý z důvodu nevyzpytatelné situace na energetickém trhu EU a z důvodu případných dalších sankcí Západu vůči Rusku a jeho možné odvety.
