Ukrajina v budoucnu od Švédska koupí 100 až 150 bojových letounů JAS-39 Gripen. Oznámil to dnes švédský premiér Ulf Kristersson po setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Linköpingu, kde sídlí výrobce letounů Saab. Podle agentur Reuters a AFP jde zatím o předběžnou dohodu o dlouhodobé spolupráci v oblasti letecké obrany.
Prezident Petr Pavel a premiér Petr Fiala (ODS) by měli podle předsedy opozičního hnutí ANO Andreje Babiše v Praze zorganizovat mírovou konferenci o Ukrajině, která více než dva roky čelí ruské agresi. Babiš svou výzvu navrhl projednat na letošní poslední únorové schůzi Sněmovny. Dolní parlamentní komora jeho požadavek nevyslyšela.
Česko koupí pro armádu 24 letounů páté generace F-35. Za stíhačky amerického výrobce Lockheed Martin zaplatí 150 miliard korun, jde o nejdražší český armádní nákup. Svým podpisem ho v Praze stvrdili ministryně obrany Jana Černochová (ODS) a americký velvyslanec v ČR Bijan Sabet. První stroje by do Česka měly přiletět v roce 2031, všechny zde budou do roku 2035. Americký bojový letoun nahradí švédské stíhačky gripen, které si Česko pronajímá za 1,7 miliardy korun ročně.
Na udržení a rozvoj českého nadzvukového letectva bude do roku 2036 vyčleněno 215,8 miliardy korun. Kromě nákupu 24 letounů páté generace F-35 za 150 miliard korun, který vláda schválila už na konci září, částka zahrnuje například náklady na pronájem nyní používaných gripenů, uvedlo ministerstvo obrany.
Vláda schválila nákup 24 amerických letounů F-35 za 150 miliard korun, částka podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) obsahuje i veškeré výdaje na přípravu provozu v Česku. První budou hotovy v roce 2029, všech 24 strojů bude v ČR do roku 2035. Americký bojový letoun nahradí švédské stíhačky gripen, které si Česko pronajímá.
České vojenské letectvo by mělo být v budoucnu vyzbrojeno americkými bojovými letouny F-35 Lightning. Ministerstvo obrany zahájí s USA jednání o jejich pořízení, oznámil premiér Petr Fiala (ODS). Obrana chce pořídit 24 těchto strojů, nahradit by měly švédské gripeny.
Čistý zisk automobilky Mercedes-Benz loni meziročně klesl o 48,8 procenta na 5,3 miliardy eur (asi 129 miliard korun). Byl tak nejslabší od roku 2020, kdy udeřila koronavirová pandemie. Firmě uškodil pokles prodeje v Číně a výrazné snížení marží u prodaných automobilů.
Čína sníží maximální clo na dovoz mléčných produktů z Evropské unie na 11,7 procenta, oznámilo dnes ministerstvo obchodu v Pekingu. Uzavřelo tak antidumpingové vyšetřování, které zahájilo v roce 2024. Koncem loňského roku Čína zavedla prozatímní cla od 21,9 do 42,7 procenta. Snížená cla začnou platit od pátku 13. února, informuje agentura Reuters.
Britská ekonomika ve čtvrtém čtvrtletí vzrostla mezičtvrtletně o 0,1 procenta, je to stejná hodnota jako v předchozím čtvrtletí a zároveň slabší růst, než se očekávalo. Oznámil to britský statistický úřad. Zpráva tak podle agentury Bloomberg zvyšuje tlak na premiéra Keira Starmera, který se teď snaží udržet ve funkci.
Sněmovna hlasy vládní koalice schválila základní parametry návrhu státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun. Základní údaje, tedy příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání už nyní nemůže měnit.
České dráhy (ČD) investovaly v posledních čtyřech letech do obnovy a modernizace 🚆🚆🚆vozového parku zhruba 60 miliard korun. Přibližně pět miliard z této částky směřovalo do instalace evropského zabezpečovacího systému ETCS do již provozovaných vlaků. Uvedl to předseda představenstva a generální ředitel Českých drah Michal Krapinec.