Opatření české vlády stanoví maximální ceny energií, představené unijní opatření určí maximální výnosy výrobců a zajistí finanční prostředky do státních rozpočtů na pomoc odběratelům zasaženým vysokými cenami energií. Rozdíl v národním a celoevropském řešení na Twitteru krátce popsal ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN).
Mnozí ministři financí zemí Evropské unie (EU) se v pátek v Praze podle šéfa české státní kasy Zbyňka Stanjury (ODS) shodli na tom, že evropské řešení vysokých cen energií bude nejlevnějším pro národní rozpočty. Stanjura to řekl na tiskové konferenci po prvním jednacím dni neformálního zasedání evropských ministrů financí a guvernérů centrálních bank v rámci českého předsednictví v Radě EU.
Mělo to být klíčové zasedání energetických ministrů, z něhož mělo vzejít řešení aktuální krize s cenami elektřiny a dalších energií. Nestalo se tak. Důvod? Je potřeba více času a práce.
Státy Evropské unie navrhují využít nečekané zisky producentů energie z levnějších zdrojů na pomoc spotřebitelům. Po jednání unijních ministrů energetiky to oznámil český ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela, který zasedání vedl.
Bruselský energetický summit, který na pátek svolalo české předsednictví EU, bude pravděpodobně přelomový. Některá z diskutovaných řešení by domácnostem a firmám v Unii mohla od energetické drahoty ulevit, jiná ji naopak mohou vyhrotit, třeba zastropování ceny plynu. Ale popořadě...
Den D. Tím se zdá být pátek 9. září. V Bruselu se schází evropští lídři a energetičtí experti, aby dojednali společné unijní řešení energetické krize. A v Praze probíhá setkání evropských ministrů financí a guvernérů. Téma? Očekávaná recese. Té přitom podle slov evropského komisaře pro ekonomiku Paola Gentiloniho lze ještě zabránit.
V Bruselu dnes budou unijní lídři hledat společné řešení aktuální energetické krize, aby se Evropa vyhnula katastrofickým scénářům před nadcházející zimou. Na stole budou hlavně dva návrhy – vyloučení plynu z trhu s elektřinou a daň z mimořádných zisků. „Já jsem spíš pro iberskou cestu, tedy toho, aby plyn neurčoval cenu na trhu. Je to jednodušší a efektivnější cesta. Nicméně i tak očekávám, že můžeme čekat maximálně nějaký rámec, který jednotlivé státy budou muset naplnit po svém,“ říká zakladatel Skupiny Amper a odborník na energetický trh Jan Palaščák.
Dovoz niklu z Ruska do USA vzrostl v období od března do června v meziročním srovnání o 70 procent, zatímco do Evropské unie o 22 procent, nárůst zaznamenal také import hliníku.
Podniky v energeticky náročném keramickém průmyslu v Evropě se snaží najít způsob, jak přežít současný závratný růst nákladů na energie. Některé modernizují pece, jiné mění pracovní dobu, další už ale musely omezit výrobu. Uvedla to agentura Reuters.
Evropská unie by měla zastropovat cenu plynu přepravovaného potrubím z Ruska, aby zmírnila dopady manipulace trhem ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina. Během cesty do Německa to prohlásila předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Země G7 se zároveň dohodly na zastropování cen ruské ropy, uvedla agentura Bloomberg.
Česku hrozí sankce od Evropské unie, protože dosud nepřijalo povinné limity pro pořizování nízkoemisních vozidel ve veřejné dopravě. Podle unijních pravidel by úřady členských států měly v budoucnu část veřejné dopravy zajišťovat ekologickými vozidly. Už nyní je ovšem jasné, že ČR nestihne tato pravidla přijmout včas. Při dnešním jednání sněmovního hospodářského výboru to uvedla náměstkyně ministerstva pro místní rozvoj Leona Gergelová Šteigrová.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a vrcholní představitelé Británie, Francie, Německa a Polska se dnes v Kyjevěshodli na nabídce třicetidenního příměřív bojích na Ukrajině, které má bez předběžných podmínek začít platit od pondělí 12. května. Evropa i Spojené státy ovšem zkoordinují nové rozsáhlé sankce proti Rusku, pokud ruský prezident Vladimir Putin příměří odmítne.
Indie a Pákistán se dohodly na úplném a okamžitém příměří, oznámil americký prezident Donald Trump na své sociální sítí Truth Social. Dodal, že jednání mezi oběma jadernými mocnostmi zprostředkovaly Spojené státy.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a vrcholní představitelé klíčových evropských zemí, kteří jsou na návštěvě Kyjeva, dnes po telefonu mluvili s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Jednání bylo plodné, uvedl na síti X ukrajinský ministr zahraniční Andrij Sybiha. Ukrajina je podle něj připravena začít už od pondělí dodržovat Spojenými státy navržené třicetidenní příměří.
Ve Švýcarsku začalo jednání o clech mezi mezi USA a Čínou. Účastní se ho americký ministr financí Scott Bessent a čínský vicepremiér Čche Li-feng, píší světové agentury. Jde o první setkání představitelů obou zemí poté, co americký prezident Donald Trump vyvolal obchodní válku zavedením vysokých cel, které v případě čínského zboží výrazně přesahují 100 procent. Čína reagovala uvalením vlastních vysokých cel.
Číst více
Slovenský premiér Robert Fico řekl ruskému prezidentovi Vladimirovi Putinovi, že odmítá železnou oponu mezi EU a Rusko. Fico to dnes uvedl ve videu, které zveřejnil na facebooku. Dodal, že Slovensko odmítne návrh Evropské komise na zastavení dovozu veškeré ropy, plynu a jaderného paliva z Ruska.
Pokud bude Rusko i nadále blokovat příměří, zvýší na něj Evropa ve spolupráci se Spojenými státy tlak. Dnes to na síti X uvedl francouzský prezident Emmanuel Macron.
Číst více
Američtí představitelé diskutují o plánu, že by USA mohly začlenit Grónsko do americké sféry vlivu pomocí podobné dohody, kterou USA využívají k udržování úzkých vztahů s některými tichomořskými ostrovními státy. Napsala to agentura Reuters.
Do Kyjeva dnes ráno společně přicestovali francouzský prezident Emmanuel Macron, šéf britské vlády Keir Starmer a nový německý kancléř Friedrich Merz. Píší to agentury AFP a DPA. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes v hlavním městě země, která se brání ruské agresi, pořádá setkání takzvané koalice ochotných.
Číst více
Americké velvyslanectví v Kyjevě v pátek večer varovalo, že Ukrajina v příštích dnech může čelit velkému vzdušnému útoku. V sobotu skončí třídenní příměří, které po dobu oslav 80. výročí porážky nacistického Německa jednostranně vyhlásil ruský prezident Vladimir Putin.