Vyberte si z našich newsletterů

Přihlásit odběr

energetická burza - informace o tématu

Jaroslav Míl

Jaroslav Míl: Česko nemá povinnost být na energetické burze

Funkční trh s energiemi v Evropě nikdy neexistoval. A to je velký problém. Uvedl to bývalý šéf energetické společnosti ČEZ Jaroslav Míl v pořadu CNN Prima NEWS Svět financí. Podle Míla není povinné mít burzovní cenu elektřiny jako referenční. Změna by přitom mohla přinést zlevnění elektřiny pro české domácnosti.

Přečíst článek

Ceny energií pro odběratele se ještě sníží, míní experti. Ale na úroveň roku 2020 už neklesnou

Přečíst článek

Nepoužitelný, příliš vysoký a kontraproduktivní. Státy EU kritizují Brusel za návrh cenového stropu u plynu

Přečíst článek
{LABEL}

{NADPIS}

{POPISEK}

Nord Stream 2, výstavba plynovodu, ilustrační foto

Drahý plyn drtí i giganty: Německý Uniper si musel nouzově půjčit miliardy

Evropa zažila nejdivočejší rok s plynem, velké firmy si půjčovaly, mnohé malé se položily. Nouzově si musel vypůjčit 10 miliard eur také německý energetický gigant Uniper, aby nebyl vyhozen z obchodování na komoditní burze, píše Bloomberg.

Přečíst článek
Elektrárna Počerady

Doba levné elektřiny a tepla končí. Kdo včas zareaguje, bude ve výhodě

Do konce tohoto desetiletí bude v Česku odstavena pětina všech provozovaných elektráren. Do roku 2040 pak zmizí až 40 procent aktuálně instalovaného výkonu. Bez nových zdrojů se Česko z exportéra elektřiny stane jejím dovozcem.

Přečíst článek
energie

Velkoobchodní ceny elektřiny se urvaly z řetězu. Padl rekord z roku 2008

Megawatthodina elektřiny se na pražské energetické burze obchoduje vůbec nejdráž v historii.

Přečíst článek

News box

Írán po 20 dnech války již není schopen obohacovat uran, ani vyrábět balistické rakety, uvedl dnes izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Uvedla to agentura Reuters.
Jihokorejská společnost Samsung Electronics letos plánuje zvýšit investice do výzkumu a rozšíření výroby čipů o 22 procent na rekordních 110 bilionů wonů (1,56 bilionu korun). Cílem je zaujmout vedoucí pozici v odvětví polovodičů pro umělou inteligenci (AI). 
Americký prezident Donald Trump dnes v Oválné pracovně uvedl, že íránské vedení bylo zničeno a tamní vojáci dezertují. Před novináři také řekl, že neplánuje vyslat americké jednotky do země, na kterou americké a izraelské síly ze vzduchu útočí od 28. února.

Generální ředitelka Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) Kateřina Arajmu s účinností ke konci března rezignovala na svou funkci. Ke kroku se rozhodla ze zdravotních a osobních důvodů, uvedlo ministerstvo financí. Arajmu vedla majetkový úřad od ledna 2015. Do funkce ji jmenoval tehdejší ministr financí a nynější premiér Andrej Babiš (ANO).

Spojené státy zrušily sankce na tři běloruské firmy vyrábějící potaš a také zmírnily sankce proti běloruskému finančnímu sektoru, včetně banky Belinvestbank. Minsk na oplátku propouští 250 vězňů. Informovala o tom média s odvoláním na vyjádření amerického zmocněnce Johna Coaleho po jeho dnešním jednání s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem a na sdělení amerického velvyslanectví v Litvě.
Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) dnes odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Informaci Deníku N potvrdila mluvčí galerie Jana Holcová. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková.
Pět evropských států společně s Japonskem vyjádřilo ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Vyzvaly rovněž k zastavení vzdušných útoků Teheránu i dalších pokusů tento průliv zablokovat, informují tiskové agentury. K dnešnímu společnému prohlášení se vedle Japonska připojily Británie, Francie, Německo, Itálie a Nizozemsko.
Maďarsko a Slovensko se na summitu Evropské unie nepřipojily k ostatním zemím v podpoře půjčky 90 miliard eur (2,2 bilionu korun) pro Ukrajinu. Vyplývá to ze schváleného prohlášení účastníků vrcholné schůzky, v němž se lídři ostatních 25 členských zemí shodli, že chtějí uvolnit první část úvěru začátkem dubna.
Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku bojů v Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 koruny až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před a po vypuknutí konfliktu stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny. 
Spolek Milion chvilek čeká na sobotní demonstraci na pražské Letné v závislosti na počasí 200 až 400 tisíc lidí. Akcí chce upozornit na nebezpečí eroze demokracie, oligarchizace společnosti a kroky vlády Andreje Babiše (ANO), které k nim směřují.
Doporučujeme