Spojené státy jsou opět v závažném politickém klinči ohledně maximální možné úrovně federálního zadlužení. Republikáni, kteří od začátku letošního ledna ovládají Sněmovnu reprezentantů amerického Kongresu, se shodují se zástupci Demokratické strany na tom, že daná maximální úroveň zadlužení – takzvaný dluhový strop – musí být navýšena. Prostě proto, že rozdíl mezi vládními výdaji a příjmy je propastný.
Skutečně jsme udělali vše potřebné, abychom získali půjčku od Mezinárodního měnového fondu, prohlásil předseda ukrajinské vlády Denys Šmyhal. Fond je však obezřetný a poukazuje na vysokou míru nejistoty související s válkou.
Problém nynější koncepce vládní pomoci s drahými energiemi je v tom, že není dostatečně adresná. Jestliže by pomoc v podobě úsporného tarifu ulevovala pouze skutečně potřebným, stát by i při zdvojnásobení vyplácené pomoci ušetřil až polovinu nynějších nákladů tarifu. Úspora by mohla jít na vrub snížení DPH u základních potravin z 15 na 10 procent. Zadlužení eráru by se nezvýšilo o jediný haléř a těžili by z toho všichni, píše ve svém komentáři Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank.
Agentura Moody’s, jedna z tří světově významných ratingových agentur, včera večer zhoršila ratingový výhled dluhu České republiky, ze „stabilního“ na „negativní“. Samotný rating však nadále ponechává na stávající úrovni, „Aa3“. Jedná se o závažné varování Fialově vládě, že je třeba začít zásadně ozdravovat veřejné finance. Ty jsou nyní zranitelné z důvodu „zvýšeného rizika vzniku vleklých a závažných výpadků v dodávkách plynu z Ruska,“ uvádí agentura.
Za minimálního zájmu médií Fialova vláda předminulý týden schválila předběžné návrhy státních rozpočtů pro léta 2023 až 2025. Je třeba podtrhnout, že jde nutně o návrhy předběžné, které ještě mohou doznat citelných změn. Nicméně i tak jde o dokument, který naznačuje, jak současná vláda uvažuje o svém přístupu k veřejným financím v celém jejím zbývajícím řádném funkčním období. Zkrátka a dobře, žádné zásadní ozdravování veřejných financí neplánuje.
Odborníci jsou v šoku. Že s vyšší sazbou klesne chuť si půjčovat, se čekalo. Ne až tak, že se sníží celkový dluh.
Maďarsko plánuje nabídnout na trhu dluhopisy v eurech a dolarech. Vláda premiéra Viktora Orbána totiž hledá alternativy k zablokovaným miliardám eur z fondů Evropské unie, píše agentura Bloomberg s odvoláním na informovaný zdroj.
Globální dluh napříč všemi sektory v prvním čtvrtletí stoupl na rekordních více než 305 bilionů USD (7,2 biliardy korun). Nejvíce si půjčily dvě největší ekonomiky světa, Čína a Spojené státy. Poměr globálního dluhu k hrubému domácímu produktu (HDP) ale klesl.
Celkový dluh obyvatel Česka dosáhl na konci prvního čtvrtletí 3,07 bilionu korun a meziročně se zvýšil o rekordních 407 miliard korun. Vyplývá to z dat Bankovního a Nebankovního registru. Důvodem byl pokračující zájem o hypotéky doplněný oživením poptávky po úvěrech na spotřebu.
Sankce uvalené na Ruskou centrální banku kvůli invazi na Ukrajinu zablokovaly podstatnou část devizových rezerv Ruska. Země by se tak poprvé od 90. let mohla dostat do situace, kdy nebude schopna svoje závazky splatit v zahraniční měně. To, že k tomu dojde, předpovídá čím dál víc ekonomů, upozorňuje server CNBC. Už dnes se ukáže, zda Moskva dostojí svým závazkům a vyplatí úroky v hodnotě 117 milionů dolarů.
Milostivé léto pro dlužníky by se mohlo v brzké době zopakovat. Mohlo by se také případně rozšířit i na další pohledávky. Na uspořádání další oddlužovací akce je ve vládní koalici shoda. Tvrdí to vicepremiér a ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Pro opakování jsou i poslanci, kteří milostivé léto prosadili. Akce začala loni 28. října a skončí v pátek. Pokud do té doby lidé s exekucí na dluh u veřejných institucí splatí původní dlužnou částku a 908 korun odměnu exekutorovi, odpustí se jim penále, úroky a další platby. Kolik exekučních řízení se tak podaří uzavřít a jakou sumu věřitelé dostanou, bude exekutorská komora podle své mluvčí Evy Rajlichové vědět v březnu.
