Německo míří do hluboké hospodářské krize a nová vláda musí přijmout drastická opatření, aby zabránila zhoršení životní úrovně lidí a tím i nástupu extremistů k moci po volbách v roce 2029. V rozhovoru s novináři to v Berlíně řekla německá ekonomka a členka poradního orgánu německé vlády Veronika Grimmová. Podle předsedy Německého institutu pro hospodářský výzkum (DIW) Marcela Fratzschera sice není Německo nemocným členem Evropy, jak se někdy říká, bez zásadních reforem po nedělních volbách se ale ani podle něj země neobejde.
Desítky tisíc lidí v Německu protestovaly proti politické pravici. Demonstranti provolávali hesla především proti Alternativě pro Německo (AfD), která je označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou stranu. Kritiku si ale vysloužil i kandidát na kancléře za konzervativní unii CDU/CSU Friedrich Merz, který tento týden avizoval výrazné zpřísnění migrační a azylové politiky v případě, že usedne v čele německé vlády. Volby se v Německu uskuteční za čtyři týdny.
Alternativa pro Německo (AfD) si v saské Riese zvolila svou kandidátkou na kancléřku spolupředsedkyni strany Alice Weidelovou. Předvolební sjezd začal s dvouhodinovým zpožděním, protože příjezdové cesty k místu konání zablokovali odpůrci strany označované za pravicově populistickou až krajně pravicovou. Ve městě jsou tisíce demonstrantů, podle policie je jich kolem 10 tisíc. Parlamentní strana Levice uvedla, že jejího poslance v saském zemském sněmu zbila dnes policie v Riese do bezvědomí.
Německá konzervativní Křesťanskodemokratická unie (CDU) chce automaticky deportovat žadatele o azyl, kteří se v zemi dopustí dvou trestných činů. Deníku Bild to řekl generální tajemník CDU Carsten Linnemann, který do takového chování počítá i krádeže či jízdu načerno. Cestování bez jízdenky může být v Německu na rozdíl od Česka kvalifikováno jako trestný čin.
Volby do Bundestagu přijdou o něco dříve než tamější strany čekaly. Na nic však nečekají a připravují se na klání. Zelení si zvolili nového lídra, ale nejzajímavější bude sledovat, zde sociální demokraté nechají ve svém čele dosavadního kancléře Olafa Scholze.
Předčasné volby do německého Spolkového sněmu by se měly uskutečnit 23. února. Na termínu se dohodli zástupci parlamentních frakcí vládní sociální demokracie (SPD) a opoziční konzervativní unie CDU/CSU. Uvedla to agentura DPA s odkazem na své zdroje. Oficiálně musí volební termín schválit prezident Frank-Walter Steinmeier. Kancléř Olaf Scholz po rozpadu tříčlenné vládní koalice minulý týden usiloval o vypsání voleb na konec března, opozice žádala lednový termín.
Německou opoziční konzervativní unii CDU/CSU povede do parlamentních voleb v příštím roce předseda CDU Friedrich Merz, oznámil předseda sesterské bavorské CSU Markus Söder, který byl považován za Merzova největšího rivala.
Německý kancléř Olaf Scholz se v rozhovoru s magazínem Stern vyslovil pro postupné zvýšení minimální hodinové mzdy na 15 eur (372 korun). Jeho výrok, který média spojují s předvolební kampaní, rozhněval nejen opoziční konzervativní unii CDU/CSU a zaměstnavatele, ale také vládní liberální svobodné demokraty (FDP). Ministr financí Christian Lindner, který je zároveň šéfem FDP, kancléřův návrh odmítl.
Opakované spolkové volby ze září 2021 v části Berlína přinesly zisky opoziční konzervativní Křesťanskodemokratické unii (CDU) a pravicově populistické Alternativě pro Německo (AfD).
Nedělní opakované regionální volby v Berlíně se značným náskokem jasně vyhrála opoziční konzervativní Křesťanskodemokratická unie (CDU), o druhé místo bojují vládní sociální demokraté (SPD) primátorky Franzisky Giffeyové s koaličními Zelenými. Vyplývá to z odhadů zveřejněných po uzavření volebních místností. Podle Giffeyové je očividné, že CDU se stala nejsilnější stranou v Berlíně. Konzervativci v Berlíně vyhráli regionální volby naposledy v roce 1999.
Sociální demokracie (SPD) vyhrála v nedělních parlamentních volbách ve dvanácti z celkem šestnácti německých spolkových zemích. Připsala si i celkové vítězství, podle předběžných konečných výsledků získala 25,7 procenta hlasů.
Dánsko si předvolalo nejvýše postaveného diplomata Spojených států z ambasády v Kodani kvůli zprávám o Američanech, kteří se za pomoci vlivových kampaní snaží narušit vztahy Dánska a Grónska. Informuje o tom server veřejnoprávní rozhlasové a televizní stanice DR. Americký prezident Donald Trump opakovaně vyjádřil přesvědčení, že by USA měly získat Grónsko, které je autonomní oblastí Dánského království.
Soud nestihne do říjnových sněmovních voleb nařídit hlavní líčení v kauze Čapí hnízdo, nový rozsudek tak do voleb nepadne. Webu iROZHLAS.cz to řekl soudce Jan Šott, který má případ na starosti. V kauze možného dotačního podvodu je obžalovaný předseda hnutí ANO Andrej Babiš a jeho poradkyně a europoslankyně za ANO Jana Nagyová. Oba vinu už dříve odmítli.
Dnes začala platit vyšší americká cla 💸 na dovoz zboží z Indie, maximální sazba činí až 50 procent. Agentury to označují jako trest za pokračující nákup ruské ropy. Indická vláda už na počátku srpna označila postup Spojených států za nespravedlivý a nerozumný.
Číst více
Z kosmodromu Starbase v Texasu v úterý večer místního času (dnes v 01:30 SELČ) po dřívějších opakovaných odkladech odstartovala k desátému zkušebnímu letu loď Starship 🚀 společnosti SpaceX. Loď se po zhruba třech minutách letu úspěšně oddělila od nosné rakety Super Heavy, která následně dopadla do vln Mexického zálivu. Samotná loď na závěr letu dopadla podle plánu do vod Indického oceánu, kde provedla simulované přistání.
Dnes, pět týdnů před sněmovními volbami, se chystá vládní kabinet oznámit obsah čtvrtého takzvaného antibyrokratického balíčku, půjde o tři desítky návrhů. Po oficiálním zasedání se ministři budou věnovat přípravě rozpočtu na příští rok.