Německo míří do hluboké hospodářské krize a nová vláda musí přijmout drastická opatření, aby zabránila zhoršení životní úrovně lidí a tím i nástupu extremistů k moci po volbách v roce 2029. V rozhovoru s novináři to v Berlíně řekla německá ekonomka a členka poradního orgánu německé vlády Veronika Grimmová. Podle předsedy Německého institutu pro hospodářský výzkum (DIW) Marcela Fratzschera sice není Německo nemocným členem Evropy, jak se někdy říká, bez zásadních reforem po nedělních volbách se ale ani podle něj země neobejde.
Desítky tisíc lidí v Německu protestovaly proti politické pravici. Demonstranti provolávali hesla především proti Alternativě pro Německo (AfD), která je označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou stranu. Kritiku si ale vysloužil i kandidát na kancléře za konzervativní unii CDU/CSU Friedrich Merz, který tento týden avizoval výrazné zpřísnění migrační a azylové politiky v případě, že usedne v čele německé vlády. Volby se v Německu uskuteční za čtyři týdny.
Alternativa pro Německo (AfD) si v saské Riese zvolila svou kandidátkou na kancléřku spolupředsedkyni strany Alice Weidelovou. Předvolební sjezd začal s dvouhodinovým zpožděním, protože příjezdové cesty k místu konání zablokovali odpůrci strany označované za pravicově populistickou až krajně pravicovou. Ve městě jsou tisíce demonstrantů, podle policie je jich kolem 10 tisíc. Parlamentní strana Levice uvedla, že jejího poslance v saském zemském sněmu zbila dnes policie v Riese do bezvědomí.
Německá konzervativní Křesťanskodemokratická unie (CDU) chce automaticky deportovat žadatele o azyl, kteří se v zemi dopustí dvou trestných činů. Deníku Bild to řekl generální tajemník CDU Carsten Linnemann, který do takového chování počítá i krádeže či jízdu načerno. Cestování bez jízdenky může být v Německu na rozdíl od Česka kvalifikováno jako trestný čin.
Volby do Bundestagu přijdou o něco dříve než tamější strany čekaly. Na nic však nečekají a připravují se na klání. Zelení si zvolili nového lídra, ale nejzajímavější bude sledovat, zde sociální demokraté nechají ve svém čele dosavadního kancléře Olafa Scholze.
Předčasné volby do německého Spolkového sněmu by se měly uskutečnit 23. února. Na termínu se dohodli zástupci parlamentních frakcí vládní sociální demokracie (SPD) a opoziční konzervativní unie CDU/CSU. Uvedla to agentura DPA s odkazem na své zdroje. Oficiálně musí volební termín schválit prezident Frank-Walter Steinmeier. Kancléř Olaf Scholz po rozpadu tříčlenné vládní koalice minulý týden usiloval o vypsání voleb na konec března, opozice žádala lednový termín.
Německou opoziční konzervativní unii CDU/CSU povede do parlamentních voleb v příštím roce předseda CDU Friedrich Merz, oznámil předseda sesterské bavorské CSU Markus Söder, který byl považován za Merzova největšího rivala.
Německý kancléř Olaf Scholz se v rozhovoru s magazínem Stern vyslovil pro postupné zvýšení minimální hodinové mzdy na 15 eur (372 korun). Jeho výrok, který média spojují s předvolební kampaní, rozhněval nejen opoziční konzervativní unii CDU/CSU a zaměstnavatele, ale také vládní liberální svobodné demokraty (FDP). Ministr financí Christian Lindner, který je zároveň šéfem FDP, kancléřův návrh odmítl.
Opakované spolkové volby ze září 2021 v části Berlína přinesly zisky opoziční konzervativní Křesťanskodemokratické unii (CDU) a pravicově populistické Alternativě pro Německo (AfD).
Nedělní opakované regionální volby v Berlíně se značným náskokem jasně vyhrála opoziční konzervativní Křesťanskodemokratická unie (CDU), o druhé místo bojují vládní sociální demokraté (SPD) primátorky Franzisky Giffeyové s koaličními Zelenými. Vyplývá to z odhadů zveřejněných po uzavření volebních místností. Podle Giffeyové je očividné, že CDU se stala nejsilnější stranou v Berlíně. Konzervativci v Berlíně vyhráli regionální volby naposledy v roce 1999.
Sociální demokracie (SPD) vyhrála v nedělních parlamentních volbách ve dvanácti z celkem šestnácti německých spolkových zemích. Připsala si i celkové vítězství, podle předběžných konečných výsledků získala 25,7 procenta hlasů.
Spojené státy obnovily 🙏 dodávky vojenské pomoci Ukrajině, potvrdil dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve večerním vystoupení na sociálních sítích. Upozornil, že se připravují se i nové balíky evropské pomoci.
Americký dolar 💲 na závěr týdne posiluje vůči většině hlavních měn. Reaguje tak na další oznámení amerického prezidenta Donald Trump o clech, což vyvolalo zájem o bezpečnější investice. Trump zvýšil cla na dovoz z Kanady a uvedl, že do pátku obdrží dopis o výši cel i Evropská unie.
Ceny ropy 🛢 dnes rostou a připisují si více než dvě procenta. Investoři zvažují mezi tím, zda krátkodobě zůstane trh napjatý, nebo zda se letos naopak objeví velký přebytek nabídky, jak odhaduje Mezinárodní agentura pro energii.
Pařížské státní zastupitelství dnes uvedlo, že ve středu zahájilo vyšetřování 📜 sociální sítě X a jejího vedení kvůli podezření ze zkreslení algoritmu platformy za účelem zahraničního vměšování. Podle agentury AFP to uvedla pařížská státní zástupkyně Laure Beccuauová.
Česká měna v závěru obchodního týdne mírně oslabila 👎 k euru i dolaru. Vůči evropské měně ztratila čtyři haléře na 24,68 koruny za euro, proti dolaru si pohoršila o dva haléře, když se dnes kolem 17:00 obchodovala na 21,11 koruny za dolar.
Pražská burza v uplynulém týdnu opět 💪 posílila, během něj se ocitla blízko maxima. Index PX stoupl o 0,8 procenta na 2169,5 bodu. Nejvíce se zhodnotily akcie bankovní skupiny Erste, naopak nejvýraznější oslabení zaznamenaly akcie Primoco. V předchozím týdnu burza rovněž rostla, když index PX připsal 0,8 procenta.
Německý automobilový koncern Volkswagen 🚗 a jeho čínský partner SAIC ❌ ukončili výrobu v čínském závodě ve městě Nan-ťing kvůli slábnoucí poptávce po automobilech se spalovacím motorem, závod bude uzavřen. Agentuře AFP to dnes řekl mluvčí Volkswagenu. V závodě se vyráběly také vozy Škoda.
Ruská invaze na Ukrajinu v roce 2022 vyhnala z domovů téměř 🔟 milionů lidí. Asi 3,8 milionu se přesunulo jinam na Ukrajině, 5,6 milionu uprchlo do zahraničí. Uvedla to zástupkyně Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) pro Ukrajinu.
Vydavatelství Economia loni skončilo ⬇ ve ztrátě zhruba 18,5 milionu korun, zatímco o rok dříve vykázalo zisk 12,3 milionu korun. Tržby společnosti, pod kterou patří Hospodářské noviny, týdeník Ekonom nebo servery Aktuálně.cz a Centrum.cz, meziročně klesly o 91,6 milionu na 561,9 milionu.
Evropská komise má v plánu více ☝ zatlačit na členské státy EU, které porušují demokratické normy. V novém víceletém rozpočtu by chtěla propojit výplaty miliard eur s dodržováním evropských standardů, vyplývá z dokumentu, do kterého nahlédl bruselský server Politico.
