Německo míří do hluboké hospodářské krize a nová vláda musí přijmout drastická opatření, aby zabránila zhoršení životní úrovně lidí a tím i nástupu extremistů k moci po volbách v roce 2029. V rozhovoru s novináři to v Berlíně řekla německá ekonomka a členka poradního orgánu německé vlády Veronika Grimmová. Podle předsedy Německého institutu pro hospodářský výzkum (DIW) Marcela Fratzschera sice není Německo nemocným členem Evropy, jak se někdy říká, bez zásadních reforem po nedělních volbách se ale ani podle něj země neobejde.
Desítky tisíc lidí v Německu protestovaly proti politické pravici. Demonstranti provolávali hesla především proti Alternativě pro Německo (AfD), která je označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou stranu. Kritiku si ale vysloužil i kandidát na kancléře za konzervativní unii CDU/CSU Friedrich Merz, který tento týden avizoval výrazné zpřísnění migrační a azylové politiky v případě, že usedne v čele německé vlády. Volby se v Německu uskuteční za čtyři týdny.
Alternativa pro Německo (AfD) si v saské Riese zvolila svou kandidátkou na kancléřku spolupředsedkyni strany Alice Weidelovou. Předvolební sjezd začal s dvouhodinovým zpožděním, protože příjezdové cesty k místu konání zablokovali odpůrci strany označované za pravicově populistickou až krajně pravicovou. Ve městě jsou tisíce demonstrantů, podle policie je jich kolem 10 tisíc. Parlamentní strana Levice uvedla, že jejího poslance v saském zemském sněmu zbila dnes policie v Riese do bezvědomí.
Německá konzervativní Křesťanskodemokratická unie (CDU) chce automaticky deportovat žadatele o azyl, kteří se v zemi dopustí dvou trestných činů. Deníku Bild to řekl generální tajemník CDU Carsten Linnemann, který do takového chování počítá i krádeže či jízdu načerno. Cestování bez jízdenky může být v Německu na rozdíl od Česka kvalifikováno jako trestný čin.
Volby do Bundestagu přijdou o něco dříve než tamější strany čekaly. Na nic však nečekají a připravují se na klání. Zelení si zvolili nového lídra, ale nejzajímavější bude sledovat, zde sociální demokraté nechají ve svém čele dosavadního kancléře Olafa Scholze.
Předčasné volby do německého Spolkového sněmu by se měly uskutečnit 23. února. Na termínu se dohodli zástupci parlamentních frakcí vládní sociální demokracie (SPD) a opoziční konzervativní unie CDU/CSU. Uvedla to agentura DPA s odkazem na své zdroje. Oficiálně musí volební termín schválit prezident Frank-Walter Steinmeier. Kancléř Olaf Scholz po rozpadu tříčlenné vládní koalice minulý týden usiloval o vypsání voleb na konec března, opozice žádala lednový termín.
Německou opoziční konzervativní unii CDU/CSU povede do parlamentních voleb v příštím roce předseda CDU Friedrich Merz, oznámil předseda sesterské bavorské CSU Markus Söder, který byl považován za Merzova největšího rivala.
Německý kancléř Olaf Scholz se v rozhovoru s magazínem Stern vyslovil pro postupné zvýšení minimální hodinové mzdy na 15 eur (372 korun). Jeho výrok, který média spojují s předvolební kampaní, rozhněval nejen opoziční konzervativní unii CDU/CSU a zaměstnavatele, ale také vládní liberální svobodné demokraty (FDP). Ministr financí Christian Lindner, který je zároveň šéfem FDP, kancléřův návrh odmítl.
Opakované spolkové volby ze září 2021 v části Berlína přinesly zisky opoziční konzervativní Křesťanskodemokratické unii (CDU) a pravicově populistické Alternativě pro Německo (AfD).
Nedělní opakované regionální volby v Berlíně se značným náskokem jasně vyhrála opoziční konzervativní Křesťanskodemokratická unie (CDU), o druhé místo bojují vládní sociální demokraté (SPD) primátorky Franzisky Giffeyové s koaličními Zelenými. Vyplývá to z odhadů zveřejněných po uzavření volebních místností. Podle Giffeyové je očividné, že CDU se stala nejsilnější stranou v Berlíně. Konzervativci v Berlíně vyhráli regionální volby naposledy v roce 1999.
Sociální demokracie (SPD) vyhrála v nedělních parlamentních volbách ve dvanácti z celkem šestnácti německých spolkových zemích. Připsala si i celkové vítězství, podle předběžných konečných výsledků získala 25,7 procenta hlasů.
Americké akciové trhy dnes prudce oslabují po výrazném středečním růstu. Za poklesem stojí zejména akcie technologických podniků, například výrobců čipů pro umělou inteligenci (AI). Index Nasdaq Composite, v němž je zastoupeno mnoho firem z odvětví vyspělých technologií, ztrácí zhruba pět procent.
Španělští výrobci olivového oleje Acesur a Dcoop podepsali závaznou smlouvu o převzetí společnosti Deoleo. Firma je největším světovým výrobcem olivového oleje a vlastníkem značek Carbonell a Bertolli. Hodnota transakce činí asi 520 milionů eur 💶 (12,6 miliardy Kč). Obě společnosti získají v Deoleu poloviční podíl, píše agentura Reuters.
Německá průmyslová a obchodní komora (DIHK) zlepšila 📈 odhad letošního růstu německé ekonomiky na jedno procento z dříve předpokládaných 0,3 procenta. Upozornila však, že za hospodářským růstem stojí především veřejné výdaje financované pomocí půjček.
Google kvůli AI riskuje příjmy z vyhledávání, upozorňuje Bloomberg. Jeho nástroje umělé inteligence (AI) oslabí dosavadní obchodní model internetového vyhledávání, tvrdí agentura a odvolává se na výsledky firmy za třetí čtvrtletí, které odhalily horší než očekávané tržby z vyhledávání. Funkci režim AI, jejíž popularita roste, Google ji v tuto chvíli nedokáže tak dobře zpeněžit.
Premiér Andrej Babiš ANO ❌ odmítl tvrzení, že urážel protestující proti zrušení poplatků pro Českou televizi a Český rozhlas. Uvedl to ve Sněmovně. Opozici, která podle dřívějšího vyjádření premiéra rozeštvává společnost, přičemž protestující studenti se jí nechali zneužít a obelhat, obvinil z manipulace s fakty. Babiš zopakoval, že od rušení poplatků koaliční kabinet ANO, SPD a Motoristů neustoupí.
Vedení největších tuzemských bank a České bankovní asociace při dnešní schůzce s premiérem 👴 Andrejem Babišem (ANO) nejednali o zavedení sektorové daně na banky, uvedl šéf komunikace asociace Radek Šalša. O možném zavedení sektorové daně na banky, energetické společnosti, rafinerie, telekomunikační společnosti či obchodní řetězce v poslední době kvůli vysokému deficitu rozpočtu spekulovala média.
Česká národní banka 👎 zhoršila výhled vývoje české ekonomiky. Podle dnes zveřejněné prognózy letos očekává růst hrubého domácího produktu (HDP) o 1,7 procenta. V srpnové predikci čekala růst 2,2 procenta. Průměrná inflace by letos měla být 2,1 procenta, v srpnu očekávala dvouprocentní růst spotřebitelských cen.
Bankovní rada ČNB 📈 zvýšila dvoutýdenní repo sazbu o 0,25 procentního bodu na 4,00 procenta. Současně rozhodla o zvýšení diskontní sazby ve stejném rozsahu na 3,00 procenta a lombardní sazby na 5,00 procent. Nově stanovené úrokové sazby jsou platné od 6. listopadu 2026, uvedla ČNB.
Přibližně polovina zemědělců hodnotí podle průzkumu Agrární komory ČR letošní rok jako jeden z nejhorších v historii svého podnikání a téměř 7️⃣9️⃣ procent podniků plánuje omezit investice. Celkové ztráty v zemědělství budou letos kvůli kombinaci nízkých výkupních cen, rostoucích nákladů a sucha dosahovat nejméně 25,6 miliardy korun.
Pokles maximálních cen pohonných hmot, které denně stanovuje ministerstvo financí, v pátek zrychlí. Nejvyšší povolená cena nafty se oproti dnešku 📉 sníží o 88 haléřů na 47,91 korun za litr. Benzin budou moci čerpací stanice v Česku prodávat nejvýše za 41,84 koruny, což je o 80 haléřů méně než dnes. Cenové stropy klesají po celý tento týden.
