Let z New Yorku do Madridu v nejnovějším business class suite od Iberie a sliboval komfortní noc nad Atlantikem. Realita byla směsí výborného hard-produktu, technických zádrhelů a cateringového „meh“.
Na zpáteční cestě z Dubaje nás čekal pozdní noční odlet, navíc na letu, který má jen něco málo přes šest hodin. Po dlouhém večeru v hotelové lounge jsme na check in přepážku dorazili krátce před 11. hodinou večerní. Odbavení netrvalo příliš dlouho. Dostavilo se zklamání z toho, že Lufthansa se vůbec neobtěžuje zajistit svým premiovým pasažérům salonek na terminálu 3 dubajského letiště. Naštěstí byl po ruce LoungeKey a salonek Al Marhaba.
Austrian Air má v business třídě nesrovnatelně lepší služby než Lufthansa, píše čtenářka newstream.cz v reakci na zatím poslední díl seriálu Business Class Zdeňka Pečeného.
Cestování byznys třídou už není, co bývalo. Před rokem touto dobou to ale bylo opravdu jen pro otrlé. A to nejen kvůli úrovni servisu na palubě, ale i na zemi. Česko se v tu dobu kvůli výskytu covidu zbarvilo do ruda a spousta aerolinek přestala do Prahy létat, u jiných se zase vyskytly problémy s tranzitem z Česka. Jak probíhal v čase nejvyšších restrikcí let do Dubaje s Lufthansou? A stálo to za to? Čtěte v novém díle seriálu Business Class Zdeňka Pečeného.
Jedna z mých prvních cest po utažení lockdownových šroubů během loňského podzimu mířila do Dubaje na palubě British Airways. Nic ale nešlo podle plánu.
Den na cestách kvůli hodinovému obědu s klientem? To firmám již nezní jako dobře utracené peníze a čas. Pracovní cesty, tak jak je svět zná, jsou patrně záležitostí minulosti.
Oschlé sendviče a šampaňské z plastového kelímku v byznys třídě? Ano! Ve světě zuří pandemie a některé aerolinky již rok a půl covid používají k odůvodnění omezení pozemního i palubního servisu.
