Michael Jordan je nejen nejlepším basketbalistou všech dob, ale také nejbohatším. Základem jmění legendy NBA je jeho velmi úspěšná smlouva se společností Nike, která se rozrostla díky sponzorským smlouvám a prodej většinového podílu v klubu Charlotte Hornets.
Ve světě sílí nerovnost, poprvé za 25 let se extrémní bohatství i extrémní chudoba zvýšily současně. Ve zprávě zveřejněné před začátkem výročního zasedání Světového ekonomického fóra (WEF) v Davosu to uvedla organizace Oxfam, která bojuje proti chudobě. Výrazné loňské zvýšení cen potravin a energií způsobilo, že miliardáři zbohatli ještě citelněji.
Pandemie, inflace, válka na Ukrajině a zprávy o nadcházející recesi. To není zrovna zdravé podhoubí pro růst světového bohatství. Přesto se do pěti let podle studie Credit Suisse počet dolarových milionářů zvýší o 40 procent celosvětově, v Číně se dokonce zdvojnásobí.
Kolik peněz by člověk chtěl, aby uspokojil své touhy? To zjišťovali výzkumníci z britské Univerzity v Bathu ve 33 zemích světa. Někde lidem stačilo dostat jednorázově deset tisíc dolarů, jinde by nepohrdli stovkou miliard. Touha po maximálním majetku tedy není univerzální, což je poznatek pro ekonomy i politiky, píše pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček.
Počet dolarových milionářů v Česku loni díky oživení ekonomiky v Evropě stoupl o 6,9 procenta na 32 200. Jejich majetek meziročně vzrostl o 7,7 procenta na 79 miliard dolarů (1,857 bilionu korun). Vyplývá ze Zprávy o světovém bohatství, kterou zveřejnila společnost Capgemini.
Obraz milionáře, jak ho často prezentují média, je naprosto odlišný od skutečnosti, tvrdí Chris Hogan ve své knize Everyday Millionaires, na kterou upozornil server CNBC.
Česká republika loni rozšířila svůj „zlatý poklad“, který je uložený v sejfech České národní banky, o více než tunu. Češi ale mají doma dvakrát více zlata než centrální banka. Na Chorvaty ale ani tak nemají.
Kontrola NKÚ zjistila, že IKEM 💔 v letech 2022 až 2024 opakovaně porušoval zákony i své vnitřní předpisy při nakládání s majetkem a veřejnými penězi. Úřad prověřil 102 případů nakládání s penězi v celkovém objemu 905,3 milionu korun a také 30 zakázek, kdy u poloviny z nich v celkovém objemu za víc než 380 milionů korun zjistil porušení zákona.
