V říjnu 2021 lídři skupiny ekonomicky nejvyspělejších a nejvýznamnějších zemí na summitu v Římě dali zelenou přelomové změně světového daňového pořádku. V důsledku této změny přitvrzuje boj proti daňovým rájům i daňovým “kejklům” technologických obrů. Nyní Fialova vláda postupně překlápí pasáže této přelomové mezinárodní dohody do české legislativy.
Pandemie, inflace, válka na Ukrajině a zprávy o nadcházející recesi. To není zrovna zdravé podhoubí pro růst světového bohatství. Přesto se do pěti let podle studie Credit Suisse počet dolarových milionářů zvýší o 40 procent celosvětově, v Číně se dokonce zdvojnásobí.
Kolik peněz by člověk chtěl, aby uspokojil své touhy? To zjišťovali výzkumníci z britské Univerzity v Bathu ve 33 zemích světa. Někde lidem stačilo dostat jednorázově deset tisíc dolarů, jinde by nepohrdli stovkou miliard. Touha po maximálním majetku tedy není univerzální, což je poznatek pro ekonomy i politiky, píše pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček.
Počet dolarových milionářů v Česku loni díky oživení ekonomiky v Evropě stoupl o 6,9 procenta na 32 200. Jejich majetek meziročně vzrostl o 7,7 procenta na 79 miliard dolarů (1,857 bilionu korun). Vyplývá ze Zprávy o světovém bohatství, kterou zveřejnila společnost Capgemini.
Obraz milionáře, jak ho často prezentují média, je naprosto odlišný od skutečnosti, tvrdí Chris Hogan ve své knize Everyday Millionaires, na kterou upozornil server CNBC.
Česká republika loni rozšířila svůj „zlatý poklad“, který je uložený v sejfech České národní banky, o více než tunu. Češi ale mají doma dvakrát více zlata než centrální banka. Na Chorvaty ale ani tak nemají.
