Německý kancléř Olaf Scholz věří, že se podaří vyvinout společnou strategii se zvoleným americkým prezidentem Donaldem Trumpem pro dosažení míru na Ukrajině. Šéf německé vlády to podle agentury DPA řekl médiím ze skupiny Funke.
Jmenování Davida Sackse podle serveru CNBC signalizuje, že druhá Trumpova administrativa odměňuje osobnosti ze Silicon Valley, které podporovaly jeho kampaň.
Že šedá eminence americké politiky Elon Musk nemá v lásce britskou labouristickou vládu, je známá věc. Nyní se však spekuluje o jeho ambici překreslit politickou mapu Spojeného království a korunovat svého přítele Nigela Farage.
Francouzský prezident Emmanuel Macron odmítl výzvy opozice, aby odstoupil z funkce hlavy státu, zatímco se Francie dál potýká s politickou krizí kolem rozložení sil v parlamentu. V televizním projevu dnes večer prohlásil, že zůstane v úřadu do konce svého druhého mandátu v roce 2027, informují světové tiskové agentury.
Dolní komora francouzského parlamentu po týdnech sporů o rozpočet na příští rok vyslovila nedůvěru menšinové vládě premiéra Michela Barniera, který je ve funkci teprve tři měsíce. Ve druhé nejlidnatější zemi Evropské unie se tak prohlubuje politická krize navazující na letní volby, v nichž žádný z hlavních bloků nezískal v Národním shromáždění většinu. Francouzský prezident Emmanuel Macron nyní musí hledat nového premiéra, nad rozpočtem na příští rok zůstávají otazníky.
Jihokorejské opoziční strany ve středu předložily návrh na odvolání prezidenta Jun Sok-jola, který v úterý vyhlásil v zemi stanné právo. Své rozhodnutí ale po šesti hodinách odvolal poté, co jej k tomu vyzval parlament.
Sněmovna hlasy poslanců vládní koalice schválila státní rozpočet na příští rok. Počítá se schodkem 241 miliard korun. Proti letošnímu upravenému rozpočtu klesne schodek o 41 miliard korun. Příjmy se proti letošnímu rozpočtu zvyšují o 146 miliard korun a výdaje se proti upravenému rozpočtu zvyšují o 105 miliard korun. Převážnou část schodku pokryje zvýšení státního dluhu o 248 miliard korun. Opozice podrobila rozpočet kritice.
Jihokorejský prezident Jun Sok-jol v zemi vyhlásil stanné právo a opozici obvinil ze sympatií vůči Severní Koreji a paralyzování vlády svou protistátní činností. Krok vyvolal odpor jihokorejského parlamentu a znepokojení u ostatních zemí, z nichž některé včetně Česka vyzvaly své občany k opatrnosti. Jihokorejští poslanci v reakci svolali schůzi, na které vyzvali prezidenta ke zrušení rozhodnutí. Prezident následně prohlásil, že stanné právo skutečně zruší, a to po zasedání vlády. Kabinet se má podle něj sejít „co nejdříve“.
Z ukrajinské armády od ledna do konce října dezertovalo více vojáků než během předchozích dvou let. Na svých internetových stránkách o tom píše britský list Financial Times (FT). Ukrajinští vyšetřovatelé letos zahájili 60 tisíc trestních stíhání proti vojákům, kteří opustili své pozice. Je to skoro dvojnásobek takových případů za roky 2022 a 2023 dohromady. Těmto mužům v případě odsouzení hrozí až 12 let ve vězení.
Francouzský premiér Michel Barnier dostal jeden hlavní úkol, a to stabilizovat veřejné finance, jinak by druhé největší ekonomice Evropské unie hrozila vážná krize. Zdá se ale, že ozdravný rozpočet dokáže prosadit jen za cenu vlastní oběti. Zachránit ho může jen Marine Le Penová, faktická lídryně dnešní francouzské politiky.
Německý kancléř Olaf Scholz po téměř dvou a půl letech přijel na návštěvu Kyjeva, kde jedná s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
