Trh očekává zvýšení o tři čtvrtě procentního bodu. Z 2,75 na 3,5 procenta. Osobně čekám celý procentní bod. Mimochodem, před měsícem byl trh obrovsky překvapen ze zvýšení sazeb o 1,25 procentního bodu, čekal se nižší růst.
Nový ministr financí Zbyněk Stanjura to vážné nemá lehké. Na druhou stranu, nejbolestivější opatření se mají dělat hned po volbách a pandemie, respektive nutnost dostat veřejné finance z „pandemického módu“, může představovat záminku k nim.
Pohonné hmoty pokračují ve zlevňování, do Silvestra se ale stabilizují. Americká centrální banka totiž včera přesvědčila trhy, že zkrotí inflaci, aniž by podvázala ekonomický růst, a tedy i poptávku po ropě.
Zprávy, že inflace bude začátkem příštího roku možná přes osm, nebo dokonce přes deset procent, plní média. Zdraží elektřina, potraviny, stavební materiál, papír, pojistky, prostě všechno.
Evropská unie hazarduje, když chce s vytápěním budov plynem skoncovat už za necelých 20 let. Výsledkem úporné snahy být klimaticky neutrální může EU přijít o sociální udržitelnost.
Burzy se dnes dost možná pořádně otřesou. Americká centrální banka – Fed – dá světu vědět, jakou cestou se bude ubírat její měnová politika. Je v pasti. Na jednu stranu by měla vyslat jasný signál, že nejvýraznější inflaci v USA za posledních takřka 40 let opravdu nehodlá tolerovat. Na stranu druhou platí, že aby tak učinila věrohodně, musí signalizovat takové kroky – takové utažení své extrémně expanzivní měnové politiky –, které snadno vženou burzy celého světa do paniky.
Průměrná úroková sazba tuzemských hypoték v listopadu činila 2,7 procenta, plyne z aktuálních statistik Fincentrum Hypoindexu. Oproti říjnu údaj vyskočil o 0,16 procentního bodu, což značí nejvýraznější meziměsíční zdražení hypoték od ledna 2008. Přesto všechno lze ale říci, že už nyní tyto údaje vůbec neplatí – hypotéky jsou právě teď ještě notně dražší než v listopadu.
Česko v příštím roce čeká inflační smršť. Zvláště neúprosná bude v prvních měsících roku, zejména hned v lednu, kdy meziroční míra hladiny růstu spotřebitelských cen může atakovat nevídanou hodnotu deseti procent. Během roku smršť sice zmírní, ale odeznívat bude jen pomalu.
Jak se blíží okamžik nástupu „pravicové“ vlády, sílí také spekulace o zavedení školného na vysokých školách. Čeká nás opět zbytečná debata o tom, koho školné eliminuje ze vzdělávacího procesu a že se nesmí školství uzavřít jen pro „bohaté“. Řešení je přitom jednodušší než u většiny dalších neřešených problémů, píše Stanislav Šulc v komentáři.
Vyšší listopadová inflace, která se zastavila na hranici šesti procent, je pro centrální banku bezesporu dalším argumentem pro rychlejší růst úrokových sazeb. Ale nejen ta. Silné proinflační tlaky se množí.
Snaha Bruselu o rychlý přechod na zelené zdroje energie se příčí některým zemím EU, včetně Česka. Končící ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček bude po Evropské komisi požadovat, aby „do oběhu“ vrátila 400 milionů emisních povolenek, které dříve stáhla.
Evropská centrální banka (ECB) je připravena kdykoli zvýšit základní úrokové sazby, pokud by se inflace v důsledku války s Íránem vymkla kontrole. Než tak učiní, potřebuje ale čas na vyhodnocení příčin, rozsahu a trvání vyšších cen. Řekla to dnes prezidentka ECB Christine Lagardeová, podle níž je nutné sledovat včasné varovné signály. Znamená to, že úroky v eurozóně by se mohly zvýšit už v dubnu, napsal server ekonomického listu Financial Times (FT).
Írán pro jednání s USA určil podmínky, podle amerického činitele nereálné. Mezi předběžnými podmínkami, které Teherán stanovil pro případná jednání se Spojenými státy o příměří, je mimo jiné zavření všech amerických základen v Perském zálivu a finanční odškodnění za americko-izraelské útoky. Napsal to dnes deník The Wall Street Journal.
Číst více
