Lukáš Kovanda: Daňové změny přinesou lidem víc peněz na boj s inflací
NázoryZvýšení slevy na poplatníka vyjde na necelých 13 miliard korun. Pomůže znatelně i sociálně slabším, na rozdíl od zrušení superhrubé mzdy.
Zvýšení slevy na poplatníka vyjde na necelých 13 miliard korun. Pomůže znatelně i sociálně slabším, na rozdíl od zrušení superhrubé mzdy.
Česko vstoupilo do roku 2021 s tehdy nejvyšším indexem rizika koronavirové epidemie devadesáti bodů ze sta. To ještě platila tabulka PES. Situace byla neutěšená dokonce i podle premiéra Andreje Babiše (ANO). Jak uvedl v novoročním projevu, nedařilo se zkrotit covidovou nákazu, za naději označil očkování. To ale, jak vidíme ve zpětném zrcátku, značně pokulhávalo téměř celý rok.
Česká koruna na Štědrý den poprvé od února 2020, tedy od doby před propuknutím pandemie, posílila pod úroveň 25 korun za euro. Podle dat Bloombergu prolomila tuto psychologickou hranici krátce před 14:30 středoevropského času. Posílila až na úroveň 24,972 za euro. Následně ale část svých zisků odevzdala a kurs se vrátil zpět nad úroveň 25 korun za euro. Česká měna i tak jako jediná z měn zemí Visegrádské skupiny letos vůči euru zpevnila.
Úspory energií, to byla v posledních desítkách let jen slovní vata. Nikoho moc nezajímaly. S aktuálním rapidním zdražováním se z úspor stává žhavé téma. ČEZ založil před pěti lety divizi Esco, která se zpočátku věnovala hlavně průmyslovým podnikům. Nyní letí hvězda Esco vzhůru. Uspořit za energie chce najednou každý. Esco začíná obsluhovat i menší firmy či obce. „Chodí za námi starostové, že to jejich voliči chtějí,“ říká v rozhovoru pro newstream.cz šéf ČEZ Esco Kamil Čermák.
Česká koruna na Štědrý den poprvé od února 2020, tedy od doby před propuknutím pandemie, posílila pod úroveň 25 korun za euro. Podle dat Bloombergu prolomila tyto psychologickou hranici krátce před 14:30 středoevropského času. Dostala se až na úroveň 24,972 za euro. Je to dobrá zpráva pro ty, co se chystají na hory do zahraničí, v příštím roce ale koruna zase oslabí.
Obyvatelé Česka letos za vánoční dárky utratí celkem zhruba 55 miliard korun. To je o něco méně, než pokud by nepanovala rapidní inflace. Ta snižuje současnou či očekávanou kupní sílu lidí, protože mají pocit, že by měli být výdajově obezřetnější třeba kvůli prudkému růstu cen energií. Jestliže ovšem letos utratí za dárky právě „jen“ 55 miliard, i tak to znamená, že vánoční ztráta – ztráta z vánočního plýtvání – bude v Česku činit bezmála deset miliard korun. Za to by se dalo pořídit zhruba 67 kilometrů dálnic.
Evropa má před sebou zlaté desetiletí, tedy alespoň co se technologických start-upů týče. Naznačuje to nejnovější, v pořadí sedmá zpráva společnosti Atomico o stavu evropských technologických firem. Její výsledky pro newstream.cz okomentoval partner společnosti DEPO Ventures Petr Šíma.
Vánoční týden byl ve znamení „Santa Claus rally“. Burzy si připsaly silný růst po rychlé otočce a ukázaly, že ať už je to strach z ukrajinské krize nebo rychle se šířící varianta omikron v USA a Británii – Londýn zrušil tradiční oslavy Nového roku ve světle až skoro 100 tisíc nových případů nového koronaviru – nemá to na ně zatím delší vliv. Jaké byly hlavní události uplynulého týdne a čím nejvíce překvapila trhy ČNB?
Pohonné hmoty v Česku dál zlevňují, jejich ceny klesly čtvrtý týden v řadě. Litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 se aktuálně u čerpacích stanic v Česku prodává v průměru za 36,26 koruny, před týdnem byl o 20 haléřů dražší. O 18 haléřů na litru zlevnila nafta, za litr teď řidiči dají průměrně 35,27 koruny. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny pohonných hmot sleduje.
Hlavní událostí tohoto týdne bude v České republice nepochybně zasedání bankovní rady České národní banky (ČNB), nicméně i v době těsně před Vánocemi stále ještě přicházejí docela zajímavé zprávy z ekonomiky. Včera to byly výsledky výroby automobilek za listopad, které dopadly podle očekávání docela dobře.
Akciové trhy se před Vánoci opět otřásají v základech. Důvodem je kromě obav z inflace především nová varianta covidu. Poslední zprávy ukazují na velice rychlé šíření omikronu napříč Evropou a dostupné studie zatím nasvědčují tomu, že ochrana vakcínou nebo prodělanou nemocí je výrazně nižší, než se původně zdálo.
Evropská centrální banka (ECB) je připravena kdykoli zvýšit základní úrokové sazby, pokud by se inflace v důsledku války s Íránem vymkla kontrole. Než tak učiní, potřebuje ale čas na vyhodnocení příčin, rozsahu a trvání vyšších cen. Řekla to dnes prezidentka ECB Christine Lagardeová, podle níž je nutné sledovat včasné varovné signály. Znamená to, že úroky v eurozóně by se mohly zvýšit už v dubnu, napsal server ekonomického listu Financial Times (FT).
Írán pro jednání s USA určil podmínky, podle amerického činitele nereálné. Mezi předběžnými podmínkami, které Teherán stanovil pro případná jednání se Spojenými státy o příměří, je mimo jiné zavření všech amerických základen v Perském zálivu a finanční odškodnění za americko-izraelské útoky. Napsal to dnes deník The Wall Street Journal.
Číst více