Hlavním problémem veřejného prostoru ve větších městech České republiky je jeho kvalita. Často jsme svědky zanedbaných ploch, které prakticky není možné nijak smysluplně využívat. Je to způsobeno tím, že nám chybí rychlost, akceschopnost a odvaha některé kouty prostě předělat, vylepšit a ne jen o tom diskutovat, míní architektka Jana Mastíková.
Energetický úsporný tarif, jehož detaily v týdnu zveřejnila vláda, se nevztahuje k místu trvalého bydliště, ale k nastavenému, smluvně danému tarifu pro odběr energií. Nespornou výhodou úsporného tarifu je to, že lidé si o podporu nemusí nijak žádat. Nemusí tedy měnit stávající způsob platby za energie. Dodavatel energie jim úsporu plynoucí z úsporného tarifu prostě automaticky zaúčtuje, takže ať už standardně platí energie jakkoli, účet jim bude adekvátně ponížen, upozorňuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Z příběhu o tom, že stále vyšší ceny budou mít jen krátkého trvání a časem odezní, se čím dál více stává čistá fantasy. Cena elektrické energie na německém trhu dál prudce narůstá, a to jak v případě spotového trhu, tak i toho forwardového, kde se obchodují kontrakty na další roky. Nejenom, že přepisují dosavadní maxima, ale změnil se i jejich poměr. Cena elektřiny pro další rok je vyšší než ta současná, což znamená odklad happy endu, na nějž jsme doposud spoléhali, na neurčito, míní hlavní ekonom Creditas Petr Dufek.
Cena elektřiny roste, spotřebitelé si na vytápění mohou připlatit v příštím roce desítky tisíc navíc oproti současným, už tak vysokým cenám. Úsporný tarif téměř nic neřeší, zvláště u ohrožených domácností, míní analytik Arsen Lazarevič.
Proč chtěl vlastně Fiala vyhrát volby? Osvobodit Česko od Babiše? OK, ale co dál? Jak se ukazuje, nic moc dalšího tady není. Žádný plán, žádná strategie pro Česko. Jak se naše krásná země plná šikovných lidí stane lepší? Vláda nic neukázala. Znalostní ekonomika? Zmenšení byrokracie? Nic se nestalo.
Stěžejní problém nynější koncepce vládní pomoci s drahými energiemi tkví v tom, že není dostatečně adresná. Pokud by například dnes blíže představený energetický úsporný tarif byl koncipován tak, aby od drahých energií ulevil pouze skutečně potřebným, tedy chudým a lidem z nižších středních vrstev, a ne plošně všem, bude sociálně a koneckonců i ekonomicky dávat daleko větší smysl, míní hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Platy ve veřejném sektoru jsou dlouhodobě polem, na němž se ekonomové střetávají s politiky. Ještě před pár měsíci se vzácně shodli, že platy v těžkých dobách nelze zvedat. Tomu je ale nyní konec. V ještě těžších dobách jde evidentně ekonomická logika stranou a převládá logika politická. Ta se ale brzy projeví na dalším růstu inflace.
Premiér Petr Fiala (ODS) dnes bude řešit zrušení státní podpory stavebního spoření. Byl by to smysluplný krok. Aby mělo „stavebko“ smysl jako dříve, musel by dnes státní příspěvek činit 35 tisíc korun, a ne dva tisíce, míní hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Uběhl jeden rok a plyn zdražil čtyřikrát, elektřina třikrát. Už to docela leze do rodinného rozpočtu. A asi ještě není konec. Nejdříve přišly nové a vyšší zálohy za plyn a elektřinu v březnu. Bylo to dvojnásobné navýšení. Člověk si říkal, že to nějak snese. Že je to naše daň za ruskou agresi. Zatneme zuby a utáhneme si opasky.
Bulharsko zahájí jednání s ruským Gazpromem o zajištění přímých dodávek plynu. V pondělí to uvedl Rossen Christov, ministr pro energetiku současné úřednické vlády balkánské země. Podle jeho slov Bulharsko nemá na výběr. Zemi prý hrozí závažný výpadek dodávek plynu.
Říká se, že když zasedá parlament, nikdo si nemůže být jistý svým majetkem ani životem. Ta nadsázka obecně platí, ale aktuálně to není problém české sněmovny, protože ta je fakticky vypnutá. Jak a kde se vlastně pečou pravidla hry v našem systému, jakou roli hrají zájmové skupiny a lobbisti, a jak to vypadá s aktuální sněmovnou v jejím prvním roce? Nijak oslnivě.
