Do Savarinu se přestěhuje muzeum Alfonse Muchy. Expozici navrhne architektka Jiřičná
Do barokního paláce Savarin v centru Prahy se nastěhuje Mucha muzeum. Autorem samotné nové expozice bude známá architektka Eva Jiřičná se svým studiem AI Design. Muzeum obsadí přes 1100 metrů čtverečních.
Palác Savarin byl v minulosti s českou kulturou často propojený. Na přelomu 19. a 20. století zde mělo své sbírky umístěno Národopisné muzeum, které je dnes součástí Národního muzea, za první republiky zde fungoval známý společenský klub navštěvovaný například Karlem Steinbachem, Ferdinandem Peroutkou, Hugo Haasem nebo Janem Werichem. Později se v paláci Savarin konaly společenské akce nebo zde působilo vůbec první černé divadlo na světě. Letos v září se zde pak po již dokončené rekonstrukci konala umělecká přehlídka Prague Art Week.
Unikátní prostory v paláci Savarin budou i proto pro vytvoření Mucha muzea ideální. „Než jsme se do rekonstrukce barokního paláce Savarin pustili, bylo v těch nejcennějších historických prostorách kasino. Jeho nahrazení muzeem jednoho z největších českých umělců perfektně ilustruje myšlenku celého našeho projektu - maximálně zpřístupnit veřejnosti doposud neznámé prostory a natrvalo zanést toto místo na kulturní mapu metropole. Propojení s dílem Alfonse Muchy pro nás dává velký smysl, ostatně například nedávnou výstavu ve Valdštejnské jízdárně si díky naší iniciativě mohlo zdarma prohlédnout několik tisíc školních dětí,“ řekl Simon Johnson, ředitel společnosti Crestyl, která je investorem projektu.
Veřejnost v novém Mucha muzeu uvidí i řadu doposud nevystavených děl včetně raných olejomaleb, ručně kreslených studií k dekorativním dokumentům, předmětů zkoumajících Muchovu fascinaci svobodným zednářstvím a studijních materiálů ke Slovanské epopeji. Expozice také bude pravidelně aktualizována, aby byla aktuální a přitažlivá pro opakované návštěvníky.
Výstava s názvem „Mucha, rodinná sbírka” představí od pátku do konce října ve Valdštejnské jízdárně v Praze ucelenou přehlídku díla Alfonse Muchy. Jde o první výstavu tohoto formátu v Praze po 30 letech. Pořádá ji Nadace Mucha spolu se Senátem. Expozice, jejíž architekturu navrhla Eva Jiřičná, návštěvníkům přiblíží nejdůležitější etapy Muchova života, které zásadním způsobem formovaly jeho tvorbu i myšlení. 
Obří výstava Muchy startuje. Legendu secese ukazuje jako bouřliváka i filosofa
Enjoy
Rekonstrukce a restaurování historického barokního paláce Savarin od Kiliána Ignáce Dientzenhofera začala na konci roku 2021 a dokončila se v září. Během rekonstrukčních prací se zde podařilo odhalit řadu cenných detailů, jejichž oprava byla průběžně intenzivně řešena s památkáři. V dubnu pak byly na vršek fasády umístěny nově vytvořené i zrestaurované starší kopie jedenácti původních barokních soch od významného sochaře Ignáce Františka Platzera. Do pečlivé rekonstrukce paláce, který je někdy označován i jako palác Sylva-Taroucca, Crestyl investoval přes půl miliardy korun.
V návaznosti na obnovu paláce Savarin se připravuje i nová část stejnojmenného projektu, která vzniká pod taktovkou ikony současné světové architektury a designu Thomase Heatherwicka. Ta již získala v rámci probíhajícího územního řízení kladný posudek památkářů.
Prahu letos čeká hodně stavění. Pokračovat bude výstavba metra D, na jaře se začne stavět tramvajová trať v horní části Václavském náměstí, pokračovat bubou i opravy mostů či výstavba bytů na pražských brownfieldech.
Velké plány pro Prahu. Odstartují miliardové investice podle plánu?
Reality
Původní projekt Central Group na Žižkově obsahoval věže tři, setkal se ale s nesouhlasem vedení Prahy. Architektka Eva Jiřičná ho tedy musela spolu se svým týmem přepracovat. Trvalo to pět let a místo tří budov bude mít rozvojové území kolem někdejšího „Mordoru“ v centru věž jen jednu. Vysoká bude 80 metrů. „Samozřejmě chápu, že úkolem památkářů je ochraňovat historii města. Na druhou stranu ale neinformovanost a mnohdy i přílišná konzervativnost jsou zbytečnou překážkou dalšího rozvoje,“ říká světoznámá architektka.
Eva Jiřičná: Věž vysoká 80 metrů je prcek. Konzervativní přístup brzdí vývoj Prahy
Reality
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
