Lukáš Kovanda: U zemědělců ceny klesly o 13 procent, v obchodech jen o tři. Bere někdo Čechy na hůl?
Ceny, za které prodávají čeští zemědělci svou produkci, se meziročně propadly o 13 procent. U živočišné výroby dokonce o více než 18 procent. Jenže potraviny v obchodech zlevnily v průměru pouze o 3,1 procenta. Okrádají nás řetězce? Odpověď je složitější. Mezi polem a regálem je totiž ještě dlouhá cesta.
Dnešní čísla Českého statistického úřadu ukazují na první pohled výrazný nepoměr. Ceny zemědělských výrobců byly v červenci meziročně o 13 procent nižší. U živočišné výroby pokles přesáhl 18 procent.
Prasata zlevnila o 27,5 procenta, mléko o 26,7 procenta a obiloviny o 13,4 procenta. Zlevňuje přitom už i další článek řetězce. Ceny potravinářských výrobků na úrovni průmyslových producentů byly meziročně nižší o 5,6 procenta, mléčné výrobky dokonce o 15,1 procenta.
Logicky se tedy nabízí otázka: proč není zlevnění v obchodech stejně výrazné?
V červenci byly spotřebitelské ceny potravin a nealkoholických nápojů v českých obchodech meziročně nižší jen o 3,1 procenta.
Letošní sklizeň vypadá nejhůř za desítky let. Obilovin má být meziročně o téměř 17 procent méně, řepky dokonce o více než pětinu. Dopad na ceny potravin ale bude záviset hlavně na evropském trhu, energiích a dovozu.
Sucho drtí české zemědělce. Co to udělá s cenami chleba a dalších potravin
Názory
Mezi polem a regálem je dlouhá cesta
Část odpovědi je poměrně prostá. Cena zemědělské suroviny představuje jen část toho, co zákazník nakonec zaplatí.
Z ceny rohlíku nejde všechno pěstiteli obilí a z ceny jogurtu chovateli dojnic. Mezi zemědělcem a zákazníkem stojí zpracování, obaly, energie, mzdy, doprava, skladování, nájmy prodejen, odpisy a samozřejmě také obchodní marže.
A řada těchto nákladů neklesá. Některé naopak dál rostou.
Druhým důvodem je časové zpoždění. Zemědělské ceny reagují na situaci na trhu poměrně rychle, zatímco potravináři a obchodní řetězce často nakupují na základě smluv sjednaných na delší období. Pokles ceny mléka u zemědělce v červenci proto nemusí být v plném rozsahu patrný na cenovce v supermarketu již během stejného měsíce.
A navíc, nelze tvrdit, že by zákazník pokles vstupních cen nepocítil vůbec. Naopak. V červenci byly potraviny jednou z hlavních položek, které celkovou inflaci stlačovaly. Máslo meziměsíčně zlevnilo o 12,2 procenta a meziročně o více než 41 procent. Polotučné trvanlivé mléko bylo meziročně levnější téměř o 42 procent, vepřové maso o 16,6 procenta a vejce o 14 procent. Průměrná cena trvanlivého mléka se podle ČSÚ dostala dokonce na nejnižší úroveň za celou dobu sledování této položky.
Litr mléka za 5,90 koruny potěší každého zákazníka. Jenže taková cena už podle Lukáše Kovandy není výsledkem levnější výroby, ale především marketingové strategie obchodníků. Pokud její náklady nakonec ponesou mlékárny a zemědělci, může se dnešní výhodný nákup Česku v budoucnu pořádně prodražit.
Lukáš Kovanda: Mléko levnější než voda. Na šestikorunovou pohádku nakonec doplatíme všichni
Názory
Nejde tedy o to, že by potraviny nezlevňovaly. Zlevňují. Otázkou je, proč se pokles cen od zemědělce ke spotřebiteli propisuje jen částečně a s různou rychlostí.
Levněji už dlouho být nemusí
Současně může být nynější levnější období poměrně krátké. Aktuální zemědělské ceny totiž z velké části odrážejí produkci a podmínky uplynulých měsíců. Letošní sucho a vysoké teploty se do spotřebitelských cen mohou promítat se zpožděním, zejména u plodin, kde se projeví horší sklizeň. Jinými slovy, český spotřebitel se nyní může nacházet blízko cenového dna u části základních potravin.
To je také důvod, proč nelze čekat, že například současné mimořádně nízké ceny mléka či másla budou automaticky pokračovat stejným tempem dolů. Řetězec zemědělec–potravinář–obchod právě přenáší výrazný pokles cen z první poloviny roku, zatímco na jeho druhém konci už se mohou rodit nové nákladové tlaky.
Pro zákazníka je tedy současná zpráva příznivá, ale s výstrahou: levnější zemědělská produkce se do obchodů skutečně propisuje, jen ne jedna ku jedné. A u některých potravin letošní léto znamená, že prostor pro další zlevňování se už vyčerpal.
