Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Ve sto letech zemřel Henry Kissinger, slavný diplomat a držitel Nobelovy ceny

Zemřel někdejší americký ministr zahraničí Henry Kissinger
ČTK
 ČTK

Zemřel někdejší americký ministr zahraničí a bezpečnostní poradce dvojice amerických prezidentů Henry Kissinger. Bylo mu 100 let. Známý diplomat a držitel Nobelovy ceny za mír skonal ve středu ve svém domě v Connecticutu na severovýchodě Spojených států. Informuje o tom agentura Reuters s odvoláním na prohlášení společnosti Kissinger Associates.

Co bylo příčinou úmrtí muže, který podle agentur zanechal nesmazatelnou stopu v americké diplomacii, prohlášení neuvedlo. Stojí v něm ale, že Kissinger bude pohřben při soukromém rodinném obřadu, po kterém bude časem následovat veřejný smuteční obřad v New Yorku.

Kissinger, který se narodil do židovské rodiny v Německu, odkud pak jeho rodiče utekli před nacismem, zůstával diplomaticky aktivní i poté, co letos 27. května oslavil 100. narozeniny. Ještě v červenci přiletěl na překvapivou návštěvu Číny, během níž se setkal s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem.

Rozplizlost odborářské stávky dokládá, že Fialova vláda má stále značné šance na úspěch u dalších voleb

Lukáš Kovanda: Rozplizlá stávka odborů dává šanci Fialovi. V Česku mění věci jen plný Václavák

Včerejší stávka dokládá, že i když lidé v hospodě nebo na sociálních sítích zhusta remcají a kritizují vládu, mají-li možnost dát svůj postoj vskutku najevo, příliš tak nečiní. Rozhodně tedy ne v nějaké opravdu zásadnější míře. Vždyť odboráři nedokázali zaplnit ani Malostranské náměstí, mnohem menší, než je Václavské náměstí.

Přečíst článek

Právě vztahy s Čínou patřily k oblastem, v nichž se i díky Kissingerovi podařilo Spojeným státům v 70. letech minulého století dosáhnout průlomu. Vedle „diplomatického otevření“ Číny za další takové Reuters označuje americko-sovětské rozhovory o kontrole zbrojení, prohloubení vztahů mezi Izraelem a jeho arabskými sousedy či uzavření mírových dohod se Severním Vietnamem.

Kontroverzní Nobelova cena

Právě za poslední z nich dostal v roce 1973 Nobelovu cenu za mír, kterou však Reuters označuje za kontroverzní, a to i kvůli tomu, že Kissinger stál za původně utajeným bombardováním s Vietnamem sousedící Kambodže, které si vyžádalo až 150 tisíc obětí.

Politického pragmatika a diplomatického realistu řada lidí dokonce považovala za válečného zločince, mimo jiné kvůli podpoře antikomunistických diktatur zejména v Latinské Americe. Kvůli snahám některých zemí zatknout ho nebo alespoň vyslechnout v souvislosti s dřívější americkou zahraniční politikou, musel Kissinger rušit některé zahraniční cesty.

Do nejvyšších pater americké diplomacie Kissinger vystoupal v lednu 1969, kdy si ho za svého bezpečnostního poradce zvolil republikánský prezident Richard Nixon. Tutéž funkci zastával do listopadu 1975 i za jeho nástupce Geralda Forda. Od září 1973 do ledna 1977 byl Kissinger americkým ministrem zahraničí.

V nizozemských volbách zvítězila Wildersova krajně pravicová Strana pro svobodu

Karel Pučelík: Konec nizozemské idyly? Volby ovládl populista Wilders

V politickém srdci Evropy poprvé vyhrála volby protievropská a populistická strana Geerta Wilderse. Pro Nizozemsko je to otřes, ale změnu kurzu ještě nutně přinést nemusí. Záleží na povolebních vyjednáváních, která budou složitá.

Přečíst článek

Agentura AP poznamenala, že za vlády obou prezidentů měl Kissinger „neobyčejný vliv na světové dění“, a to i díky „zákulisním mocenským manipulacím“. „Kissingerova moc vzrostla během zmatků v době aféry Watergate, kdy tento politicky citlivý diplomat převzal roli podobnou roli spoluprezidenta oslabeného Nixona,“ konstatuje AP s odkazem na aféru, která propukla v roce 1972.

Po odchodu z vlády si Kissinger zřídil konzultační firmu v New Yorku a nadále radil řadě amerických i zahraničních politiků. Schůzky měl třeba s americkým exprezidentem Donaldem Trumpem nebo ruskou hlavou státu Vladimirem Putinem

VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB 

Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.

Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.

Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.

Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.

To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB. 

A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.

Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.

Související