Automobilový průmysl v Česku je velmi robustní, dlouhodobě vyškolený krizemi a kolísající poptávkou. „Přes všechny problémy byl, i v posledních třech letech, tahounem české ekonomiky,“ upozornil v rozhovoru pro magazín MED Martin Jahn, člen představenstva Škody Auto, který má na starosti prodej a marketing.
Součástí vědecké diplomacie je sbírat a posuzovat poznatky o tom, jak k inovacím a modernizaci ekonomiky přistupují nejúspěšnější země jako Švédsko nebo Izrael. „Zaujalo mě, jak jsou Švédové schopni podpořit jakýkoliv inovativní návrh a postupem času vyhodnotit, jestli má nějaký smysl a je životaschopný,“ řekl v rozhovoru pro časopis MED první náměstek ministra zahraničí Jiří Kozák.
Mnozí lidé sice rádi opakují, že v českém autoprůmyslu jsou samé montovny, ale právě toto odvětví je největším investorem do aplikovaného výzkumu a vývoje v zemi. Člen představenstva Škody Auto Martin Jahn, který stojí také v čele českého Sdružení automobilového průmyslu, poukazuje na jeho vysokou přidanou hodnotu. „Kdyby tuzemské firmy neinvestovaly do vývoje, už by tu dávno nebyly,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz.
Servis výrobků nemá v Česku takovou tradici jako strojírenská produkce. „Jsme spíše národem kutilů. Čech vezme do ruky šroubovák, kladivo a snaží se vše opravit sám,“ říká v rozhovoru pro Export.cz podnikatel Vladimír Hlavinka, který se také věnuje vrcholové manažerské práci – šéfuje výrobci a exportérovi kogeneračních jednotek Tedom. V Německu naopak zákazníci očekávají, že když se porouchá motor nebo cokoliv jiného, rychle přijede dokonale vybavený opravář, který zajistí vše potřebné. „To samé třeba v Americe,“ dodává Vladimír Hlavinka.
České firmy se mohou výrazně podílet na obnově Ukrajiny a velká část z nich očekává na tamním trhu nadějné příležitosti. „K tomu potřebují podmínky srovnatelné s těmi, jaké mají německé nebo polské společnosti,“ řekl v rozhovoru pro časopis MED Lukáš Martin, ředitel Sekce mezinárodních vztahů Svazu průmyslu a dopravy ČR. V nastavení státní finanční podpory zatím Česko zaostává i za Slovenskem.
Tsunami a havárie jaderné elektrárny ve Fukušimě v roce 2011 zásadně změnily požadavky na bezpečnost atomových zdrojů i daleko za hranicemi Japonska. Brutální destrukce ukrajinské energetiky, kterou se Putinova armáda snažila zlomit odpor houževnatého protivníka, mění pohled na bezpečnost v rámci celého odvětví. Proměna energetiky, a to nejenom na Ukrajině, směřuje k vyšší odolnosti proti hrozbám reálných i hybridních válek. Zkušenosti z poslední ukrajinské zimy budou studovat bezpečnostní analytici i byznysmeni, kteří chtějí zachytit nejnovější trendy, píše ve své analýze na Export.cz Jan Žižka, editor časopisu Moderní ekonomická diplomacie.
V rámci novodobého „Marshallova plánu“ na Ukrajinu zamíří zahraniční investice a rozvojová pomoc minimálně v řádu stovek miliard dolarů. Česko má dnes na Ukrajině velmi dobrou pověst a tuzemským firmám se i díky tomu nadějně otevírají dveře k zakázkám na rekonstrukci a modernizaci země. Jak ale upozorňuje v rozhovoru pro Export.cz viceprezident Hospodářské komory Tomáš Prouza, nejtěžší bude uspět v nadnárodních tendrech. „Tady vnímám největší riziko,“ řekl bývalý státní tajemník pro evropské záležitosti, který také stojí v čele Svazu obchodu a cestovního ruchu.
Pro Evropu je důležité, že se začaly stavět terminály na zkapalněný plyn. „Současné ceny energií jsou pro to velkou pobídkou. Reálně vidíme, jak funguje kapitalismus v praxi,“ řekl v rozhovoru pro časopis MED Miroslav Singer, hlavní ekonom Generali CEE Holding a bývalý guvernér České národní banky. Na Evropu přesto podle Singera nejhůře dopadne hospodářská recese.
Společnost Cross Zlín patří mezi tři technicky nejvyspělejší dodavatele inteligentních systémů pro řízení křižovatek na světě. Jejím dalším úspěšným exportním artiklem je systém vážení kamionů za jízdy. Boj s německou a italskou konkurencí je podle šéfa a spolumajitele zlínské firmy Tomáše Juříka v celém oboru smart mobility hodně náročný, i když technicky Češi nijak nezaostávají. Nemají ale za sebou značku jako Made in Germany. „To vůbec neznamená, že se vzdáme,“ zdůraznil podnikatel Tomáš Juřík v rozhovoru pro Export.cz.
Bývalý guvernér České národní banky Miroslav Singer si dokáže představit ještě mírné posilování koruny. „Silná koruna v tuto chvíli funguje jako zdravý restriktivně makroekonomický kanál pro přehřátou českou ekonomiku,“ říká v rozhovoru pro Export.cz bankéř, který je nyní hlavním ekonomem Generali CEE Holding. Tvrzení o měnové krizi v Česku považuje za absurdní.
Celý svět mohl na jaře téměř v přímém přenosu sledovat, jak ruská agresorská vojska ničí jeden z pilířů ukrajinského průmyslu – ocelárny ve východní části země. Na podzim se terčem barbarských útoků stala celá energetická infrastruktura Ukrajiny. I ti obyvatelé napadené země, kteří přímo nebojují na frontě, řeší akutní existenční problémy – jak přežít nadcházející zimu, když si nemohou být jistí ani dodávkami energií a vody.
Válka na Ukrajině mimo jiné připomněla, že decentrální energetika posiluje bezpečnost dodávek elektřiny a tepla. „Jednu velkou elektrárnu můžete vyřadit z provozu rychle, ale v případě decentrálních zdrojů byste se musel hodně snažit, abyste narušil celou síť,“ říká v rozhovoru pro Export.cz Vladimír Hlavinka, generální ředitel společnosti Tedom, která vyváží plynové kogenerační jednotky do více než 50 zemí světa.
Logo českého designu je možné postavit na tom, že v Česku designové produkty také vyrábíme a vyvíjíme. Podnikatel Martin Wichterle, který kromě strojírenské firmy Wikov vlastní sklárny Bomma a Rückl, v rozhovoru pro magazín Moderní ekonomická diplomacie zdůrazňuje, že „česká laboratoř designu je skutečně unikátní“.
