Obnova Ukrajiny přiláká do země spoustu firem z celého světa, konkurenční boj bude tvrdý. Češi nemohou spoléhat na to, že mají předem vyhráno díky sympatiím Ukrajinců. „A už vůbec nám tyto sympatie nepomůžou k úspěchu v tendrech Světové banky, Evropské banky pro obnovu a rozvoj nebo Evropské investiční banky,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz český vládní zmocněnec pro obnovu Ukrajiny Tomáš Kopečný.
Nejvýraznější český podnikatel v oboru elektronových mikroskopů Jaroslav Klíma společně se svými společníky prodal firmu Tescan americkému fondu Carlyle. V rozhovoru pro Export.cz ale odmítá, že by to signalizovalo úpadek Brna jako významného globálního centra, v němž se vyrábí každý třetí elektronový mikroskop na světě. Role moravské metropole může naopak ještě posílit, zvláště kdyby tam tchajwanská společnost TSMC vybudovala vývojové centrum pro polovodičové čipy. Česko její čipovou fabriku nezíská, ale ve hře je toho pořád hodně.
Ukrajina se přetočila do módu celkové modernizace, a to ohromnou rychlostí. Zmocněnec české vlády pro obnovu Ukrajiny Tomáš Kopečný v rozhovoru pro Export.cz upozornil, že budoucí investice v napadené zemi půjdou i do nových oborů. „Pro české firmy bude důležité nejen sledovat sektory, v nichž byla Ukrajina tradičně silná, ale také pozorovat, do čeho budou investovat sami Ukrajinci i jejich partneři v mezinárodních institucích,“ dodal.
Brněnský vědec Tomáš Kazda se před časem marně snažil o to, aby v Česku vznikl startup, který by uvedl do života přelomovou technologii lithium-sirných baterií. „Usilovali jsme o uplatnění výsledků našeho výzkumu, které se nám podařilo patentovat,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz. Český patent se nakonec rozhodla využít norská firma.
Prioritním cílem diplomacie včetně té ekonomické je prezentovat Česko jako moderní a vyspělou zemi. „Dalším specifickým úkolem ekonomické diplomacie je pomáhat navazovat kontakty, přivést české firmy na zahraniční trhy, zvláště v zemích, kde se byznys a politika hodně prolínají,“ řekl v rozhovoru pro magazín MED ministr zahraničí Jan Lipavský. „A také se za ně zaručit, jasně říct – toto je spolehlivá firma, která vám dodá potřebné vybavení do nemocnice nebo třeba dopravní prostředky.“
Cvičný letoun L-39NG z Aera Vodochody, který navazuje na světově proslulý Albatros, přichází na trh v době války na Ukrajině. „Nikdo z nás nemá z této války radost, ale musíme na ni reagovat,“ řekl v rozhovoru pro magazín MED prezident Aera Viktor Sotona. Evropa se podle něj probudila, řeší, že nemá dostatečně silné letectvo, nakupuje letadla a chce cvičit piloty, kteří jí také chybí.
V senegalském městě Saint-Louis, které je díky historickým pamětihodnostem na světovém seznamu UNESCO, by už mohli stříhat pomyslnou pásku. Po pětileté pauze zamíří za několik týdnů z hlavního města Dakaru do Saint-Louis opět letadlo společnosti Air Senegal a přistane – bez velké nadsázky – na českém letišti. Hlavním dodavatelem „kompletní renovace“ letiště byla společnost Transcon Electronic Systems z Frýdku-Místku. Většinu subdodávek zajistily také české firmy.
České firmy by se mohly významně podílet na poválečné obnově Ukrajiny a budování tamního obranného průmyslu. „Také tady můžeme školit odborníky, kteří by se pak na Ukrajinu vraceli,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiří Hynek. Souvisí to podle něj i s problematikou migrace. Je mnohem lepší poskytnout zemím jako Ukrajina pracovní příležitosti na jejich území, než je personálně vysávat.
Automobilový průmysl v Česku je velmi robustní, dlouhodobě vyškolený krizemi a kolísající poptávkou. „Přes všechny problémy byl, i v posledních třech letech, tahounem české ekonomiky,“ upozornil v rozhovoru pro magazín MED Martin Jahn, člen představenstva Škody Auto, který má na starosti prodej a marketing.
Součástí vědecké diplomacie je sbírat a posuzovat poznatky o tom, jak k inovacím a modernizaci ekonomiky přistupují nejúspěšnější země jako Švédsko nebo Izrael. „Zaujalo mě, jak jsou Švédové schopni podpořit jakýkoliv inovativní návrh a postupem času vyhodnotit, jestli má nějaký smysl a je životaschopný,“ řekl v rozhovoru pro časopis MED první náměstek ministra zahraničí Jiří Kozák.
Mnozí lidé sice rádi opakují, že v českém autoprůmyslu jsou samé montovny, ale právě toto odvětví je největším investorem do aplikovaného výzkumu a vývoje v zemi. Člen představenstva Škody Auto Martin Jahn, který stojí také v čele českého Sdružení automobilového průmyslu, poukazuje na jeho vysokou přidanou hodnotu. „Kdyby tuzemské firmy neinvestovaly do vývoje, už by tu dávno nebyly,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz.
Servis výrobků nemá v Česku takovou tradici jako strojírenská produkce. „Jsme spíše národem kutilů. Čech vezme do ruky šroubovák, kladivo a snaží se vše opravit sám,“ říká v rozhovoru pro Export.cz podnikatel Vladimír Hlavinka, který se také věnuje vrcholové manažerské práci – šéfuje výrobci a exportérovi kogeneračních jednotek Tedom. V Německu naopak zákazníci očekávají, že když se porouchá motor nebo cokoliv jiného, rychle přijede dokonale vybavený opravář, který zajistí vše potřebné. „To samé třeba v Americe,“ dodává Vladimír Hlavinka.
České firmy se mohou výrazně podílet na obnově Ukrajiny a velká část z nich očekává na tamním trhu nadějné příležitosti. „K tomu potřebují podmínky srovnatelné s těmi, jaké mají německé nebo polské společnosti,“ řekl v rozhovoru pro časopis MED Lukáš Martin, ředitel Sekce mezinárodních vztahů Svazu průmyslu a dopravy ČR. V nastavení státní finanční podpory zatím Česko zaostává i za Slovenskem.
Tsunami a havárie jaderné elektrárny ve Fukušimě v roce 2011 zásadně změnily požadavky na bezpečnost atomových zdrojů i daleko za hranicemi Japonska. Brutální destrukce ukrajinské energetiky, kterou se Putinova armáda snažila zlomit odpor houževnatého protivníka, mění pohled na bezpečnost v rámci celého odvětví. Proměna energetiky, a to nejenom na Ukrajině, směřuje k vyšší odolnosti proti hrozbám reálných i hybridních válek. Zkušenosti z poslední ukrajinské zimy budou studovat bezpečnostní analytici i byznysmeni, kteří chtějí zachytit nejnovější trendy, píše ve své analýze na Export.cz Jan Žižka, editor časopisu Moderní ekonomická diplomacie.
V rámci novodobého „Marshallova plánu“ na Ukrajinu zamíří zahraniční investice a rozvojová pomoc minimálně v řádu stovek miliard dolarů. Česko má dnes na Ukrajině velmi dobrou pověst a tuzemským firmám se i díky tomu nadějně otevírají dveře k zakázkám na rekonstrukci a modernizaci země. Jak ale upozorňuje v rozhovoru pro Export.cz viceprezident Hospodářské komory Tomáš Prouza, nejtěžší bude uspět v nadnárodních tendrech. „Tady vnímám největší riziko,“ řekl bývalý státní tajemník pro evropské záležitosti, který také stojí v čele Svazu obchodu a cestovního ruchu.
