Boom umělé inteligence (AI) na globálním trhu dopadá na akcie firem, investice do inovací nebo zakládání startupů, které se chtějí na nové vlně svézt. Také zaměřuje pozornost nečekaným směrem, k odvětvím, u nichž by to mnozí nečekali. Jedním z momentálních vítězů „humbuku kolem AI“ se stává jaderná energetika.
Výtky, že český průmysl neumí spolupracovat s vědou a univerzitami, se týkají i kosmického odvětví. „Přesto jsem v tomhle ohledu velmi pozitivní,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz Petr Kapoun, majoritní vlastník a výkonný šéf společnosti TRL Space, která staví zákazníkům na míru družice i celé vesmírné mise. „Taková spolupráce není jednoduchá, vyžaduje čas. My jsme tomu ten čas dali a dnes si nemůžu stěžovat na jedinou spolupráci s univerzitou, Akademií věd nebo vědeckým ústavem,“ dodává.
V Česku máme po právu pocit, že naše dodávky vojenského materiálu, které byly z drtivé většiny ze soukromých výrobních kapacit, jsou významným příspěvkem pro Ukrajinu. Jiné státy tam ale dodávaly ještě větší objemy, připomněl v rozhovoru pro Export.cz vládní zmocněnec pro obnovu Ukrajiny Tomáš Kopečný. Teď český leadership v rámci muniční iniciativy vidí a sleduje každý Ukrajinec. „Nyní jsme se z hlediska reputace českého obranného průmyslu na mezinárodní scéně dostali do první světové ligy. A z ukrajinského pohledu jsme tam dokonce v čele tabulky,“ dodal Tomáš Kopečný.
Dějiny Česka a Lucemburska se prolínají v dávných dobách, kdy na český trůn usedli panovníci z rodu Lucemburků. Mohly by se protnout i v dohledné budoucnosti a to nečekaným způsobem – vědci v obou zemích mají trumfy, kterými by mohli přispět ke hledání a těžbě nerostného bohatství v kosmu. Nejde o žádné sci-fi – rozvoj vesmírné ekonomiky se už dnes stává realitou, píše ve své analýze šéfeditor magazínu Moderní ekonomická diplomacie Jan Žižka.
Společnost TRL Space mění zažité modely kosmického průmyslu v Česku. Společně s tuzemskými vědci připravuje sondu k Měsíci, dodává družici pro africkou Rwandu a také přichází s inovativním konceptem vlastních družic. „Družici Troll nestavíme pro zákazníka, ale sami pro sebe. V tomto případě nebudeme prodávat družici, ale data, která díky naší vesmírné misi získáme,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz Petr Kapoun, majoritní vlastník a výkonný šéf brněnské firmy.
Představy části evropských bankéřů, že jim financování obranného průmyslu a jaderné energetiky pokazí pověst, naráží na tvrdou realitu. Evropský kontinent ohrožuje agrese Ruska a Evropská unie zjišťuje, že dlouhodobě zanedbala své obranné kapacity, píše ve své analýze Jan Žižka, editor magazínu Moderní ekonomická diplomacie.
Evropa se děsí zaostávání v polovodičovém průmyslu a Brusel vyhlásil cíl, podle něhož má Evropská unie dosáhnout 20procentního podílu ve výrobě čipů do roku 2030. Jak už to s evropskými cíli bývá, doprovází je silná skepse. Ve skutečnosti jsou ale továrny na čipy jen jednou ze součástí polovodičového oboru. Evropa má v rámci dodavatelského řetězce čipů silná místa a týká se to i Česka. Na udržení a posílení těchto svých předností by Evropané měli sázet především, píše v analýze Jan Žižka, editor magazínu Moderní ekonomická diplomacie, který vydává ministerstvo zahraničí.
Česko má šanci se výrazně prosadit v polovodičovém průmyslu, tedy ve vývoji a výrobě čipů i navazujících oborech. „Je to příležitost, která se objeví jednou za století,“ tvrdí v rozhovoru pro Export.cz investor a podnikatel Jiří Hlavenka.
Paralela mezi rekonstrukcí Ukrajiny a poválečným Marshallovým plánem vždy pokulhávala. Realizace Marshallova plánu odstartovala až několik let po druhé světové válce. Obnova Ukrajiny začala ještě během války s Putinovým Ruskem a časem přejde do fáze poválečné rekonstrukce. Plány obnovy napadené země se vytvářely v době, kdy nebylo jasné, kdy a jak přesně válka skončí. Na tom se nic nemění. Přesto se na Západě čím dál víc skloňuje termín „únava donorů“, píše v analýze na Export.cz Jan Žižka, editor časopisu Moderní ekonomická diplomacie.
Svět je na startu nového oboru jaderných modulárních reaktorů, přechod z fáze výzkumu a vývoje do reálné výroby chystají desítky firem. Nad „energetickým odvětvím budoucnosti“ ještě stále visí spousta otazníků, ale vše nasvědčuje tomu, že dříve či později ho čeká významný boom. O vítězích se rozhoduje už dnes. Česko má v jaderné energetice celá desetiletí historických zkušeností a může se stát předním výrobcem i exportérem, pokud dokáže svůj potenciál využít. Nebude to snadné, píše ve své analýze na Export.cz Jan Žižka, editor časopisu Moderní ekonomická diplomacie.
Když někdo na Západě přijde se startupovým nápadem, obvykle přemýšlí hlavně o trhu, obchodu, marketingu. „My jsme spíše velmi dobří tvůrci produktů, možná v něčem lepší než Silicon Valley,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz investor a podnikatel Jiří Hlavenka. „Silicon Valley říká – my jsme tvůrci byznysu. Většina českých startupů, jeden vedle druhého – a mám zkušenosti s mnoha desítkami – hapruje v obchodě,“ zdůrazňuje finančník, který je také radním Jihomoravského kraje pro vědu, výzkum a inovace.
Většina zemí na naší zeměkouli usiluje o potravinovou soběstačnost a v současnosti se toto téma stává pro mnoho zemí naprostou prioritou, upozorňuje pro server Export.cz Karolína Bartošová z ministerstva zemědělství. Obavy o nedostatek potravin umocňují válečné konflikty. Ruská agrese na Ukrajině narušila dodávky obilí do rozvojového světa. Nabídka tuzemských exportérů míří právě k potřebám rozvoje agrárního sektoru, který musí produkci potravin zajistit.
Součástí vědecké diplomacie je také podpora startupů a inovativních firem. „Zatímco agentura CzechInvest je zaměřená na podporu konkrétních projektů, naším cílem je přenášet zkušenosti ze startupového prostředí v zahraničí. Získáváme know-how, jak se to kde dělá,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz první náměstek ministra zahraničí Jiří Kozák. Nedávno se v Singapuru mimo jiné zajímal o to, jak tam efektivně propojují startupy a velký byznys.
Hlavním trhem českých výrobců zemědělských strojů je dlouhodobě Evropská unie, zároveň se dokázali výrazně prosadit také v zemích bývalého Sovětského svazu. Časy se ale mění. S ruským trhem už není možné počítat a Putinova agrese na Ukrajině prozatím zmařila i řadu obchodů v této zemi. Jak v rozhovoru pro Export.cz upozornil Michal Kukula, prezident Asociace zemědělské a lesnické techniky (A.Zet), poptávka klesla také v Evropě – v důsledku energetické krize, války na Ukrajině, zvýšené inflace a nižších výkupních cen zemědělských komodit.
Obnova Ukrajiny přiláká do země spoustu firem z celého světa, konkurenční boj bude tvrdý. Češi nemohou spoléhat na to, že mají předem vyhráno díky sympatiím Ukrajinců. „A už vůbec nám tyto sympatie nepomůžou k úspěchu v tendrech Světové banky, Evropské banky pro obnovu a rozvoj nebo Evropské investiční banky,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz český vládní zmocněnec pro obnovu Ukrajiny Tomáš Kopečný.
