Česko má šanci se výrazně prosadit v polovodičovém průmyslu, tedy ve vývoji a výrobě čipů i navazujících oborech. „Je to příležitost, která se objeví jednou za století,“ tvrdí v rozhovoru pro Export.cz investor a podnikatel Jiří Hlavenka.
Paralela mezi rekonstrukcí Ukrajiny a poválečným Marshallovým plánem vždy pokulhávala. Realizace Marshallova plánu odstartovala až několik let po druhé světové válce. Obnova Ukrajiny začala ještě během války s Putinovým Ruskem a časem přejde do fáze poválečné rekonstrukce. Plány obnovy napadené země se vytvářely v době, kdy nebylo jasné, kdy a jak přesně válka skončí. Na tom se nic nemění. Přesto se na Západě čím dál víc skloňuje termín „únava donorů“, píše v analýze na Export.cz Jan Žižka, editor časopisu Moderní ekonomická diplomacie.
Svět je na startu nového oboru jaderných modulárních reaktorů, přechod z fáze výzkumu a vývoje do reálné výroby chystají desítky firem. Nad „energetickým odvětvím budoucnosti“ ještě stále visí spousta otazníků, ale vše nasvědčuje tomu, že dříve či později ho čeká významný boom. O vítězích se rozhoduje už dnes. Česko má v jaderné energetice celá desetiletí historických zkušeností a může se stát předním výrobcem i exportérem, pokud dokáže svůj potenciál využít. Nebude to snadné, píše ve své analýze na Export.cz Jan Žižka, editor časopisu Moderní ekonomická diplomacie.
Když někdo na Západě přijde se startupovým nápadem, obvykle přemýšlí hlavně o trhu, obchodu, marketingu. „My jsme spíše velmi dobří tvůrci produktů, možná v něčem lepší než Silicon Valley,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz investor a podnikatel Jiří Hlavenka. „Silicon Valley říká – my jsme tvůrci byznysu. Většina českých startupů, jeden vedle druhého – a mám zkušenosti s mnoha desítkami – hapruje v obchodě,“ zdůrazňuje finančník, který je také radním Jihomoravského kraje pro vědu, výzkum a inovace.
Většina zemí na naší zeměkouli usiluje o potravinovou soběstačnost a v současnosti se toto téma stává pro mnoho zemí naprostou prioritou, upozorňuje pro server Export.cz Karolína Bartošová z ministerstva zemědělství. Obavy o nedostatek potravin umocňují válečné konflikty. Ruská agrese na Ukrajině narušila dodávky obilí do rozvojového světa. Nabídka tuzemských exportérů míří právě k potřebám rozvoje agrárního sektoru, který musí produkci potravin zajistit.
Součástí vědecké diplomacie je také podpora startupů a inovativních firem. „Zatímco agentura CzechInvest je zaměřená na podporu konkrétních projektů, naším cílem je přenášet zkušenosti ze startupového prostředí v zahraničí. Získáváme know-how, jak se to kde dělá,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz první náměstek ministra zahraničí Jiří Kozák. Nedávno se v Singapuru mimo jiné zajímal o to, jak tam efektivně propojují startupy a velký byznys.
Hlavním trhem českých výrobců zemědělských strojů je dlouhodobě Evropská unie, zároveň se dokázali výrazně prosadit také v zemích bývalého Sovětského svazu. Časy se ale mění. S ruským trhem už není možné počítat a Putinova agrese na Ukrajině prozatím zmařila i řadu obchodů v této zemi. Jak v rozhovoru pro Export.cz upozornil Michal Kukula, prezident Asociace zemědělské a lesnické techniky (A.Zet), poptávka klesla také v Evropě – v důsledku energetické krize, války na Ukrajině, zvýšené inflace a nižších výkupních cen zemědělských komodit.
Obnova Ukrajiny přiláká do země spoustu firem z celého světa, konkurenční boj bude tvrdý. Češi nemohou spoléhat na to, že mají předem vyhráno díky sympatiím Ukrajinců. „A už vůbec nám tyto sympatie nepomůžou k úspěchu v tendrech Světové banky, Evropské banky pro obnovu a rozvoj nebo Evropské investiční banky,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz český vládní zmocněnec pro obnovu Ukrajiny Tomáš Kopečný.
Nejvýraznější český podnikatel v oboru elektronových mikroskopů Jaroslav Klíma společně se svými společníky prodal firmu Tescan americkému fondu Carlyle. V rozhovoru pro Export.cz ale odmítá, že by to signalizovalo úpadek Brna jako významného globálního centra, v němž se vyrábí každý třetí elektronový mikroskop na světě. Role moravské metropole může naopak ještě posílit, zvláště kdyby tam tchajwanská společnost TSMC vybudovala vývojové centrum pro polovodičové čipy. Česko její čipovou fabriku nezíská, ale ve hře je toho pořád hodně.
Ukrajina se přetočila do módu celkové modernizace, a to ohromnou rychlostí. Zmocněnec české vlády pro obnovu Ukrajiny Tomáš Kopečný v rozhovoru pro Export.cz upozornil, že budoucí investice v napadené zemi půjdou i do nových oborů. „Pro české firmy bude důležité nejen sledovat sektory, v nichž byla Ukrajina tradičně silná, ale také pozorovat, do čeho budou investovat sami Ukrajinci i jejich partneři v mezinárodních institucích,“ dodal.
Brněnský vědec Tomáš Kazda se před časem marně snažil o to, aby v Česku vznikl startup, který by uvedl do života přelomovou technologii lithium-sirných baterií. „Usilovali jsme o uplatnění výsledků našeho výzkumu, které se nám podařilo patentovat,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz. Český patent se nakonec rozhodla využít norská firma.
Prioritním cílem diplomacie včetně té ekonomické je prezentovat Česko jako moderní a vyspělou zemi. „Dalším specifickým úkolem ekonomické diplomacie je pomáhat navazovat kontakty, přivést české firmy na zahraniční trhy, zvláště v zemích, kde se byznys a politika hodně prolínají,“ řekl v rozhovoru pro magazín MED ministr zahraničí Jan Lipavský. „A také se za ně zaručit, jasně říct – toto je spolehlivá firma, která vám dodá potřebné vybavení do nemocnice nebo třeba dopravní prostředky.“
Cvičný letoun L-39NG z Aera Vodochody, který navazuje na světově proslulý Albatros, přichází na trh v době války na Ukrajině. „Nikdo z nás nemá z této války radost, ale musíme na ni reagovat,“ řekl v rozhovoru pro magazín MED prezident Aera Viktor Sotona. Evropa se podle něj probudila, řeší, že nemá dostatečně silné letectvo, nakupuje letadla a chce cvičit piloty, kteří jí také chybí.
V senegalském městě Saint-Louis, které je díky historickým pamětihodnostem na světovém seznamu UNESCO, by už mohli stříhat pomyslnou pásku. Po pětileté pauze zamíří za několik týdnů z hlavního města Dakaru do Saint-Louis opět letadlo společnosti Air Senegal a přistane – bez velké nadsázky – na českém letišti. Hlavním dodavatelem „kompletní renovace“ letiště byla společnost Transcon Electronic Systems z Frýdku-Místku. Většinu subdodávek zajistily také české firmy.
České firmy by se mohly významně podílet na poválečné obnově Ukrajiny a budování tamního obranného průmyslu. „Také tady můžeme školit odborníky, kteří by se pak na Ukrajinu vraceli,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiří Hynek. Souvisí to podle něj i s problematikou migrace. Je mnohem lepší poskytnout zemím jako Ukrajina pracovní příležitosti na jejich území, než je personálně vysávat.
