Výtky, že český průmysl neumí spolupracovat s vědou a univerzitami, se týkají i kosmického odvětví. „Přesto jsem v tomhle ohledu velmi pozitivní,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz Petr Kapoun, majoritní vlastník a výkonný šéf společnosti TRL Space, která staví zákazníkům na míru družice i celé vesmírné mise. „Taková spolupráce není jednoduchá, vyžaduje čas. My jsme tomu ten čas dali a dnes si nemůžu stěžovat na jedinou spolupráci s univerzitou, Akademií věd nebo vědeckým ústavem,“ dodává.
V Česku máme po právu pocit, že naše dodávky vojenského materiálu, které byly z drtivé většiny ze soukromých výrobních kapacit, jsou významným příspěvkem pro Ukrajinu. Jiné státy tam ale dodávaly ještě větší objemy, připomněl v rozhovoru pro Export.cz vládní zmocněnec pro obnovu Ukrajiny Tomáš Kopečný. Teď český leadership v rámci muniční iniciativy vidí a sleduje každý Ukrajinec. „Nyní jsme se z hlediska reputace českého obranného průmyslu na mezinárodní scéně dostali do první světové ligy. A z ukrajinského pohledu jsme tam dokonce v čele tabulky,“ dodal Tomáš Kopečný.
Dějiny Česka a Lucemburska se prolínají v dávných dobách, kdy na český trůn usedli panovníci z rodu Lucemburků. Mohly by se protnout i v dohledné budoucnosti a to nečekaným způsobem – vědci v obou zemích mají trumfy, kterými by mohli přispět ke hledání a těžbě nerostného bohatství v kosmu. Nejde o žádné sci-fi – rozvoj vesmírné ekonomiky se už dnes stává realitou, píše ve své analýze šéfeditor magazínu Moderní ekonomická diplomacie Jan Žižka.
Společnost TRL Space mění zažité modely kosmického průmyslu v Česku. Společně s tuzemskými vědci připravuje sondu k Měsíci, dodává družici pro africkou Rwandu a také přichází s inovativním konceptem vlastních družic. „Družici Troll nestavíme pro zákazníka, ale sami pro sebe. V tomto případě nebudeme prodávat družici, ale data, která díky naší vesmírné misi získáme,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz Petr Kapoun, majoritní vlastník a výkonný šéf brněnské firmy.
Představy části evropských bankéřů, že jim financování obranného průmyslu a jaderné energetiky pokazí pověst, naráží na tvrdou realitu. Evropský kontinent ohrožuje agrese Ruska a Evropská unie zjišťuje, že dlouhodobě zanedbala své obranné kapacity, píše ve své analýze Jan Žižka, editor magazínu Moderní ekonomická diplomacie.
Evropa se děsí zaostávání v polovodičovém průmyslu a Brusel vyhlásil cíl, podle něhož má Evropská unie dosáhnout 20procentního podílu ve výrobě čipů do roku 2030. Jak už to s evropskými cíli bývá, doprovází je silná skepse. Ve skutečnosti jsou ale továrny na čipy jen jednou ze součástí polovodičového oboru. Evropa má v rámci dodavatelského řetězce čipů silná místa a týká se to i Česka. Na udržení a posílení těchto svých předností by Evropané měli sázet především, píše v analýze Jan Žižka, editor magazínu Moderní ekonomická diplomacie, který vydává ministerstvo zahraničí.
Česko má šanci se výrazně prosadit v polovodičovém průmyslu, tedy ve vývoji a výrobě čipů i navazujících oborech. „Je to příležitost, která se objeví jednou za století,“ tvrdí v rozhovoru pro Export.cz investor a podnikatel Jiří Hlavenka.
Paralela mezi rekonstrukcí Ukrajiny a poválečným Marshallovým plánem vždy pokulhávala. Realizace Marshallova plánu odstartovala až několik let po druhé světové válce. Obnova Ukrajiny začala ještě během války s Putinovým Ruskem a časem přejde do fáze poválečné rekonstrukce. Plány obnovy napadené země se vytvářely v době, kdy nebylo jasné, kdy a jak přesně válka skončí. Na tom se nic nemění. Přesto se na Západě čím dál víc skloňuje termín „únava donorů“, píše v analýze na Export.cz Jan Žižka, editor časopisu Moderní ekonomická diplomacie.
Svět je na startu nového oboru jaderných modulárních reaktorů, přechod z fáze výzkumu a vývoje do reálné výroby chystají desítky firem. Nad „energetickým odvětvím budoucnosti“ ještě stále visí spousta otazníků, ale vše nasvědčuje tomu, že dříve či později ho čeká významný boom. O vítězích se rozhoduje už dnes. Česko má v jaderné energetice celá desetiletí historických zkušeností a může se stát předním výrobcem i exportérem, pokud dokáže svůj potenciál využít. Nebude to snadné, píše ve své analýze na Export.cz Jan Žižka, editor časopisu Moderní ekonomická diplomacie.
Když někdo na Západě přijde se startupovým nápadem, obvykle přemýšlí hlavně o trhu, obchodu, marketingu. „My jsme spíše velmi dobří tvůrci produktů, možná v něčem lepší než Silicon Valley,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz investor a podnikatel Jiří Hlavenka. „Silicon Valley říká – my jsme tvůrci byznysu. Většina českých startupů, jeden vedle druhého – a mám zkušenosti s mnoha desítkami – hapruje v obchodě,“ zdůrazňuje finančník, který je také radním Jihomoravského kraje pro vědu, výzkum a inovace.
Většina zemí na naší zeměkouli usiluje o potravinovou soběstačnost a v současnosti se toto téma stává pro mnoho zemí naprostou prioritou, upozorňuje pro server Export.cz Karolína Bartošová z ministerstva zemědělství. Obavy o nedostatek potravin umocňují válečné konflikty. Ruská agrese na Ukrajině narušila dodávky obilí do rozvojového světa. Nabídka tuzemských exportérů míří právě k potřebám rozvoje agrárního sektoru, který musí produkci potravin zajistit.
Součástí vědecké diplomacie je také podpora startupů a inovativních firem. „Zatímco agentura CzechInvest je zaměřená na podporu konkrétních projektů, naším cílem je přenášet zkušenosti ze startupového prostředí v zahraničí. Získáváme know-how, jak se to kde dělá,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz první náměstek ministra zahraničí Jiří Kozák. Nedávno se v Singapuru mimo jiné zajímal o to, jak tam efektivně propojují startupy a velký byznys.
Hlavním trhem českých výrobců zemědělských strojů je dlouhodobě Evropská unie, zároveň se dokázali výrazně prosadit také v zemích bývalého Sovětského svazu. Časy se ale mění. S ruským trhem už není možné počítat a Putinova agrese na Ukrajině prozatím zmařila i řadu obchodů v této zemi. Jak v rozhovoru pro Export.cz upozornil Michal Kukula, prezident Asociace zemědělské a lesnické techniky (A.Zet), poptávka klesla také v Evropě – v důsledku energetické krize, války na Ukrajině, zvýšené inflace a nižších výkupních cen zemědělských komodit.
Obnova Ukrajiny přiláká do země spoustu firem z celého světa, konkurenční boj bude tvrdý. Češi nemohou spoléhat na to, že mají předem vyhráno díky sympatiím Ukrajinců. „A už vůbec nám tyto sympatie nepomůžou k úspěchu v tendrech Světové banky, Evropské banky pro obnovu a rozvoj nebo Evropské investiční banky,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz český vládní zmocněnec pro obnovu Ukrajiny Tomáš Kopečný.
Nejvýraznější český podnikatel v oboru elektronových mikroskopů Jaroslav Klíma společně se svými společníky prodal firmu Tescan americkému fondu Carlyle. V rozhovoru pro Export.cz ale odmítá, že by to signalizovalo úpadek Brna jako významného globálního centra, v němž se vyrábí každý třetí elektronový mikroskop na světě. Role moravské metropole může naopak ještě posílit, zvláště kdyby tam tchajwanská společnost TSMC vybudovala vývojové centrum pro polovodičové čipy. Česko její čipovou fabriku nezíská, ale ve hře je toho pořád hodně.
Americký ministr obrany Pete Hegseth 👎 zpochybnil, že by proti němu mohla být prosazena ústavní žaloba, neboli impeachment, a dodal, že je připraven obhájit své dosavadní působení v čele Pentagonu. Informuje o tom agentura Reuters. Podle agentury AP Hegseth k tomuto tématu uspořádá v úterý první tiskovou konferenci Pentagonu od května.
Francouzská prokuratura zahájila vyšetřování íránské kybernetické jednotky, kterou Paříž viní z říjnových útoků na chladicí zařízení v 🛒 supermarketech. Francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot dnes prohlásil, že za útoky stojí íránské revoluční gardy a že Írán za ně ponese následky. Francie chce prosadit sankce na evropské úrovni, informovala agentura AFP. Írán se k obvinění zatím nevyjádřil.
Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) ❌ odvolal brigádního generála Radka Haratka z velení kybernetických a informačních sil. Od prosince bude poradcem náčelníka generálního štábu Miroslava Hlaváče, oznámil šéf armády na síti X. Na personální změnu upozornil server Seznam Zprávy, jeho odvolání potvrdil i Zůna v rozhovoru pro XTV.
Italská bankovní skupina UniCredit zvýšila ve třetím čtvrtletí čistý zisk meziročně o 2️⃣4️⃣ procent na 3,3 miliardy eur (zhruba 80 miliard korun) díky poklesu nákladů. Výsledek překonal očekávání analytiků a banka současně zvýšila výhled celoročního zisku, který má přesáhnout dříve odhadovanou částku 11,5 miliardy eur. Informaci banka uvedla v dnešní tiskové zprávě.
Vláda ✅ schválila novelu energetického zákona, která jí v případě dalšího prudkého zdražování energií umožní regulovat ceny elektřiny pro odběratele a také zastropovat nadměrné příjmy výrobců elektřiny. Odvod části těchto příjmů by následně vláda mohla použít pro pokrytí nákladů státu při řešení energetické krize. Na tiskové konferenci po jednání vlády to uvedl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO).
Někdejší první dáma Dagmar Havlová vysoudila za lživý bulvární článek o milostném poměru odškodné v celkové výši 2️⃣,5️⃣ milionu korun. Pražský vrchní soud pravomocně potvrdil rozsudek, jímž herečka ve sporu s vydavatelstvím Bauer Media dosáhla na 1,3 milionu Kč. Už dříve jí justice přiznala dalších 1,2 milionu. Justice se žalobou zabývá 14 let, Havlová se domáhala celkem čtyř milionů korun.
Kanadská vláda dnes oznámila rozšíření sankcí proti Rusku o 3️⃣8️⃣ subjektů a 24 lidí včetně těch, kteří se podílejí na vývoji balistických raket a kybernetických aktivitách. Cílem opatření je omezit vojenské schopnosti Ruska a zvýšit hospodářské náklady na jeho válku proti Ukrajině.
Některé ruské regiony se znovu potýkají s ❌ nedostatkem pohonných hmot. Ukrajinské síly totiž v uplynulých dvou týdnech zaútočily minimálně na osm velkých ruských rafinerií. S odvoláním na místní činitele a média o tom dnes informovala agentura Reuters.
Ve městě Alba na severozápadě Itálie se konala tradiční aukce lanýžů. Zapojili se do ní gurmáni z různých koutů světa, přičemž zájemce z Hongkongu v neděli koupil vzácný bílý lanýž se dvěma hlízami o hmotnosti 850 gramů za 100 tisíc eur (asi 2️⃣,4️⃣ milionu korun). Informovala o tom tisková agentura AGI.
Maďarské úřady zadržely Árona Orbána, bratra někdejšího dlouholetého premiéra 👨 Viktora Orbána, a to kvůli podezření z pašování lidí. Dnes o tom informovala maďarská média. Expremiér Orbán, který je lídrem nyní opoziční strany Fidesz, prohlásil, že skutečným cílem této operace je on sám, napsala agentura MTI.
