Není tomu ještě ani týden, co vládní politici v čele s premiérem Fialou halasně oznamovali, že Česko získá od EU v přepočtu zhruba 50 miliard korun na pokrytí škod po povodních. „EU nám pošle 50 miliard korun na pomoc s ničivými povodněmi,“ napsal minulý týden v pátek na sociální síti X Marek Ženíšek, ministr pro vědu výzkum a inovace.
Vláda má dnes schválit o 30 miliard vyšší schodek letošního rozpočtu a o 10 miliard navýšit schodek toho příštího. Proč, když jí EU slíbila pomoc za povodně zhruba 50 miliard korun? ptá se ekonom Lukáš Kovanda a dodává: „Nezdá se to být ničím jiným než předvolebním rozhazováním pod záminkou povodní.“
Důvěra v českou ekonomiku se v září zvýšila ve všech základních sektorech, které statistici sledují. S výjimkou podnikatelského sektoru stavebnictví však napříč sektory, včetně spotřebitelského, zůstává dlouhodobě podprůměrná.
Výsledek krajských voleb, pro strany vládní koalice krajně nepříznivý, zásadně zvyšuje pravděpodobnost, že Fialova vláda přehodí schválení „českého Green Dealu“ na vládu vzešlou z voleb 2025. Zároveň se bude – pod záminkou povodní – zadlužovat více, než je nutné.
Jozes Síkela měl na postu eurokomisaře rozhodovat o 300 miliardách eur, má ale jisté jenom jejich jednotky, vyplývá z návrhu rozpočtu EU na příští rok
Ještě včera Národní rozpočtová rada uváděla, že při minulých povodních činila pomoc od EU jednotky procent – a že se Česko musí spoléhat hlavně na své zdroje. To se ale pak večer změnilo.
Zlevňování pohonných hmot v Česku neustává, benzin stojí v průměru 35,48 koruny za litr a nafta 33,73 koruny za litr. Nejprodávanější benzin Natural 95 zlevnil za poslední týden o 52 haléřů a nafta o 53 haléřů.
Co bude mít v gesci eurokomisař Síkela? Letos jeho nastávající úřad, mediálně v Česku prakticky neviditelný, řešil například elektrifikaci nepálského venkova, spolupráci se Zambií nebo čaj a kávu v Laosu. To příliš nesvědčí o jeho síle či důležitosti.
Slabý eurokomisař, resp. jeho slabé portfolio, může být pro Česko velmi ztrátovou záležitostí. Finanční újma může činit až 48 miliard ročně. Je proto zarážející, že obsazení postu eurokomisaře nevěnují čeští politici více pozornosti.
Poslední sektor, kde Evropa ještě hrála světovou extratřídu, se nyní spíše jen potácí. Řeč je o luxusu. Kabelky, klenoty, šperky, drahé oděvy, hodinky… Měly být evropskou odpovědí na technologické obry z USA. Louis Vuitton se dokonce stal nejhodnotnější firmou starého kontinentu. Ale už je to pryč.
Jsou povodně v Evropě ničivější než v minulosti? Ne, nejsou. Způsobují nižší ztráty na životech i ztráty finanční než v 19. nebo 20. století. Hrozbou je tedy „nerůst“, který by v budoucnu zbytečně zabíjel lidi a zbytečně zhoršoval životní prostředí.
Mohou mít nyní hrozící povodně zásadní dopad na českou ekonomiku a třeba i státní rozpočet? To je zatím, samozřejmě, předčasná otázka. Jednak je třeba doufat v co nejmenší škody, jednak je těžko odhadovat dopady děje, jehož celkovou intenzitu a rozsah působení ještě ani plně neznáme. Nicméně některé opatrné úvahy lze uskutečnit už nyní, a to díky historické zkušenosti.
Draghiho čerstvá zpráva o neutěšeném stavu ekonomiky EU je v dílčích aspektech své kritiky samozřejmě správná. Ostatně konečně uceleně pojmenovává řadu problémů, na které někteří ekonomové už přes deset let soustavně upozorňuji – a dokládají těžko zpochybnitelnými daty.
Od poslední minuty letošního srpna je oficiálně známa výše schodku státního rozpočtu navrhovaná pro příští rok – 230 miliard korun. Pokud by se toto číslo skutečně naplnilo, Fialova vláda za čtyři roky svého vládnutí vytvoří nominálně o zhruba o 320 miliard vyšší dluh než předchozí kabinet Babišův. Přesto by mohla už v příštím roce veřejné rozpočty dokonce vyrovnat, pokud by chtěla.
Povodně z let 2002 a 1997 představují vůbec nejnákladnější živelní pojistné události v historii České republiky. Jde zároveň o jediné dvě pojistné události, které způsobily pojištěnou škodu ve výši deseti miliard korun u více.
