Lidé v Česku se musí připravit na citelné zdražování uhlí. Pokud nemají na zimu, která bude podle předpovědí nadprůměrně mrazivá, dostatečné zásoby, nechť se předzásobí co nejrychleji. Celosvětově totiž cena uhlí zvláště v posledních týdnech prudce stoupá. Za letošní rok se světové ceny uhlí více než dvojnásobily.
Politici se před volbami předhánějí ve slibování platového navýšení. Premiér Andrej Babiš záměr zvyšování platů ve veřejné sféře zdůvodnil vyšší inflací. Ministerstvo financí ji ve své aktuální, srpnové prognóze letos odhaduje na 3,2 procenta, příští rok pak na 3,5 procenta.
Vztahy mezi Francií a Spojenými státy se prudce zhoršují, dost možná na nejslabší úroveň novodobé historie. Ještě nikdy – ani během Války v Iráku, s níž měla Paříž problémy – se totiž nestalo, aby odvolala svého velvyslance z Washingtonu. Nyní odvolává nejen jej, ale také velvyslance v Austrálii. Spojenci jí prý „vrazili kudlu do zad“.
V Evropě se objevuje hrozba plošných blackoutů, podle odborníků hrozí i v Česku. Navíc nás čeká citelné zdražení energií. A co víc? Odborníci hlásí konec levného cestování.
Míra inflace v Evropské unii i v eurozóně v srpnu prudce vzrostla a dostala se na nejvyšší hodnotu za téměř deset let.
Ceny v průmyslu rostly v srpnu nad očekávání závratně, meziročním tempem 9,3 procenta. To je nejvýraznější nárůst od dubna 1993.
Meziroční růst cen průmyslových výrobců v srpnu zrychlil z červencových 7,8 procenta na 9,3 procenta, což bylo nejvíce od dubna 1993. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu. Na vině je skokový nárůst cen vstupů, zdražují energie, dvouciferným tempem rostou i ceny kovů, dřeva i papíru.
Všichni čekali masivní vyhazovy z práce. Pandemie covidu-19 ale namísto přinesla úplně opačnou situaci. V Americe podal výpověď rekordní počet lidí. A podobnou situaci lze čekat i u nás.
Pečivo v Česku od podzimu razantně podraží. Někteří pekaři a zástupci pekařského svazu dokonce upozorňují, že ceny pečiva mohou vyskočit až o třicet procent.
„Jako uživatel elekromobilu jsem s ním spokojen. Nejde o bohatství, ani dávání ničeho na odiv. Může to navíc být výhodné i ekonomicky, a to v Česku žádné dotace na elektroauta nejsou a nejspíš ani nebudou,“ polemizuje podnikatel Jan Shejbal s článkem Lukáše Kovandy. A nabízí i další argumenty.
V Česku letos od ledna do června přibylo jen zhruba 1200 obyvatel. Důvodem je zejména vysoký počet zemřelých.
Uplynulý týden se nesl ve znamení korekce. Po delší době tak trhy otestovaly nižší úrovně. Co stálo za touto změnou „býčí“ nálady?
Kompletním přechodem ne elektromobilitu sníží EU globální emise oxidu uhličitého o 2 %. O tolik je pak Čína zase zvýší za pouhé dva roky jen svojí horečnou výstavbou uhelných elektráren. A i další data ukazují řadu problémů, které přechod na elektromobilitu přinese.
ČNB už tento měsíc asi zvýší úroky nejvíce od roku 1997. Hrozí, že inflace i tak lidem zdraží hypotéky na desetiletá maxima a nelze vyloučit ani bouře proti klimatickým cílům EU.
Takřka na den přesně dvacet let po newyorských útocích z 11. září dnes ruský plynárenský gigant Gazprom s fanfárou oznámil, že dokončil plynovod Nord Stream 2. Symbolické. Před dvaceti lety, když se svět sbíral z šoku z „náletu na Dvojčata“, se říkalo, že už nikdy nebude stejný. A není. Svět se změnil. Ale tak, jak by před dvěma desetiletími čekal jen málokdo. Ekonomická síla Západu povážlivě klesá, zejména pak Evropy. Ta tam je ruku v ruce s tím také síla geopolitická. Kde se stala chyba?
Ceny ropy 🛢 dnes obnovily růst, přidávají kolem osmi procent. Trh reaguje především na vyostření situace na Blízkém východě po úderech armád Spojených států a Saúdské Arábie v Iráku a po odraženém íránském raketovém útoku na americké síly. Brent přidává 7,9 procenta na 90,70 dolaru za barel. Americká lehká ropa WTI si připisuje 7,5 procenta a prodává se kolem 85,20 dolaru za barel.
Česko v prvním pololetí získalo ze zdrojů Evropské unie 💶 o 38,2 miliardy korun víc, než odvedlo do unijního rozpočtu. Uvedlo to ministerstvo financí. Kladnému saldu přispěly příjmy ze strukturálních fondů, peníze ze společné zemědělské politiky i příjmy z Evropského plánu na podporu oživení NextGeneration EU (NGEU). Loni v prvním pololetí byla takzvaná čistá pozice vůči unii 24 miliard korun.
Německý výrobce luxusních vozů BMW plánuje do konce roku 2027 zrušit v Německu 8000 pracovních míst. Snižování počtu zaměstnanců se má uskutečnit formou programu dobrovolného odchodu. S odvoláním na zdroje ze společnosti to uvedla agentura AFP. Podle zdrojů od října obdrželo asi 40 tisíc z více než 84 tisíc stálých zaměstnanců v Německu nabídku na dobrovolný odchod. Po celém světě má BMW zhruba 154 tisíc zaměstnanců.
Číst více
