Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

vysoké školy - informace o tématu

Vysokoškoláky sužuje výrazný růst nákladů. Měsíčně už běžně vydají přes 17 tisíc

Studium na vysoké škole je ve společnosti vnímáno jako investice, která se vyplatí téměř vždy. A data tomuto vnímání skutečně dávají za pravdu: absolventi vysokých škol vykazují v průměru vyšší příjmy a nižší nezaměstnanost než ti, kteří ukončili vzdělávání na středoškolské úrovni. Ovšem stejně jako každá investice, ani tato není zadarmo. Ačkoli se na první pohled může zdát, že české veřejné vysoké školství je bezplatné, realita je mnohem složitější.

Přečíst článek
Bankovka v hodnotě 2000 korun

Studovat se vyplatí. Vysokoškoláci berou průměrně o 26 tisíc víc než lidé s maturitou

Přečíst článek

Počet českých absolventů oborů STEM rapidně klesl. Jak přilákat do světa technologií více zájemců?

Přečíst článek

Studenti zaplatí víc. Ceny nájmů na začátku akademického roku rostou, nejvíc v Brně

Přečíst článek
{LABEL}

{NADPIS}

{POPISEK}

Peking mrhá talenty. Nezaměstnané absolventy musejí živit rodiče

Na čínských vysokých školách letos promovalo více než desetkrát tolik absolventů než před dvaceti lety. Nejlidnatější ekonomika světa pro ně ale nemá pracovní uplatnění. A Peking se zmohl jen na krycí manévry, ukončil reportování údajů o nezaměstnanosti mladých.

Přečíst článek
Menza České zemědělské univerzity Praha

Levná vysokoškolská menza? Zapomeňte. Jídlo stojí přes stovku, strávníků ubývá

Ve vysokoškolských menzách rostou ceny obědů. Důvodem je hlavně zdražování potravin. Například na Vysoké škole ekonomické v Praze (VŠE) se cena za hlavní jídlo v jedné z menz zvýšila už před prázdninami o šest korun a od září o další tři koruny, nyní se pohybuje mezi 88 až 108 korun. Vyplývá to z odpovědi zástupců vysokých škol v Praze. Nevyloučili, že se ceny jídel budou kvůli inflaci postupně zvyšovat i v dalších měsících. Na Vysoké škole chemicko-technologické (VŠCHT) v důsledku toho již nyní zaznamenali mírný úbytek strávníků.

Přečíst článek

News box

Na budově Senátu dnes po roce opět zavlála historická běloruská vlajka k připomenutí prezidentských voleb v Bělorusku, po kterých režim před šesti lety brutálně potlačil ☝️ protesty opozice. Podle předsedy horní parlamentní komory Miloše Vystrčila (ODS) má tento krok vyjádřit podporu všem, kteří nevzdávají boj za svobodné a spravedlivé Bělorusko.
Společnost AEV z Kroměříže loni utržila za prodej výrobků a služeb zhruba 349,7 milionu korun. Meziročně to znamenalo 📉 pokles téměř o 60,6 milionu korun. Zisk firmy, která vyvíjí a vyrábí elektroniku pro automobilový průmysl a další odvětví, klesl na loňských přibližně 9,7 milionu korun z téměř 29,6 milionu korun v roce 2024.
Jemenští Húsíové zasáhli 🏭 rafinerii společnosti Aramco na saúdskoarabském pobřeží Rudého moře. Oznámil to dnes podle agentury AFP vojenský mluvčí povstalecké skupiny podporované Íránem. Húsíové tak pokračují v útocích z posledních týdnů na Saúdskou Arábii, zejména na ropnou infrastrukturu a tankery v Rudém moři.
I přes extrémní sucho v Česku není zásobování Brna pitnou 🚰 vodou v nejbližších měsících ohrožené. Zdroje v březovském prameništi jsou nyní ve stavu, že by nebylo možné zajistit dodávku jen z nich, část vody proto Brno získává z Vírské přehrady. Zatímco loni ve stejném období byl podíl vody z Víru 16 procent, letos je to 37 procent. Průměrná výroba pitné vody v brněnské vodárenské soustavě je letos 1015 litrů za vteřinu.
Češi stojí ve válce v Pásmu Gazy na straně Izraele mimo jiné proto, že ho vnímají jako součást západního světa, kdežto Palestince jako jiné, orientální. Jedná se o významný faktor, byť není jediný, uvedl 👨 Bronislav Ostřanský z Orientálního ústavu Akademie věd ČR. Podle něj k rozdílnému vnímání přispívají i média, která konflikt zjednodušují.
Výrobci elektroinstalačního materiálu Kopos Kolín loni 📈 vzrostl čistý obrat meziročně o 4,5 procenta na 1,349 miliardy korun. Výsledek hospodaření po zdanění naopak klesl o 8,1 procenta na 109,6 milionu korun. V roce 2024 měla firma obrat 1,291 miliardy korun a zisk 119,3 milionu korun.
Německo čelí každodenním útokům hybridního válčení zahraničních mocností, jež mají zemi politicky  destabilizovat a rozsévat strach ve společnosti. V dnešním vydání listu Bild am Sonntag to uvedl německý ministr vnitra Alexander Dobrindt poté, co se tento týden při incidentu nad letištěm Lipsko/Halle letadlo srazilo s neznámým objektem a na letišti se našel dron s výbušninou.