Studium na vysoké škole je ve společnosti vnímáno jako investice, která se vyplatí téměř vždy. A data tomuto vnímání skutečně dávají za pravdu: absolventi vysokých škol vykazují v průměru vyšší příjmy a nižší nezaměstnanost než ti, kteří ukončili vzdělávání na středoškolské úrovni. Ovšem stejně jako každá investice, ani tato není zadarmo. Ačkoli se na první pohled může zdát, že české veřejné vysoké školství je bezplatné, realita je mnohem složitější.
Na čínských vysokých školách letos promovalo více než desetkrát tolik absolventů než před dvaceti lety. Nejlidnatější ekonomika světa pro ně ale nemá pracovní uplatnění. A Peking se zmohl jen na krycí manévry, ukončil reportování údajů o nezaměstnanosti mladých.
Ve vysokoškolských menzách rostou ceny obědů. Důvodem je hlavně zdražování potravin. Například na Vysoké škole ekonomické v Praze (VŠE) se cena za hlavní jídlo v jedné z menz zvýšila už před prázdninami o šest korun a od září o další tři koruny, nyní se pohybuje mezi 88 až 108 korun. Vyplývá to z odpovědi zástupců vysokých škol v Praze. Nevyloučili, že se ceny jídel budou kvůli inflaci postupně zvyšovat i v dalších měsících. Na Vysoké škole chemicko-technologické (VŠCHT) v důsledku toho již nyní zaznamenali mírný úbytek strávníků.
Německý kancléř Friedrich Merz dnes🚆🚆🚆 přicestoval na neohlášenou návštěvu do Kyjeva, kde ho doprovází šéfové německých zbrojařských a energetických firem. Agentura DPA označila jeho návštěvu za solidární. Merz dorazil do Kyjeva krátce po ruském varování, aby město opustili diplomaté kvůli chystaným masivním útokům.
Podle předběžných výsledků je 🏆🏆🏆vítězem lotyšských parlamentních voleb středopravicová Sjednocená kandidátka premiéra Andrise Kulbergse s 35,4 procenta hlasů, píše web veřejnoprávní stanice LSM. Na druhé pozici je s 13,1 procenta hlasů populistické uskupení Lotyšsko na prvním místě. Třetí je s 11,6 procenta strana Suverénní moc, která je označována za proruskou. Dosud bylo sečteno 92,3 procenta odevzdaných hlasů.
V Brazílii dnes 🗳️🗳️🗳️ hlasují o novém prezidentovi, který největší latinskoamerickou zemi povede v příštích čtyřech letech. O úřad se uchází více než desítka kandidátů, šanci ale podle průzkumů mají jen dva z nich - levicový prezident Luiz Inácio Lula da Silva a pravicový senátor Flávio Bolsonaro. Očekává se, že nikdo nezíská přes 50 procent hlasů, a o nové hlavě páté největší země se rozhodne až ve druhém kole 25. října
