V Evropské unii ve čtvrtek v plném rozsahu začal platit zákaz dovozu ruského uhlí, na kterém se členské země dohodly v dubnu v rámci pátého balíku protiruských sankcí. Rusko přijde v důsledku embarga o vývoz v hodnotě asi osm miliard eur.
Západu v čele s USA se – k jeho vlastnímu údivu – nedaří izolovat Rusko a Čínu, píše agentura Bloomberg. Z dvaceti nejvýznamnějších ekonomik světa – sdružených ve skupině G20 – se k protiruským sankcím Západu připojila jen polovina. Skupina G20 přitom představuje zhruba 85 procent celosvětového ekonomického výkonu.
Návrat turbíny pro plynovod Nord Stream 1 do Ruska je kvůli západním sankcím nemožný. Uvedl to ve středu ruský plynárenský podnik Gazprom, který chybějící turbínou zdůvodňuje omezení dodávek. Nord Stream 1 přepravuje plyn z Ruska do Německa po dně Baltského moře a je hlavní trasou pro dodávky ruského plynu do Evropské unie.
Benzin je nyní nejlevnější za celé období od 19. května, nafta pak za celou dobu od 9. června. V příštích sedmi dnech pohonné hmoty zlevní zhruba jen v polovičním rozsahu, tedy o 40 až 50 haléřů na litr.
Finanční ředitel koncernu Volkswagenu Arno Antlitz uvedl, že firma „prokázala značnou finanční odolnost vůči bezprecedentním globálním výzvám“. Ve druhém pololetí navíc VW počítá, že se problémy s dodavatelskými řetězci zmírní.
Plynovodem Nord Stream 1 momentálně teče 33 milionů metrů krychlových plynu denně, což představuje 20 procent jeho maximální kapacity. V důsledku toho mohou mít evropské státy problém s plněním zásobníků.
Tok ruského plynu do Německa potrubím Nord Stream 1 před středečním očekávaným snížením dodávek slábne. Cena plynu pro evropský trh s dodáním v srpnu ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku poprvé od března přesáhla 190 eur (4673 korun) za megawatthodinu (MWh).
Země EU se v úterý dohodly na patnáctiprocentním snížení spotřeby zemního plynu, jež má platit pro nadcházející topnou sezonu. Ministři zemí EU zodpovědní za energetiku posvětili návrh na dobrovolnou redukci spotřeby plynu v příštích měsících. Důvodem poměrně rychlého rozhodnutí – Evropská komise připravila svůj návrh příslušného opatření teprve minulý týden – je „plynová válka“, kterou s EU vede Rusko. EU se tak tím spíše hodlá připravit i na krajní scénář úplného odstřižení ruských plynových dodávek.
Litva zrušila zákaz železniční dopravy zboží podléhajícího sankcím Evropské unie do ruské Kaliningradské oblasti, která je na baltském pobřeží obklopena Polskem a Litvou. Informovala o tom agentura Reuters s odkazem na ruskou agenturu RIA Novosti.
Sankce západního světa na dovoz ruské ropy po moři se stává i možností pro loďaře dříve se soustředící na přepravu íránské ropy. V poslední době se k surovině z Ruska obrátilo hned jedenáct lodí, které dříve přepravovaly ropu z Íránu. K zatajení přepravy sankcionované ropy využívají i plavbu, při níž vypínají své satelitní transpondéry, aby maskovaly svůj pohyb, uvedla agentura Bloomberg.
Japonský premiér Šigeru Išiba se rozhodl odstoupit z funkce. Uvedla to dnes japonská veřejnoprávní televize NHK. O záměru premiéra rezignovat informovala s odvoláním na zdroje z vlády rovněž japonská agentura Kjódó.
Ukrajina zasáhla ruský ropovod Družba v Brjanské oblasti na západě země, napsala ráno agentura Reuters. Velitel ukrajinských dronových sil Robert Brovdi uvedl na Telegramu, že zařízení strategického významu pro transport ropných produktů z běloruských rafinerií do Ruské federace bylo výrazně poškozeno požárem.
Ruské síly v noci na Ukrajinu zaútočily 805 drony, devíti střelami Iskander-K a čtyřmi balistickými raketami Iskander-M, uvedlo ráno na sociálních sítích ukrajinské letectvo. Podle serveru listu Ukrajinska pravda je to nový rekordní údaj. Obráncům se podle sdělení ukrajinských vzdušných sil podařilo zničit 747 dronů a čtyři střely.