Navzdory sankcím a silnému politickému tlaku pokračuje většina zahraničních společností ve svém podnikání v Rusku. Od zahájení ruské invaze na Ukrajinu se z Ruska zcela stáhlo jen 9,5 procenta zahraničních podniků. Zhruba třetina zahraničních firem své aktivity v Rusku omezila. Vyplývá to podle agentury APA ze studie Vídeňského institutu pro mezinárodní ekonomická srovnání (WIIW).
Ukrajinské armádě se podařilo stabilizovat situaci na severu Charkovské oblasti, ruská invazní vojska nepostoupila o více než deset kilometrů, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Rusko minulý týden obnovilo pozemní ofenzivu v tomto příhraničním regionu na severovýchodě Ukrajiny, čímž otevřelo novou frontu. V prvních dnech přicházely zprávy o postupu invazních vojsk. Moskva i dnes uvedla, že její vojska postupují.
Ruská armáda nedisponuje dostatečným počtem vojáků k dosažení strategického průlomu v oblasti Charkova na severovýchodě Ukrajiny, uvedl podle agentury Reuters americký generál Christopher Cavoli, který je vrchním velitelem sil Severoatlantické aliance v Evropě, po jednání šéfů generálních štábů členských zemí NATO v Bruselu. Ukrajinské síly podle něj udrží v regionu své pozice.
Spousta západních firem nadále pokračuje ve svém podnikání na území Ruska. A to i více než dva roky od začátku ruské agrese na Ukrajině. Bylo by velmi snadné šmahem všechny označit za proruské kolaboranty, kteří nadřazují zisk správné věci. Věc je však mnohem složitější, než si mnozí myslí. A to zejména v případě bank, jejichž radikální odchod ze země by Rusku zbytečně pomohl.
Spolkový sněm zbavil imunity poslance Alternativy pro Německo (AfD) Petra Bystroně, který je českého původu. Bavorský zemský kriminální úřad pak prohledal jeho parlamentní kancelář. Bystroň, který je dvojkou na kandidátce AfD pro volby do Evropského parlamentu, čelí podezření, že dostával úplatky od proruské sítě. Poslanec to opakovaně popřel.
Za jedno z bezpečnostních rizik označil bývalý prezident Miloš Zeman Evropskou unii v její nynější podobě. Vymazává pojem státu a národa, uvedl Zeman na dnešním semináři opozičního hnutí SPD ve Sněmovně o výhledu geopolitické a bezpečnostní situace. V souvislosti s EU pokládá někdejší prezident za bezpečnostní hrozbu také Zelenou dohodu pro Evropu (Green Deal).
Ruský prezident Vladimir Putin zamíří na několik dní do Číny. Setkat by se zde měl kromě jiných i s nejvýše postaveným mužem země prezidentem Si Ťin-pchingem. Půjde o první Putinovu cestu do zahraničí poté, co zahájil své páté funkční období v čele Ruska. A co od návštěvy a setkání obou vysoce postavených státníků čekat? Především prohlubování vazeb.
Přibližně 280 občanů Srí Lanky bylo naverbováno, aby bojovalo na obou stranách konfliktu na Ukrajině. Uvedli to srílanští úředníci, kteří byli pověřeni vyšetřováním zapojení svých krajanů do války, informuje agentura AFP.
Ruský prezident Vladimir Putin navštíví ve čtvrtek a v pátek Čínu, kde se mimo jiné setká se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem. Podle agentur to oznámil Kreml a také čínské ministerstvo zahraničí. Státní návštěva bude Putinovou první zahraniční cestou poté, co minulý týden zahájil své páté funkční období v čele Ruska. Šéf Kremlu byl naposledy v Číně loni v říjnu.
Gruzínský parlament ve třetím a závěrečném čtení schválil kontroverzní návrh zákona o zahraničním vlivu, který prosazuje vládní strana Gruzínský sen, informují zahraniční agentury. V ulicích hlavního města Tbilisi proti předloze už týdny demonstrují desetitisíce lidí.
Americká vojenská pomoc pro Ukrajinu v rámci balíku, který Kongres schválil koncem dubna, již dorazila do země čelící ruské agresi, uvedl poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Jake Sullivan. Washington učiní vše, aby další podporu dostal Kyjev v době sílící ruské ofenzivy co nejrychleji, dodal Sullivan.
