Příslušníci starší generace, kterým je nyní šedesát až osmdesát let, by podle německého institutu pro hospodářský výzkum (DIW), měli platit zvláštní solidární daň, aby pomohli stabilizovat důchodový systém. Má se to stát prý proto, aby tíhu demografických změn nemusela nést jen mladší generace.
Česká vláda má podle analytiků společnosti Cyrrus před sebou nyní jen tři možné scénáře, jak řešit patovou situaci s českým důchodovým systémem. Ani jeden scénář sice tenhle systém nespasí, ale může aspoň zamezit budoucímu katastrofickému kolapsu, který by jinak nastal, pokud by se teď nedělalo nic, tak jako dosud, varuje Vít Hradil, hlavní ekonom společnosti Cyrrus. A upozorňuje, že stejně bude nutné, aby lidé převzali odpovědnost za vlastní důchod, jinak prožijí svou penzi v chudobě.
Marian Jurečka, který je nyní shodou okolností ministrem sociálních věcí, dostal na starost nevděčný úkol. Připravit něco jako reformu důchodového systému. Úkol, na kterém si již mnozí experti vylámali zuby. Fakta jsou totiž jasná. Důchodců bude neustále přibývat a není úplně jasné, kdo je bude živit.
Covidové dluhy, které se dnešní optikou jeví jako problém, nejsou nic v porovnání s dlouhodobými dopady demografického vývoje na veřejné rozpočty. Je třeba, aby se hospodářsky vyspělé země zaměřily zejména na reformy trhu práce a penzijního systému, bez kterých bude hrozit zvyšování daní, uvedla Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) ve svém dlouhodobém hospodářském výhledu.
Sněmovna opět přerušila debatu o vyslovení důvěry vládě, kterou zahájila v úterý odpoledne. Pokračovat bude ve čtvrtek. Diskuse včetně vystoupení členů vlády trvala zatím 19 hodin. Do rozpravy dnes zůstalo přihlášeno ještě 24 poslanců z původních šesti desítek.
Dánsko, Grónsko a Spojené státy se stále neshodnou v základních věcech v souvislosti s Grónskem, uvedl po jednání s americkými činiteli dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen na tiskové konferenci ve Washingtonu. Dodal, že vznikne pracovní skupina na vysoké úrovni, která se poprvé setká v příštích týdnech.
Sněmovní debata k důvěře vládě Andreje Babiše (ANO) trvá zhruba 18 hodin čistého času od úterního zahájení. U řečniště se ve středu odpoledne a večer střídali opoziční poslanci, kteří zdůvodňovali, proč kabinet ANO, SPD a Motoristů podpořit nemohou. Diskusi rozvířil ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO), který se pustil do pirátských poslanců.
Evropské akcie uzavřely středeční obchodování na maximu 🔝. Panevropský index STOXX Europe 600 se zvýšil o 0,18 procenta na rekordních 611,56 bodu. Zisky zaznamenaly chemické a zdravotnické firmy. Po 11denním růstu ale oslabil index německých akcií DAX.
Spojené státy formálně povolily ✅ Nvidii prodávat do Číny její pokročilé čipy umělé inteligence (AI). V úterý to oznámilo americké ministerstvo obchodu. Americká vláda dříve jejich vývoz omezovala, což zdůvodňovala obavami, že by mohly čínskému technologickému průmyslu a armádě poskytnout výhodu nad USA.
Číst více
Druhá fáze dvacetibodového plánu prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy byla zahájena, napsal na síti X prezidentův zvláštní zmocněnec Steve Witkoff. Zaměří se na odzbrojení a demilitarizaci, vznik palestinské technokratické vlády spravující Pásmo Gazy a obnovu této oblasti.
Japonský jen ve středu oživil z 18měsíčního minima vůči dolaru 💹, protože japonští činitelé varovali před možnou intervencí na podporu domácí měny. Ta se dostala pod tlak kvůli obavám z uvolněnější rozpočtové i měnové politiky v Japonsku. Kolem 17:00 SEČ dolar vůči jenu ztrácel asi 0,6 procenta na 158,2 jenu. V noci na dnešek přitom vystoupil až na 159,45 jenu, nejvýše od července 2024.
Pražská burza oslabila 📉, index PX dnes zavřel se ztrátou 0,31 procenta na 2734,99 bodu. Dolů ho táhly především cenné papíry energetické společnosti ČEZ či Komerční banky, ztratila i pojišťovna VIG či nápojářská Kofola. Naopak se ziskem uzavřely dnešní obchodování Erste Bank, Moneta Money Bank, zbrojařská firma Colt CZ nebo plzeňské strojírny Doosan Škoda Power.
Americký dolar 💵 mírně oslabuje vůči euru 💶, pozornost investorů se nadále soustředí na vývoj měnové politiky americké centrální banky (Fed). Jednotná evropská měna připisovala zhruba 0,2 procenta a pohybovala se v těsné blízkosti 1,1660 dolaru.
Snahy amerického prezidenta Donalda Trumpa získat Grónsko schvaluje 17 procent Američanů. Dnes to s odvoláním na průzkum společnosti Ipsos uvedla agentura Reuters. Většina republikánů i demokratů se staví proti použití vojenské síly k nabytí ostrova a více než polovina respondentů věří, že Trumpovy kroky mohou ohrozit NATO.
Číst více