Příslušníci starší generace, kterým je nyní šedesát až osmdesát let, by podle německého institutu pro hospodářský výzkum (DIW), měli platit zvláštní solidární daň, aby pomohli stabilizovat důchodový systém. Má se to stát prý proto, aby tíhu demografických změn nemusela nést jen mladší generace.
Česká vláda má podle analytiků společnosti Cyrrus před sebou nyní jen tři možné scénáře, jak řešit patovou situaci s českým důchodovým systémem. Ani jeden scénář sice tenhle systém nespasí, ale může aspoň zamezit budoucímu katastrofickému kolapsu, který by jinak nastal, pokud by se teď nedělalo nic, tak jako dosud, varuje Vít Hradil, hlavní ekonom společnosti Cyrrus. A upozorňuje, že stejně bude nutné, aby lidé převzali odpovědnost za vlastní důchod, jinak prožijí svou penzi v chudobě.
Marian Jurečka, který je nyní shodou okolností ministrem sociálních věcí, dostal na starost nevděčný úkol. Připravit něco jako reformu důchodového systému. Úkol, na kterém si již mnozí experti vylámali zuby. Fakta jsou totiž jasná. Důchodců bude neustále přibývat a není úplně jasné, kdo je bude živit.
Covidové dluhy, které se dnešní optikou jeví jako problém, nejsou nic v porovnání s dlouhodobými dopady demografického vývoje na veřejné rozpočty. Je třeba, aby se hospodářsky vyspělé země zaměřily zejména na reformy trhu práce a penzijního systému, bez kterých bude hrozit zvyšování daní, uvedla Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) ve svém dlouhodobém hospodářském výhledu.
Bankovní rada České národní banky (ČNB) ponechala základní úrokovou sazbu na 3,75 procenta. Informoval o tom ředitel odboru komunikace ČNB Jakub Holas. Na současné úrovni je základní úroková sazba od června. Finanční trh očekával, že české úrokové sazby zůstanou stabilní, přestože centrální banky eurozóny i Spojených států v září přistoupily ke zpřísnění měnové politiky.
