Vysoká inflace se dál propisuje do reálné kupní síly domácností. Ani ve třetím čtvrtletí nedržely mzdy tempo s růstem spotřebitelských cen, a tak reálně poklesly stejně jako ve druhém kvartále o téměř deset procent. Jde tak z pohledu novodobé historie ČR o další rekord v řadě.
Průměrná mzda za první čtvrtletí letošního roku zvýšila o 7,2 procenta. Na první pohled vysoké číslo. Po započtení inflace ale měsíční výdělek ve srovnání se stejným obdobím loni v průměru klesl o 3,6 procenta, uvádí Český statistický úřad.
Česká ekonomika v letošním prvním čtvrtletí pozitivně překvapila. Podle dnes zveřejněného, zpřesněného odhadu ČSÚ rostla totiž meziročně o 4,8 procenta. Mezinárodní analytici oslovení agenturou Bloomberg přitom ve střední hodnotě svých odhadů počítali jen s růstem čítajícím 4,6 procenta.
Inflace v Německu v květnu vystoupila na 7,9 procenta. Je nejvyšší od 70. let, kdy svět svírala první ropná krize. Na vině je válka na Ukrajině, která prodražuje nejen energie.
České domácnosti se již připravují na nejhlubší pokles reálných mezd v novodobé historii a tak méně utrácí. Maloobchodní tržby v březnu podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) klesly ve srovnání s předchozím měsícem o 0,1 procenta.
Generální ředitelka Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) Kateřina Arajmu s účinností ke konci března rezignovala na svou funkci. Ke kroku se rozhodla ze zdravotních a osobních důvodů, uvedlo ministerstvo financí. Arajmu vedla majetkový úřad od ledna 2015. Do funkce ji jmenoval tehdejší ministr financí a nynější premiér Andrej Babiš (ANO).
