Česká republika nesplňuje většinu kritérií pro splnění eura. Přesto je jeho přijetí vlastně nevyhnutelné, protože žádný jednostranný krok typu referenda Českou republiku nezbaví závazku, že společnou evropskou měnu přijme. Jen to nebude nijak brzy. V pořadu Svět financí na CNN Prima NEWS to prohlásil ředitel Odboru legislativy, práva a analýz Hospodářské komory ČR Ladislav Minčič.
Česko se může kvůli nástupu elektromobility stát „Detroitem Evropy“, varuje agentura Bloomberg. Stát totiž selhává v lákání zahraničních investorů, výrazně v tom zaostává i za Maďarskem a Polskem.
Česko se vstupem do EU zavázalo přijmout euro. Ale nepřistoupilo na žádný konkrétní termín. Nelze tedy tvrdit, že svému závazku nedostává.
Český prezident Petr Pavel vyvolal v rámci novoročního projevu svou zmínkou o přijetí eura v Česku velkou diskuzi napříč společností. Ekonom Lukáš Kovanda ve svém komentáři poskytuje malý exkurs do nedávné historie: Jak bojovaly proti inflaci centrální banky v Estonsku a v Česku?
Nahoru a dolů. Rychlé pohyby na trzích očekává v letošním roce Kamila Horáčková, ředitelka investic pro Evropu v Zurich Zurich Insurance Company a jedna z nejúspěšnějších českých manažerek ve světě. „V cenách akcií je nyní započítán nejlepší možný scénář. Když cokoli z něj nevyjde, akcie na to budou reagovat propadem,“ uvedla Horáčková v pořadu Svět financí s Trinity Bank na CNN Prima NEWS.
Výsledné hospodaření české vlády za loňský rok je nakonec úspěšné, a to v tom smyslu, že se konečný deficit „vešel“ do vytyčeného rámce, aniž by vláda loni musela přistoupit k novelizaci rozpočtového zákona.
„Příchod nového roku rozsekl i tahanice o zlevnění potravin. Snížení DPH o tři procentní body z 15 na 12 procent obchodníci do cen promítli, část z nich daňové úpravy využila i marketingovým kampaním. Výjimkou jsou nealkoholické nápoje, které se přesunuly z 15 do standardních 21 procent, tím pádem zaznamenaly naopak cenový růst,“ zjistil list MF Dnes. O čem to vypovídá? Odpověď přináší komentář ekonoma Lukáše Kovandy.
Provozní podmínky v tuzemském zpracovatelském se v prosinci 2023 zhoršily výrazněji, než analytici očekávali. Příslušný ukazatel, sestavovaný na základě pravidelných šetření mezi manažery nákupu v průmyslu, vykazuje za prosinec hodnotu jen 41,8 bodu.
Ano, bude naděje. Kdo nechce v příštím roce chudnout, měl by si zajistit růst mzdy alespoň o osm. Kromě inflace se na tom podepíše také negativní vliv vládního „konsolidačního“ balíčku a také růst cen energií.
Důvěra spotřebitelů v českou ekonomiku letos v prosinci klesla nejníže od začátku roku. Propadla se – poměrně výrazně – na 84,9 bodu, a to z listopadové úrovně 90,7 bodu. Znamená to, že důvěra spotřebitelů v ekonomiku je nyní na úrovni necelých 85 procent dlouhodobého průměru období let 2003 až 2022. Na spotřebitele v prosinci nepříznivě dolehla zejména debata o zdražování regulované složky cen energií od ledna 2024.
Ve svém vánočním projevu se premiér Fiala poměrně výrazně věnoval také ekonomickým tématům. Z nich se zaměřil zejména na inflaci. „Příští rok skončí neustálé zdražování,“ slibuje premiér. To ovšem není pravda. Zdražování bude pokračovat, jen pomalejším tempem než letos nebo loni. A sice – nejpravděpodobněji – tempem zhruba třetinovým v porovnání s letoškem a přibližně pětinovým v porovnání s loňskem.
