V nedávné době vyšel najevo příběh investora, který se stal obětí všech velkých finančních krachů v České republice za poslední dva roky. Dotčený investor si bere ponaučení, že investice do alternativních fondů jsou příliš rizikové a investoři si by se jim měli vyhnout. Je to ale správné ponaučení? Na to odpovídá finanční analytik J&T Jakub Kudýn.
Média a Twitter se často hemží posměšnými komentáři směřovanými k některým investorům. Nejčastěji se jedná buď o zpětnou kritiku jejich investice (Jak do toho vůbec mohl někdo investovat?) nebo o zdůrazňování krátkodobých ztrát (Za den prodělal desítky milionů). Jenže takovými výkřiky jejich autor, pokud je nedoplní podrobnou analýzou investice či kritikou investiční teze, jen ukáže svoji neznalost toho, o čem je investování. Je to hra s pravděpodobností, píše ve svém příspěvku pro Newstream investiční analytik Jakub Kudýn z J&T.
Rostoucí úrokové sazby odhalují fatální nesoulady mezi aktivy a pasivy bank, pojišťoven a penzijních fondů. Příběhy britských penzijních fondů, Silicon Valley Bank a dalších ukazují, že vyšší sazby mohou znamenat riziko pro finanční sektor, namísto očekávaných zisků.
Aktivistické investování známé ze světa nabírá na popularitě také v České republice, především tedy na českém Twitteru. Je to něco, co by akcionáři měli vítat, nebo se raději začít strachovat o svoji investici? Odpověď přináší komentář Jakuba Kudýna, analytika z J&T.
Tento rok si do Evropy kopl každý, kdo mohl. I uznávaný investor Ray Dalio si proti ní vsadil. Zatím to ale vypadá, že Evropa je schopná čelit velkým výzvám a zvládat je.
Investoři, kteří pravidelně investují do indexů světových akciových trhů, v tomto roce prozatím nebudou moc spokojeni. Proto se občas vyplatí mít malou část majetku vyhrazenou pro investice, jež s trhem nebo ekonomickým cyklem nekorelují.
Rusko dnes vzkázalo Japonsku, že jakýkoliv dialog ohledně mírové smlouvy, která by formálně ❌ ukončila válku z roku 1945 mezi těmito zeměmi, bude možný, až Tokio opustí své protiruské postoje. Informovala o tom agentura Reuters.
Pražská burza druhým dnem 📈 rostla, dnes přidala 0,53 procenta na 2375,64 bodu. Největší zisk vykázaly akcie Komerční banky, které po dnešním zveřejnění hospodářských výsledků posílily o dvě procenta. Naopak v minusu skončily cenné papíry výrobce nápojů Kofola, banky Moneta či plzeňských strojíren Doosan Power. Vyplývá to z informací na webu burzy.
Koruna dnes ve srovnání se středečním závěrem mírně 📈 posílila k euru, a to o dva haléře na 24,34 koruny za euro. Vůči americkému dolaru česká měna naopak oslabila o 17 haléřů. V 17:00 se podle serveru Patria Online obchodovala za 21,05 koruny za dolar.
Dodávka dvou desítek letounů ✈️ Eurofighter Typhoon Turecku posílí kolektivní obranu Severoatlantické aliance. Dnes to podle agenty AFP řekl německý kancléř Friedrich Merz na společné tiskové konferenci s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem. Ten naopak Berlín kritizoval za postoj k válce v Pásmu Gazy. Merz a Erdogan také jednali o migraci.
Za necelý měsíc podepsalo více než 1000 vědců otevřený dopis, který žádá předsedu hnutí ANO 👨 Andreje Babiše, aby ministerstvo životního prostředí nesvěřil zástupci Motoristů. Autoři dopisu chtějí schůzku s Babišem a upozorňují, že za obsazení ministerstva nese plnou odpovědnost. Signatáři dopisu o tom informovali v tiskové zprávě. Možným kandidátem na post ministra životního prostředí je předseda Motoristů Petr Macinka.
Čínskému výrobci elektromobilů BYD ve třetím čtvrtletí 📉 klesl čistý zisk meziročně o 32,6 procenta na 7,8 miliardy jüanů (zhruba 23 miliard korun). Je to druhý čtvrtletní pokles po sobě a zároveň největší kvartální propad za déle než čtyři roky. Firma údaj zveřejnila ve zprávě pro burzovní úřady. Největší čínský výrobce automobilů se potýká s rostoucí konkurencí na domácím trhu, uvedla agentura Reuters.
Evropská centrální banka podle očekávání opět ponechala základní úrokové sazby ❌ beze změny, klíčová depozitní sazba tak zůstává na dvou procentech. ECB o tom informovala v dnešní tiskové zprávě. Finanční trhy nyní čekají na tiskovou konferenci prezidentky ECB Christine Lagardeové.
Všech 1️⃣0️⃣8️⃣ poslanců vznikající koalice bude muset podepsat dodatek koaliční smlouvy, v kterém se zavážou zvolit šéfa SPD Tomia Okamuru předsedou Sněmovny. Napsal to server iDNES.cz. Okamurův protikandidát Jan Bartošek (KDU-ČSL) bude mít zřejmě podporu většiny končící vládní koalice, která má ve Sněmovně menšinu.
