V nedávné době vyšel najevo příběh investora, který se stal obětí všech velkých finančních krachů v České republice za poslední dva roky. Dotčený investor si bere ponaučení, že investice do alternativních fondů jsou příliš rizikové a investoři si by se jim měli vyhnout. Je to ale správné ponaučení? Na to odpovídá finanční analytik J&T Jakub Kudýn.
Média a Twitter se často hemží posměšnými komentáři směřovanými k některým investorům. Nejčastěji se jedná buď o zpětnou kritiku jejich investice (Jak do toho vůbec mohl někdo investovat?) nebo o zdůrazňování krátkodobých ztrát (Za den prodělal desítky milionů). Jenže takovými výkřiky jejich autor, pokud je nedoplní podrobnou analýzou investice či kritikou investiční teze, jen ukáže svoji neznalost toho, o čem je investování. Je to hra s pravděpodobností, píše ve svém příspěvku pro Newstream investiční analytik Jakub Kudýn z J&T.
Rostoucí úrokové sazby odhalují fatální nesoulady mezi aktivy a pasivy bank, pojišťoven a penzijních fondů. Příběhy britských penzijních fondů, Silicon Valley Bank a dalších ukazují, že vyšší sazby mohou znamenat riziko pro finanční sektor, namísto očekávaných zisků.
Aktivistické investování známé ze světa nabírá na popularitě také v České republice, především tedy na českém Twitteru. Je to něco, co by akcionáři měli vítat, nebo se raději začít strachovat o svoji investici? Odpověď přináší komentář Jakuba Kudýna, analytika z J&T.
Tento rok si do Evropy kopl každý, kdo mohl. I uznávaný investor Ray Dalio si proti ní vsadil. Zatím to ale vypadá, že Evropa je schopná čelit velkým výzvám a zvládat je.
Investoři, kteří pravidelně investují do indexů světových akciových trhů, v tomto roce prozatím nebudou moc spokojeni. Proto se občas vyplatí mít malou část majetku vyhrazenou pro investice, jež s trhem nebo ekonomickým cyklem nekorelují.
Dohoda o sdíleném zajištění bezpečnosti Arktidy a severního Atlantiku by mohla představovat ☝ východisko ze sporu mezi USA a Evropou o Grónsko. Řekl to agentuře Reuters litevský prezident Gitanas Nauséda k vývoji kolem Grónska, které chce pro Spojené státy získat americký prezident Donald Trump. Nauséda zároveň varoval, že spor o Grónsko zastiňuje ruskou válku proti Ukrajině a hraje do karet Moskvě.
Pražská burza dnes📉 zrychlila pokles, index PX se propadl o 2,95 procenta na 2650,35 bodu. Víc než 11 procent ztratily akcie energetické společnosti ČEZ, vzhůru se z hlavních emisí posunul jen výrobce nápojů Kofola. Vyplývá to z internetových stránek burzy. Česká koruna mírně oslabila k euru a výrazněji zpevnila vůči dolaru.
Do soutěže na poskytovatele dopravy pro českou část linky Ex36 z Prahy přes Plzeň a Domažlice do Mnichova se přihlásili dva dopravci, České dráhy a Leo Express. Nyní jejich nabídky posoudí hodnoticí komise, uvedl mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka. Plnění zakázky, která je na pět let, má začít s novým jízdním řádem v prosinci 2026. Odhadovaná hodnota zakázky je 1️⃣,4️⃣ miliardy korun.
Americké akcie na začátku dnešního obchodování 📉 klesají. Vzhledem k pondělnímu svátku je dnes na newyorské burze první obchodní den tohoto týdne. Investoři tak mohou reagovat na víkendové a pondělní události, kdy došlo k výrazné eskalaci kolem záměru Donalda Trumpa anektovat Grónsko, jež je autonomní součástí Dánského království, člena NATO.
Francouzská automobilka Renault navázala 🤝 spolupráci při vývoji dronů se skupinou Turgis Gaillard, která podniká v leteckém a obranném průmyslu. Napsala to dnes agentura Reuters, podle které to pro automobilku znamená vstup do zbrojního sektoru s cílem pomoci zvýšit produkci pro francouzskou armádu.
Britská vláda ✅ povolila Číně postavit v Londýně nové velvyslanectví, které bude největším v Evropě. Informovala o tom dnes agentura Reuters. Rozhodnutí v této věci Londýn opakovaně odkládal, kritici navíc varují, že ambasáda se stane základnou pro špionáž a hrozbou pro čínské disidenty v exilu. Peking si na průtahy se získáním souhlasu opakovaně stěžoval.
Ukrajina dostala pozvánku k členství v Radě míru, kterou pod svým vedením chce zřídit americký prezident Donald Trump, uvedl dnes podle agentury AFP ukrajinský prezident 👨 Volodymyr Zelenskyj. Podle něj si však lze stěží představit, že by země byla v tomto orgánu spolu s Ruskem. Pozvánku mezitím obdržely také Chorvatsko a Slovinsko.
