Spotřebitelské ceny v říjnu meziročně stouply o 5,8 procenta, nejvíce od října 2008. Polovina tohoto nárůstu jde na vrub rostoucím nákladům na bydlení, za nimiž se pravděpodobně skrývají nejenom vyšší ceny bydlení, ale tentokrát už i energií.
Dluh vládních institucí ČR stoupl ve druhém čtvrtletí meziročně o 252,2 miliardy korun na 2,517 bilionu korun. Míra zadlužení vzrostla oproti loňsku z 39,6 procenta hrubého domácího produktu (HDP) na 42,7 procenta.
Česká ekonomika ve druhém čtvrtletí meziročně stoupla o 8,1 procenta, uvedl ve zpřesněném odhadu Český statistický úřad.
Důvěra v českou ekonomiku se v září meziměsíčně potřetí snížila, proti srpnu klesla o 2,4 bodu na 96,2 bodu, uvádí Český statistický úřad. Nálada se zhoršila u podnikatelů i spotřebitelů. Důvodem pesimismu firem je pokračující nedostatek materiálů a jejich zdražovaní, u spotřebitelů vyvolává obavy zvyšování cen.
V letošním prvním pololetí zemřelo v Česku 76 300 lidí, meziročně o 33 procent více. Loni byla země na počátku epidemie covidu. I přes vysoký počet úmrtí počet obyvatel ČR ke konci června opět překročil hranici 10,7 milionu, pod kterou se dostal v letošním prvním čtvrtletí. Kladně se na tom podepsala migrace.
V Česku letos od ledna do června přibylo jen zhruba 1200 obyvatel. Důvodem je zejména vysoký počet zemřelých.
Spotřebitelské ceny v červnu meziročně vzrostly o 2,8 procenta, tempo růstu ve srovnání s květnem tak zpomalilo o 0,1 procentního bodu. Největší vliv na zdražování měly ceny aut a pohonných hmot, uvedl ČSÚ.
Maloobchodní tržby za květen očištěné o vliv kalendářních dnů stouply o 5,8 procenta. V meziměsíčním srovnání byly o 7,3 procenta vyšší. Oznámil Český statistický úřad (ČSÚ).
Stavební produkce zaznamenala v květnu meziroční růst poprvé od začátku pandemie. Pozemní stavitelství posílilo o 4,5 procenta a inženýrské o 8,8 procenta, uvedl Český statistický úřad (ČSÚ). Průmyslovou výrobu trápí nedostatek dílů.
V letošním prvním čtvrtletí zemřelo v Česku 46 437 lidí, meziročně o 54 procent více. Podle statistiků z ČSÚ tak jde o vůbec nejtragičtější čtvrtletí od vzniku samostatné ČR. Smutná čísla jsou potvrzením toho, že Česko z epidemiologického hlediska nezvládlo nejen podzimní, ale ani zimní vlnu pandemie covid-19.
Česká ekonomika v letošním prvním čtvrtletí meziročně klesla o 2,1 procenta, mezičtvrtletně o 0,3 procenta. Uvádí to zpřesněný odhad Českého statistického úřadu (ČSÚ), který se shoduje s odhadem statistiků z konce dubna. Na meziročním vývoji hrubého domácího produktu (HDP) se podle ČSÚ negativně podepsal mimo jiné propad spotřebních výdajů domácností.
