Meziroční inflace v listopadu podle odhadu analytiků stoupla z říjnových 5,8 procenta v průměru na 6,2 procenta. Zdražení podle nich nastalo v téměř všech segmentech, nejistý je ale vliv růstu cen energií. Oficiální data zveřejní Český statistický úřad v pátek.
Česká ekonomika ve třetím čtvrtletí podle zpřesněného odhadu Českého statistického úřadu vzrostla mezičtvrtletně o 1,5 procenta a meziročně o 3,1 procenta. Na vývoji hrubého domácího produktu (HDP) se kladně podepsala domácí poptávka.
Spotřebitelské ceny v říjnu meziročně stouply o 5,8 procenta, nejvíce od října 2008. Polovina tohoto nárůstu jde na vrub rostoucím nákladům na bydlení, za nimiž se pravděpodobně skrývají nejenom vyšší ceny bydlení, ale tentokrát už i energií.
Nedostatek čipů, omezování výroby a celkově nepříznivá situace v autoprůmyslu je důvodem pesimističtějších výhledů podnikatelů a kvůli zdražování i spotřebitelů na vývoj české ekonomiky. Důvěra v ní v říjnu klesla o 0,9 bodu na 95,3 bodu a snížila se tak čtvrtý měsíc za sebou, uvedl Český statistický úřad. Podle analytiků ani vývoj v dalších měsících nebude optimistický a vývoj ekonomiky se bude blížit stagnaci. Obdobný vývoj se týká i největší evropské ekonomiky v Německu.
Spotřebitelské ceny vzrostly v září o 4,9 procenta ze srpnových 4,1 procenta. Zvýšily se náklady na vlastní bydlení, dále zdražily například pohonné hmoty, tabák, automobily, oděvy, stravování v restauracích i nábytek do domácnosti. Uvádí statistika Českého statistického úřadu.
Tržby v maloobchodě v srpnu meziročně stouply o 4,1 procenta. Jde o šestý růst v řadě, proti červencovým čtyřem procentům je srpnový růst nepatrně rychlejší. Proti předchozím měsícům počínaje březnem ale tržby lehce klesají.
Český průmysl v srpnu přešel do meziročního poklesu o 1,4 procenta z červencového růstu o 6,8 procenta. Důvodem poklesu výroby byly zejména neplánovaně prodloužené dovolené v automobilovém průmyslu a plánované odstávky v energetice. Stavební výroba poslední letní měsíc mírně zrychlila meziroční růst na 1,2 procenta z červencových 0,5 procenta. Tlumí ji zrychlující navyšování cen stavebních prací i materiálů.
Dluh vládních institucí ČR stoupl ve druhém čtvrtletí meziročně o 252,2 miliardy korun na 2,517 bilionu korun. Míra zadlužení vzrostla oproti loňsku z 39,6 procenta hrubého domácího produktu (HDP) na 42,7 procenta.
Česká ekonomika ve druhém čtvrtletí meziročně stoupla o 8,1 procenta, uvedl ve zpřesněném odhadu Český statistický úřad.
Důvěra v českou ekonomiku se v září meziměsíčně potřetí snížila, proti srpnu klesla o 2,4 bodu na 96,2 bodu, uvádí Český statistický úřad. Nálada se zhoršila u podnikatelů i spotřebitelů. Důvodem pesimismu firem je pokračující nedostatek materiálů a jejich zdražovaní, u spotřebitelů vyvolává obavy zvyšování cen.
V letošním prvním pololetí zemřelo v Česku 76 300 lidí, meziročně o 33 procent více. Loni byla země na počátku epidemie covidu. I přes vysoký počet úmrtí počet obyvatel ČR ke konci června opět překročil hranici 10,7 milionu, pod kterou se dostal v letošním prvním čtvrtletí. Kladně se na tom podepsala migrace.
