Zprávy o vstupu ruských vojáků na východ Ukrajiny v úterý dominovaly titulním stranám novin i televizním zprávám. Jak moc se ale Američané zajímají o dění na východě Evropy? Více než by se mohlo zdát, jak píše náš zvláštní zpravodaj z USA.
Ostrovní království se pustilo do experimentu, který se nemusí vyplatit. K mixu pokračující covidové pandemie, rostoucích cen energií a zrychlující inflaci přilévá tamní vláda olej do ohně v podobě zvýšení daní.
Pohonné hmoty v ČR mohou prudce zdražit, cena ropy poprvé od roku 2014 stoupá k 90 dolarům za barel. Na vině je teroristický útok ve Spojených arabských emirátech, napětí v Rusku a také nečekaný průběh nové koronavirové vlny s mutací omikron. Naopak růst zpomaluje silná koruna.
Cena severomořské ropy Brent, která je určující pro ceny pohonných hmot v Česku, vystoupala na své osmileté maximum. V úterý ráno se barel prodával i za více než 88 dolarů, to je nejvíce od roku 2014. Bezprostředním důvodem je dronový útok jemenských povstalců ve Spojených arabských emirátech (SAE).
Česko od dneška hospodaří v režimu rozpočtového provizoria. Musí totiž začít osekávat pandemické dluhy. Nejen státní zaměstnanci a důchodci se tak musí připravit na hubenější čas, i když ne nutně od letoška. Inflace, která však letos udeří – v tomto měsíci až desetiprocentní – způsobí výrazné pokles kupní síly obyvatelstva – a tedy jeho životní úrovně. Na co dalšího je letos třeba se v ekonomické a finanční oblasti připravit. Zde osmero hlavních změn a očekávání roku 2022.
Pohonné hmoty pokračují ve zlevňování, do Silvestra se ale stabilizují. Americká centrální banka totiž včera přesvědčila trhy, že zkrotí inflaci, aniž by podvázala ekonomický růst, a tedy i poptávku po ropě.
Ceny pohonných hmot v Česku začaly v uplynulém týdnu prakticky poprvé v tomto roce klesat. Benzín zlevnil o 17 haléřů na 37,03 koruny za litr, zatímco nafta dokonce o 26 haléřů na 35,79. Důvodem cenového poklesu je zlevnění ropy na světových trzích, k němuž dochází v posledních dnech v obavě z dopadu šíření nové varianty covidu, omikronu.
Americký prezident Joe Biden v úterý rozhodl, že Spojené státy počínaje prosincem uvolní 50 milionů barelů ropy ze svých strategických rezerv. Jedná se součást mezinárodně koordinovaného kroku, k němuž se připojí další země, které jsou klíčovými světovými dovozci ropy, a to Čína, Indie, Japonsko, Jižní Korea a Británie.
Možnosti dalšího růstu cen pohonných hmot jsou nyní již prakticky vyčerpané. Růst cen, který trvá nepřetržitě od začátku roku, končí. Pokud nyní budou čerpací stanice zdražovat, spíše využívají všudypřítomných mediálních zpráv o inflaci a navyšují si své marže.
Pohonné hmoty v Česku nadále zdražují, benzín ke 37 korunám za litr. Na vině je drahá ropa. V šachu trh drží ropný kartel OPEC spolu se spojenci v čele s Ruskem. Naději pro řidiče by mohlo přinést oteplení vztahů mezi Washingtonem a Teheránem, na světový trh by se díky tomu dostala nyní sankcionovaná íránská ropa.
Městské dopravní podniky po celé zemi se potýkají s rostoucími cenami energií, zejména pak elektřiny a ropy, ale pochopitelně také plynu. Třeba pro pražský dopravní podnik znamenají zdražující elektřina a vyšší ceny ropy náklady navíc za zhruba 700 milionů korun. Zdražují totiž paliva, ale také třeba napájení tramvají.
Index PX klesl 📉 o 0,48 procenta na 2762,57 bodu. Dolů burzu táhly hlavně akcie energetické firmy ČEZ, které oslabily po dnešním zveřejnění hospodářských výsledků společnosti. Akcie ČEZ odepsaly 0,65 procenta na 1376 korun. Firma dnes oznámila, že v první polovině roku zvýšila čistý zisk meziročně o deset procent na 18,1 miliardy korun. Podle analytiků však výsledky zaostaly za očekáváními.
