Na pivo netradičně. Hospoda v Humpolci vypadá jinak než typická česká hospoda
Vařilo se v ní pivo, dnes slouží jako pivnice. Architekti v ní zachovali původní klenby z cihel i členitá okna. Industriální minulost podtrhují i měděné detaily.
Zrekonstruovaná budova v areálu humpoleckého Pivovaru Bernard má lákat nejenom místní, ale i zahraniční turisty. Pivnice, která vznikla podle projektu ateliéru B² Architecture, vypadá rozhodně jinak než jako typická česká hospoda. Vévodí jí černá cementová stěrka, moderní dubový nábytek, ocel, měď a designová světla.
Industriální minulost kromě zmiňovaných detailů připomínají i původní členitá okna.
Pivovar Bernard se měl stát turistickou atrakcí
Čtyřpatrové návštěvnické centrum je součástí areálu pivovaru v centru Humpolce. Je v místě budovy, v níž dřív byly štoky (vany, ve kterých se pivo chladilo vzduchem). Ty pak nahradilo strojní chlazení.
V centru je kromě pivnice s restaurací také například kinosál, expozice s modelem pivovaru nebo zimní zahrada.
Rekonstrukce vyšla na více jak 150 milionů korun.
Architekti Petr Kolář a Aleš Lapka, jejichž studio ADR má za sebou desítky realizací po celém světě, zanechali svoje stopy i na severozápadě Čech, konkrétně v Mostě. Na svažitém pozemku na okraji města navrhli objekt minipivovaru.
Na pivo do Mostu. Na kraji města nově stojí stylový minipivovar s restaurací
Enjoy
Na Pálavě postavili stodolu. Není ale ledajaká, má antické přesahy. Navíc se v ní neskladuje seno, ale víno. Objekt v zóně CHKO navrhli architekti z brněnského Ateliéru Štěpán. Ten se celosvětově proslavil především díky sakrálním stavbám.
Moderní vinařství na Pálavě má v sobě i kus z antiky. A výhled na Dyji
Reality
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.