Ještě jednou na Spartu. Nebo jen domů na zahradu. Sanitka vozí lidi za posledním přáním

Poslední přání klientů bývají většinou velmi prostá: lidé pobývající v nemocnicích a kamenných hospicích touží především po návratu do rodinného prostředí, na zahradu či chalupu. Pacienti v domácí péči často žádají kulturní či sportovní zážitky, ať už jde o koncerty, fotbalová a hokejová utkání, nebo dokonce let vrtulníkem, vypráví v podcastu newstream.cz Kód: Longevity Petra Homolová, zakladatelka Sanitky splněných snů.

Bývalá záchranářka Petra Homolová se téměř dvě dekády věnovala klasické záchranné službě, než se rozhodla založit neziskovou organizaci Sanitka splněných snů, která již třetím rokem pomáhá vážně nemocným a umírajícím lidem uskutečnit jejich poslední touhy. Impulz pro vznik projektu byl osobní.

„Zavolala nám paní s přáním pro svého manžela, bývalého someliéra, který si velmi přál ještě naposledy zažít degustaci vín. Požádala jsem vedení, zda bychom to mohli zrealizovat. Začalo se plánovat, ale bohužel se to nestihlo; pán se toho už nedožil,“ popsala Homolová v podcastu Kód: Longevity s moderátorkou Evou Čerešňákovou. „Zjistila jsem pak, že taková služba jinde funguje, myšlenka mě zcela pohltila a dnes již třetím rokem provozujeme s kolegy a partnerem vlastní neziskovou organizaci,“ uvedla.

Podle ní bývají přání klientů většinou velmi prostá - lidé pobývající v nemocnicích a kamenných hospicích touží především po návratu do rodinného prostředí, na zahradu či chalupu, zatímco pacienti v domácí péči často žádají kulturní či sportovní zážitky, ať už jde o koncerty, fotbalová a hokejová utkání, ať už jde o Spartu, Slavii či Baník. Nedávno sanitka zajišťovala let vrtulníkem. V jednom z případů, kdy už převoz nebyl možný, organizace naopak zprostředkovala návštěvu minikoně přímo v areálu hospice.

Nejde pomoci všem

Organizace funguje jako oficiálně registrovaná zdravotnická dopravní služba s nepřetržitou odbornou péčí, kterou tvoří profesionální řidič a záchranář vyškolení v krizové komunikaci a paliativní péči. Vůz je vždy vyčleněn pouze pro jednoho klienta na celý den. Tým v současnosti tvoří kmenově Homolová s partnerem a síť přibližně třinácti externistů. Týdně přichází dvacet až pětadvacet žádostí. 

„Museli jsme si nastavit přísná kritéria, protože neumím říkat ne a nejraději bych pomohla všem. Sny plníme výhradně vážně nemocným a umírajícím pacientům. Vždy posuzujeme zdravotní dokumentaci, zda je převoz sanitkou a přítomnost zdravotníka skutečně nutná. Nejčastěji jde o onkologické diagnózy, ale v poslední době přibývá i pacientů s ALS, kteří jsou plně při vědomí, ale jejich tělo již selhává a bývají závislí na dýchacích přístrojích,“ popisuje. 

A jak se přání plánují? „U pacientů s ALS lze plánovat o něco více dopředu, u onkologických diagnóz však bývá progrese velmi rychlá. Obvykle plánujeme maximálně na týden či dva dopředu, někdy však reagujeme v řádu hodin,“ vysvětlila zakladatelka.

Provoz takové služby s celorepublikovým dosahem s sebou nese značné finanční nároky. Jedna plně vybavená sanitka vyjde přibližně na 4,3 milionu korun, měsíční provozní náklady na pohonné hmoty, servis, mzdy a ubytování posádek pak činí zhruba 400 tisíc korun.

Podle Homolové přináší každodenní kontakt s konečností života zásadní změnu životních priorit. „Když vidíte lidi, kteří jsou vděční za pouhou možnost být doma se svými blízkými, zcela vám to přeskládá hodnoty. Drobné denní starosti přestávají existovat,“ podotkla a doplnila, že při řešení malicherností pomáhá jednoduchá otázka: „Řešil bych tohle, kdybych já nebo mé dítě mělo před sebou půl roku života? Odpověď zní vždy: ne, neřešil. Pokud jsme zdraví, neřešme hlouposti. Radujme se z přítomnosti a važme si toho, co máme, protože zdraví a čas jsou to nejcennější.“

Petra Homolová byla hostem podcasové série Kód: Longevity. Pořad se spouští v úvodu tohoto článku. Najdete ho také a oblíbených podcastových platformách. Jsme na Spotify i Apple Podcasts. 

Když léčba nestačí. Lékařka Kateřina Rusinová mění způsob, jakým mluvíme o konci života

Filantropie

Lékařka, která vrací lidskost do medicíny. Kateřina Rusinová je jednou z klíčových osobností české paliativní péče – oboru, který nestaví na technologiích, ale na porozumění, komunikaci a důstojnosti. Svým přístupem otevírá společenskou debatu o smrti a umírání, školí zdravotníky, pracuje s rodinami pacientů a ukazuje, že i konec života může být provázený úctou a klidem. Letos se stala finalistkou Impakt Awards.

nst

Přečíst článek