Novinářka a editorka. Působila například v Hospodářských novinách, magazínu Forbes nebo anglickém týdeníku Czech Business Weekly. V posledních letech se kromě psaní pro česká periodika věnuje vytváření firemních contentových projektů, například Magnus Magazínu J&T. Zároveň pravidelně přispívá do zahraničních médií (televize ARTE, Agence
France-Presse, Sveriges Radio a další). Přeložila několik knih.
články autora
Pavel Kysilka: Filantropii v Česku paradoxně pomohl covid a válka na Ukrajině
Tento rozhovor s ekonomem Pavlem Kysilkou překvapivě není o inflaci, pastech Green Dealu ani o euru. Někdejší výkonný guvernér ČNB a exšéf České spořitelny s Newstream.cz mluví o síle hudby a o tom, jak se měří úspěšnost orchestrů. A také o okolnostech zrodu jednoho z neúspěšnějších porevolučních filantropických počinů u nás – Nadaci pro rozvoj České Filharmonie. Ačkoliv tato nadace existuje teprve něco málo přes rok, dokázala už přitáhnout řadu mecenášů, kteří její činnost podpořili již několik desítkami milionů korun. Jejich ambicí je dostat největší české hudební těleso mezi nejlepší hudební tělesa světa. Úspěšná prosincová šňůra v Carnegie Hall v New Yorku by měla být jen začátkem cesty na vrchol.
Značka Julius Meinl patří k evropskému retailu již 160 let. A slovutné jméno se předává z generace na generaci podnikatelů. Významný post v rodinném podniku zastává Christiana Meinl, která zastává post výkonné ředitelky Julius Meinl Coffee Group pro Rakousko. „Žádný z mých předků si nikdy neřekl ‚Už nám to jde, tak se to bude dělat pořád takhle‘. Každá generace Meinlů dokázala přijít s takovým byznys modelem, který byl v dané době pro firmu nejlepší,“ říká Christina Meinl v rozhovoru, který v rámci Inventury 2024 na newstream.cz zveřejňujeme poprvé celý.
Jak lze udržet a rozvíjet rodinný podnik po pět generací? Proč je Julius Meinl I. jejím velkým vzorem? A proč se u Meinlů rozhodli vrátit ke kořenům, tedy byznysu s prémiovou kávou, ve kterém jsou 160 let? O tom a dalších plánech firmy mluvila s Newstream CLUB Christina Meinl, výkonná ředitelka Julius Meinl Coffee Group pro Rakousko.
Češi jsou naivní a impulzivní investoři. A k tomu mají krátkou paměť, míní Petr Borkovec, zakladatel Partners, jedné z nejsilnějších finančně-poradenských firem na trhu. Jinak si totiž nedovede vysvětlit, proč dávají ohromné peníze do všeho možného, včetně kryptoměn, junk dluhopisů či kvazifondů. „Musíme se připravit se na to, že za rok nebude nic jako dřív,“ varuje finančník, který usiluje o získání bankovní licence.
Jak ne příliš oblíbený ústav během pár let přeměnit na moderní banku, která bude oporou střední třídy? Pojďme dát drobným klientům to, co bohatí znají už dávno, říká Daniela Pešková, členka představenstva České spořitelny a nejvýše postavená bankéřka v Česku.
Větší banky mají větší možnosti, a proto toho mohou pro své klienty více udělat. Ne vždy to tak platí, říká spolumajitel Encor Wealth Management Lubor Žalman. Někdejší bankéř za svůj život několikrát počítal, jakou minimální velikost má mít banka, aby byla alespoň na nule. Teď se zamýšlí nad tím, zda pandemie změní chování investorů.
Česko podle dat Eurostatu loni investovalo do výzkumu a vývoje 43,3 miliardy korun. Meziročně se jedná o asi desetiprocentní nárůst, což představuje desáté nejrychlejší tempo v EUi. Země se díky tomu zařadila na 16. místo v rámci sedmadvacítky. Uvedla to Asociace pro aplikovaný výzkum v IT (AAVIT), která dopočítala, že česká vláda nyní dává do výzkumu a vývoje 0,51 procenta HDP, zatímco průměr EU činí 0,69 procenta.
Obchodování s českou měnou po čtvrtečním rozhodnutí České národní banky o úrokových sazbách dnes bylo poklidné. K euru koruna oslabila o dva haléře na 24,26 Kč/EUR, vůči dolaru o dva haléře zpevnila na 21,00 Kč/USD. Vyplývá to z informací serveru Patria Online.
Pražská burza na konci pracovního týdne sestoupila z rekordních hodnot a vrátila se pod hranici 2800 bodů. Index PX dnes odepsal 0,71 procenta na 2785,07 bodu. Ztrácely zejména finanční tituly a zbrojovka CSG, k růstu burze nepomohly ani zisky zbrojovky Colt a energetické společnosti ČEZ.
Americký federální odvolací soud nařídil zastavit stavbu tanečního sálu Bílého domu, který si naplánoval prezident Donald Trump. Podle soudu je nutné, aby byl projekt za 400 milionů dolarů 💲 (8,4 miliardy korun) schválen Kongresem. Informují o tom agentury AP a Reuters. Ta krok hodnotí jako vážný neúspěch Trumpa v případu, který prověřuje rozsah prezidentských pravomocí.
Maďarská vládní strana Tisza v sobotu rozhodne o svém kandidátovi na nového prezidenta. Parlament hlavu státu zvolí v úterý, uvedl dnes maďarský premiér Péter Magyar. Zvolení nového prezidenta je klíčovým prvkem Magyarova plánu na rozbití mocenských bašt bývalého premiéra Viktora Orbána, poznamenala agentura Reuters.
Poslanec Jaroslav Foldyna (SPD) podal stížnost proti rozhodnutí Okresního soudu v Děčíně o jeho vykázání z domu kvůli údajnému násilí. Informoval o tom server iROZHLAS. O předběžné opatření požádala děčínský soud poslancova manželka. Nejprve musel z domu na dva týdny, soud ale 24. července lhůtu prodloužil o měsíc.
V bratislavské rafinerii Slovnaft hoří 🔥🔥🔥, slovenskou metropolí se šíří hustý černý dým. Slovenský zpravodajský server Denník N napsal, že budovami v okolí areálu otřásl výbuch. Příčina požáru je zatím neznámá, uvedl server Aktuality.sk.
Číst více
Liberecký kraj vypsal soutěž na dopravce, který bude od prosince 2029 zajišťovat 15 let vlakové spojení 🚉 z Liberce směrem na Hradec Králové a Pardubice. Ročně by měl najet kolem 1,5 milionu kilometrů, řekl náměstek hejtmana Daniel David. Kraj, který požaduje moderní hybridní vlaky, odhaduje hodnotu zakázky na základě tržních konzultací na 6,1 miliardy korun bez DPH.
Saúdská Arábie, Turecko a Pákistán dnes v Rijádu podepsaly 📝 obrannou dohodu, píše agentura Reuters s odvoláním na pákistánské ministerstvo zahraničí. Dohoda by měla podle ministerstva prohloubit spolupráci mezi těmito třemi regionálními mocnostmi v době rostoucích obav o bezpečnost v regionu.
Světové ceny potravin se v červenci vyšplhaly na nejvyšší 🔝 úroveň asi za tři a půl roku. Vyplývá to z dnešní zprávy Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO). Za růstem cen stojí mimo jiné nepříznivé počasí, negativní dopady rusko-ukrajinské války na dodávky a rostoucí náklady na energie související s konfliktem na Blízkém východě.
