Novinářka a editorka. Působila například v Hospodářských novinách, magazínu Forbes nebo anglickém týdeníku Czech Business Weekly. V posledních letech se kromě psaní pro česká periodika věnuje vytváření firemních contentových projektů, například Magnus Magazínu J&T. Zároveň pravidelně přispívá do zahraničních médií (televize ARTE, Agence
France-Presse, Sveriges Radio a další). Přeložila několik knih.
články autora
Pavel Kysilka: Filantropii v Česku paradoxně pomohl covid a válka na Ukrajině
Tento rozhovor s ekonomem Pavlem Kysilkou překvapivě není o inflaci, pastech Green Dealu ani o euru. Někdejší výkonný guvernér ČNB a exšéf České spořitelny s Newstream.cz mluví o síle hudby a o tom, jak se měří úspěšnost orchestrů. A také o okolnostech zrodu jednoho z neúspěšnějších porevolučních filantropických počinů u nás – Nadaci pro rozvoj České Filharmonie. Ačkoliv tato nadace existuje teprve něco málo přes rok, dokázala už přitáhnout řadu mecenášů, kteří její činnost podpořili již několik desítkami milionů korun. Jejich ambicí je dostat největší české hudební těleso mezi nejlepší hudební tělesa světa. Úspěšná prosincová šňůra v Carnegie Hall v New Yorku by měla být jen začátkem cesty na vrchol.
Značka Julius Meinl patří k evropskému retailu již 160 let. A slovutné jméno se předává z generace na generaci podnikatelů. Významný post v rodinném podniku zastává Christiana Meinl, která zastává post výkonné ředitelky Julius Meinl Coffee Group pro Rakousko. „Žádný z mých předků si nikdy neřekl ‚Už nám to jde, tak se to bude dělat pořád takhle‘. Každá generace Meinlů dokázala přijít s takovým byznys modelem, který byl v dané době pro firmu nejlepší,“ říká Christina Meinl v rozhovoru, který v rámci Inventury 2024 na newstream.cz zveřejňujeme poprvé celý.
Jak lze udržet a rozvíjet rodinný podnik po pět generací? Proč je Julius Meinl I. jejím velkým vzorem? A proč se u Meinlů rozhodli vrátit ke kořenům, tedy byznysu s prémiovou kávou, ve kterém jsou 160 let? O tom a dalších plánech firmy mluvila s Newstream CLUB Christina Meinl, výkonná ředitelka Julius Meinl Coffee Group pro Rakousko.
Češi jsou naivní a impulzivní investoři. A k tomu mají krátkou paměť, míní Petr Borkovec, zakladatel Partners, jedné z nejsilnějších finančně-poradenských firem na trhu. Jinak si totiž nedovede vysvětlit, proč dávají ohromné peníze do všeho možného, včetně kryptoměn, junk dluhopisů či kvazifondů. „Musíme se připravit se na to, že za rok nebude nic jako dřív,“ varuje finančník, který usiluje o získání bankovní licence.
Jak ne příliš oblíbený ústav během pár let přeměnit na moderní banku, která bude oporou střední třídy? Pojďme dát drobným klientům to, co bohatí znají už dávno, říká Daniela Pešková, členka představenstva České spořitelny a nejvýše postavená bankéřka v Česku.
Větší banky mají větší možnosti, a proto toho mohou pro své klienty více udělat. Ne vždy to tak platí, říká spolumajitel Encor Wealth Management Lubor Žalman. Někdejší bankéř za svůj život několikrát počítal, jakou minimální velikost má mít banka, aby byla alespoň na nule. Teď se zamýšlí nad tím, zda pandemie změní chování investorů.
Americká internetová společnost Meta Platforms hodlá v příštích třech letech investovat 600 miliard dolarů (zhruba 12,6 bilionu Kč) do infrastruktury a pracovních míst ve Spojených státech. Oznámila to dnes podle agentury Reuters firma.
Prezident Spojených států Donald Trump přivítal maďarského premiéra Viktora Orbána v Bílém domě. Novináři se pokusili Trumpovi položit otázky k možné budoucí schůzce s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Budapešti a k budoucnosti dodávek ruského plynu do Maďarska, hlava USA ale zatím neodpověděla.
Pražská burza potřetí v řadě vylepšila historické maximum. Index PX dnes stoupl o 0,35 procenta na 2426,91 bodu. Při oslabování většiny hlavních emisí táhl burzu nahoru zejména růst ceny akcií bank. Vyplývá to z výsledků obchodování na webu burzy.
Spotřebitelská důvěra ve Spojených státech v listopadu klesla na nejnižší úroveň za téměř tři a půl roku. Mezi americkými domácnostmi rostou obavy z negativních hospodářských dopadů omezení chodu federální vlády, tedy takzvaného shutdownu. Vyplývá to z předběžných výsledků průzkumu Michiganské univerzity.
Letošní sklizeň vinných hroznů ve Francii by podle výhledu měla zůstat druhý rok na historickém minimu. Stejně jako loni 🍷🍷🍷 by se mělo vyprodukovat 36,2 milionu hektolitrů. Podle agentury Reuters to uvedlo francouzské ministerstvo zemědělství. Sklizeň bude horší kvůli letním vedrům a suchu.
Detektivové Národní centrály proti organizovanému zločinu v další větvi korupční kauzy Dozimetr nově obvinili 13 lidí a čtyři firmy. Napsaly to Seznam Zprávy (SZ). Policisté znovu stíhají i ty, které obvinili už v hlavní větvi případu v roce 2022. Jde o podnikatele Michala Redla, Pavla Kosa, Zakaríu Nemraha, Pavla Dovhomilju, bývalého ekonomického ředitele pražského dopravního podniku (DPP) Mateje Augustína, tehdejšího vedoucího jednotky informačních technologií DPP Luďka Šteffela nebo někdejšího šéfa právního odboru této společnosti Dalibora Kučeru.
Dohledový úřad dosud v souvislosti s letošními sněmovními volbami uložil čtyři pokuty od 10 do 35 tisíc korun. Týkají se parlamentních uskupení ODS, SPD a Motoristů i mimoparlamentní strany Volte Pravý Blok. Plyne to z webu Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí.
Celospolečenské ztráty způsobené dopravními 🚨🚨🚨 nehodami v loňském roce v Česku vzrostly meziročně o dvě procenta na 149,39 miliardy korun navzdory nižšímu počtu nehod. Údaj zveřejnilo Centrum dopravního výzkumu, podle kterého výši ztrát ovlivnila inflace. Při výpočtu centrum zohledňuje veškeré náklady vyvolané dopravní nehodou, od výjezdu hasičů, přes soudní poplatky až po sirotčí či vdovské důchody.
Kubistická olejomalba Zátiší malířské Bohumila Kubišty z roku 1913 bude hlavním obrazem sálové aukce, kterou v neděli 9. listopadu pořádá společnost Adolf Loos Apartment & Gallery v pavilonu Expo 58 v pražských Letenských sadech. Vyvolávací cena je 29 milionů korun.
Evropská komise zpřísnila vízová pravidla platná pro ruské občany. Nově nebudou získávat víza pro opakovaný vstup, a budou muset žádat o vízum při každém vstupu do Evropské unie. Komise o tom dnes informovala ve svém prohlášení. Krok podle EK souvisí se zvýšenými bezpečnostními riziky, která "vyplývají z nevyprovokované a neodůvodněné ruské agrese proti Ukrajině, včetně zneužívání migrace jako zbraně".
