V příštím týdnu je ale třeba již počítat se stagnací cen paliv. Důvodem je růst cen ropy Brent, jenž nastal v důsledku předvčerejšího masivního raketového útoku Íránu na Izrael.
V důsledku masivního raketového útoku Íránu na Izrael stoupá cena ropy nebo zlata. Zdražují také akcie zbrojařských firem. Česká koruna ovšem oslabuje. Mezinárodní investoři totiž v obavě z rozhořené velké blízkovýchodní války přesunují peníze z rizikovějších aktiv, jako je právě koruna, do těch vůbec nejbezpečnějších, za jaké se obecně považují právě zlato nebo dolar či dluhopisy americké vlády.
Podmínky v tuzemském zpracovatelském průmyslu jsou stále ponuré. V září se zhoršovaly 28. měsíc v řadě. Vyplývá to ze zveřejněných údajů indexu nákupních manažerů ve zpracovatelském průmyslu. Ten vykázal hodnotu 46 bodů. V srpnu to bylo 46,7 bodu. Meziměsíční zhoršování podmínek tedy ještě o něco zrychlilo.
Nemovitostní krize, slabé spotřebitelské výdaje, deflace, stárnutí populace, zátahy režimu proti byznysmenům, geopolitické napětí, riziko nových cel ze strany USA. Vše rázem zapomenuto. Čínské akcie mají za sebou nejlepší týden od roku 2008 a i do tohoto vstoupily velkolepě.
Německo dost možná stále odebírá ruský plyn, i když tvrdí, že už ne. To samé by pak platilo i pro Česko, jehož většina plynu nyní teče právě přes Německo.
Když loni česká vláda rozhodla koupit tisíce kilometrů plynovodů – firmu Net4Gas –, hájila nákup i tak, že jimi poteče plyn na Slovensko, či dokonce do Rakouska. A že tedy Česko bude od těchto zemí inkasovat peníze za přepravu přes své území. Jenže smělý plán se rozplývá. Což by znamenalo, že plynovody zůstanou nenaplněny a jejich údržbu místo Slováků či Rakušanů zaplatí řadové české domácnosti – ve vyšších poplatcích za odběr plynu.
Není tomu ještě ani týden, co vládní politici v čele s premiérem Fialou halasně oznamovali, že Česko získá od EU v přepočtu zhruba 50 miliard korun na pokrytí škod po povodních. „EU nám pošle 50 miliard korun na pomoc s ničivými povodněmi,“ napsal minulý týden v pátek na sociální síti X Marek Ženíšek, ministr pro vědu výzkum a inovace.
Vláda má dnes schválit o 30 miliard vyšší schodek letošního rozpočtu a o 10 miliard navýšit schodek toho příštího. Proč, když jí EU slíbila pomoc za povodně zhruba 50 miliard korun? ptá se ekonom Lukáš Kovanda a dodává: „Nezdá se to být ničím jiným než předvolebním rozhazováním pod záminkou povodní.“
Důvěra v českou ekonomiku se v září zvýšila ve všech základních sektorech, které statistici sledují. S výjimkou podnikatelského sektoru stavebnictví však napříč sektory, včetně spotřebitelského, zůstává dlouhodobě podprůměrná.
Výsledek krajských voleb, pro strany vládní koalice krajně nepříznivý, zásadně zvyšuje pravděpodobnost, že Fialova vláda přehodí schválení „českého Green Dealu“ na vládu vzešlou z voleb 2025. Zároveň se bude – pod záminkou povodní – zadlužovat více, než je nutné.
Jozes Síkela měl na postu eurokomisaře rozhodovat o 300 miliardách eur, má ale jisté jenom jejich jednotky, vyplývá z návrhu rozpočtu EU na příští rok
Ještě včera Národní rozpočtová rada uváděla, že při minulých povodních činila pomoc od EU jednotky procent – a že se Česko musí spoléhat hlavně na své zdroje. To se ale pak večer změnilo.
Zlevňování pohonných hmot v Česku neustává, benzin stojí v průměru 35,48 koruny za litr a nafta 33,73 koruny za litr. Nejprodávanější benzin Natural 95 zlevnil za poslední týden o 52 haléřů a nafta o 53 haléřů.
Co bude mít v gesci eurokomisař Síkela? Letos jeho nastávající úřad, mediálně v Česku prakticky neviditelný, řešil například elektrifikaci nepálského venkova, spolupráci se Zambií nebo čaj a kávu v Laosu. To příliš nesvědčí o jeho síle či důležitosti.
Slabý eurokomisař, resp. jeho slabé portfolio, může být pro Česko velmi ztrátovou záležitostí. Finanční újma může činit až 48 miliard ročně. Je proto zarážející, že obsazení postu eurokomisaře nevěnují čeští politici více pozornosti.
