Prodeje elektroaut v Německu se bortí, v srpnu spadly meziročně o takřka 70 procent, konstatuje původce čísel, spolkový úřad pro automobilovou dopravu. Jde podle něj o „propad historických dimenzí“. Německá vláda pod tlakem okolností přispěchala s ujištěním, že Volkswagen padnout nenechá.
Německá automobilka Volkswagen zvažuje zavírání svých fabrik v Německu. Je to zlom. K něčemu takovému ve své takřka devadesátileté historii totiž nikdy nepřistoupila. Drtí ji vysoké ceny energií, těžké bruselské regulace, zelená agenda i nezachycený nástup elektromobility. Když Volkswagen byť jen zvažuje uzavření některé ze svých evropských fabrik, což nikdy neučinil, je to vysoce alarmující, soudí analytici autobranže.
Vláda nadále hospodaří nejlépe od roku 2019, a to přes mimořádnou inflaci uplynulých let. Pomáhá jí makroekonomická stabilizace, pokles cen energií i konsolidační balíček.
Fialova ale vláda vytvoří celkově o zhruba 320 miliard větší dluh než předchozí vláda Babišova. I proto, že v příštím roce opět naroste počet státních zaměstnanců. Rozpočet na příští rok se ale pozitivně nese ve znamení vysokých výdajů na investice či obranu.
Akcie maďarského petrochemického podniku MOL nyní mažou část svých ztrát poté, co ukrajinský Naftogaz uvedl, že své smluvní závazky bude plnit dále. Naftogaz se tím staví proti dnešnímu výroku poradce ukrajinského prezidenta Podoljaka, jenž se nechal slyšet, že Kyjev od ledna 2025 zapoví přepravu veškeré ruské ropy ropovodem Družba.
Český statistický úřad v pátek zpřesnil svůj předběžný odhad meziročního růstu české ekonomiky v letošním druhém čtvrtletí. Přidala podle něj reálně 0,6 procenta, zatímco podle předběžného červencového údaje to mělo být jen o 0,4 procenta. Mezikvartální statistika se nemění. ČSÚ potvrzuje vzestup ekonomiky mezi prvním a druhým letošním čtvrtletím o 0,3 procenta.
Již zítra se Česko dozví návrh schodku státního rozpočtu pro příští rok. Zatím se hovoří o tom, že to bude maximálně 231 miliard korun. Pokud by tomu tak bylo, vytvoří Fialova vláda za čtyři roky svého vládnutí zhruba o 320 miliard vyšší dluh než předchozí kabinet Babišův.
Potraviny v Česku jsou stále o desítky procent dražší než během roku 2021, tedy před nástupem inflační vlny. Klesají nyní nejrychleji v EU, neboť předtím stoupaly v rámci EU výrazně nadprůměrně.
Olympijským medailistům z Paříže Česko za umístění na stupni vítězů vyplatí celkem 9,6 milionu korun. Prostředky půjdou ze státního rozpočtu, vyplatí je Národní sportovní agentura.
Fiasko digitalizace stavebního řízení zatím českou ekonomiku připravilo o takřka dvě miliardy korun, čili o zhruba 0,5 procenta ročního výkonu tuzemského stavebnictví, což tedy ale stále není makroekonomicky významná ztráta. Lidem kvůli fiasku zdraží nové byty průměrně až o stovky tisíc korun, varují developeři.
Náklady nezvládnuté digitalizace stavebního řízení nabíhají již takřka dva měsíce. Je proto vhodné aktualizovat vyčíslení škod, které to tuzemské ekonomice způsobuje.
Uplynulý týden se nesl z velké části v režimu vyčkávání, kdy klíčový byl až pátek. V ten den měl totiž proběhnout projev na sympoziu v Jackson Hole, kde měl vystoupit Jerome Powell. Tématem konference bylo „Přehodnocení účinnosti měnové politiky“, jak uvedla americká centrální banka. Hlavní americký index S&P 500 se za tak daného stavu přiblížil k 5650 bodům.
Část dividendy ČEZ za rok 2022 je mimořádným příjmem státu. Pak by ovšem měla být daň z mimořádných zisků ukončena už letos, jak ministerstvo financí ostatně dříve zamýšlelo. Ministerstvo financí nyní tvrdí, že dividenda ČEZ není s ohledem na mezinárodní metodiku „jednorázovým“ mimořádným příjmem.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj urguje své spojence. „Válčení nezná dovolenou,“ říká a apeluje na země NATO, aby si pospíšily se slíbenými dodávkami zbraní. Ty se totiž zadrhávají. Přísliby z minulého měsíce podle Zelenského nyní neplní hlavně USA, Británie a Francie.
Nic skutečně zásadního se nemění, ruská ropa bude jižní větví ropovodu Družba dále proudit čile. Maďarsko a Slovensko totiž budou opět odebírat ruskou ropu Lukoilu, a to navzdory sankcím, které od začátku července vůči této ruské firmě ve zpřísněné podobě uplatňuje Kyjev.
Pražská burza v úvodu týdne posílila 💪 o 0,78 procenta na 2580,60 bodu. Je to její nejsilnější závěr v letošním květnu. Rostla většina hlavních titulů, dařilo se především akciím Erste Bank. Ztrácela naopak energetická společnost ČEZ. Aktivita na trhu byla podprůměrná. Cenné papíry Erste Bank zdražily o 3,55 procenta na 2479 korun. Komerční banka posílila o 0,46 procenta na 992,50 korun a Moneta Money Bank o 0,59 procenta na 188,50 koruny.
