Stále více Rusů by považovalo jaderný úder na Ukrajinu za oprávněný, těsná většina je však nadále proti. Vyplývá to z průzkumu, který tento týden zveřejnilo nezávislé středisko Levada.
Česko poslalo od předloňského začátku ruské invaze do konce letošního května Ukrajině z armádních skladů vojenský materiál v hodnotě 6,75 miliardy korun, sdělilo ministerstvo obrany. Kabinet poskytnutí techniky a munice schvaluje postupně v utajeném režimu. Na návrh ministryně Jany Černochové (ODS) seznam darované pomoci odtajnil.
K vojenským útvarům ukrajinských ozbrojených sil dorazilo ke konci června 3171 odsouzených Ukrajinců, kteří byli podmínečně propuštěni, aby mohli sloužit v armádě. Informoval o tom server Ukrajinska pravda s odvoláním na generální prokuraturu země, která se třetím rokem brání rozsáhlé ruské vojenské agresi.
Na veřejnou debatu v Česku cílí informační operace, jejichž cílem je omezit pomoc Ukrajině, vyplývá z výroční zprávy Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) za loňský rok. K migraci uvedla, že Česká republika je pro běžence z Blízkého a Středního východu nadále především tranzitní zemí.
Maďarský premiér Viktor Orbán v Kyjevě vyzval k uzavření příměří, které by mohlo urychlit zahájení mírových rozhovorů. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle médií trval na tom, že Ukrajina a celá Evropa potřebují spravedlivý a trvalý mír, a naléhal na pokračování vojenské pomoci umožňující Ukrajině třetím rokem se bránit ruské agresi. Orbán, známý blízkými vztahy s Moskvou, dnes do Kyjeva přicestoval poprvé od vpádu ruských vojsk na Ukrajinu v únoru 2022.
Rusko od loňského do letošního dubna shodilo omylem nejméně 38 klouzavých bomb na vlastní území v Belgorodské oblasti, která sousedí s Ukrajinou, napsal americký list The Washington Post s odkazem na ruský interní dokument, který zachytila ukrajinská rozvědka. Většina z leteckých pum nevybuchla. Na ruské území podle odborníků dopadly zřejmě kvůli chybným naváděcím systémům.
Maďarský premiér Viktor Orbán - poprvé od vpádu ruských vojsk na Ukrajinu v roce 2022 - přicestoval do Kyjeva. V ukrajinské metropoli má jednat s prezidentem Volodymyrem Zelenským o šancích na uzavření míru a o aktuálních problémech v maďarsko-ukrajinských vztazích, oznámila agentura Reuters s odvoláním na mluvčího šéfa maďarské vlády Bertalana Havasiho.
Rychlý vstup Ukrajiny do Evropské unie má ze čtyř zemí visegrádské čtyřky (V4 - Česko, Maďarsko,Polsko a Slovensko) nejnižší podporu v Česku. V ČR si zároveň největší podíl obyvatel ze zemí V4 myslí, že ukrajinští uprchlíci představují pro jejich zemi zátěž. Vyplývá to z analýzy bratislavského nevládního Institutu pro veřejné otázky (IVO) na základě průzkumů z konce loňska, jejíž výsledky IVO představil novinářům.
Republikán Donald Trump ve čtvrteční televizní debatě s Joem Bidenem na CNN zopakoval své tvrzení, že ruská invaze na Ukrajinu by nezačala, kdyby Spojené státy měly skutečného lídra, kterého by ruský prezident Vladimir Putin respektoval. Bidena nařkl, že ruskou invazi na Ukrajinu „podpořil“, aniž by své tvrzení jakkoliv rozvedl. Prohlásil rovněž, že sám by konflikt na Ukrajině vyřešil ještě jako zvolený prezident před inaugurací, nevysvětlil však, jak by toho docílil. Biden na Trumpovu adresu řekl, že „v životě neslyšel tolik blábolů“, Putina označil za „válečného zločince“ a vyzdvihl jednotu NATO.
Nedávná ruská ofenziva v oblasti Charkova podle ukrajinského prezidenta ukázala, že dosavadní mezinárodní tlak na Moskvu není dostatečný. Volodymyr Zelenskyj to uvedl ve svém projevu k unijním prezidentům a premiérům na úvod jednání Evropské rady v Bruselu.
Česko na iniciativu na dodávky dělostřelecké munice na Ukrajinu přispělo téměř 866 miliony korun, uvedl premiér Petr Fiala (ODS). Peníze vyčleněné českou vládou budou podle ministerského předsedy vynaloženy na nákup munice od české společnosti STV Group.
