Rusko může za válku tvrdě zaplatit v reparacích. Ukrajina má šanci na biliony korun
MoneyOtázka válečných reparací se brzy dostane na scénu. Válka není u konce, ale Ukrajina sčítá škody. Bude z toho velká právní bitva.
Otázka válečných reparací se brzy dostane na scénu. Válka není u konce, ale Ukrajina sčítá škody. Bude z toho velká právní bitva.
Polský vicepremiér a de facto nejmocnější politický představitel v zemi Jaroslaw Kaczyński nedělnímu vydání německého listu Die Welt řekl, že je otevřený vůči možnosti rozmístit americké jaderné zbraně v Polsku. Podle něj by takový krok "značně zesílil odstrašení Moskvy". Dodal zároveň, že tato otázka není na pořadu dne, "což se však může rychle změnit". S iniciativou by podle něj musely přijít samy Spojené státy, informovala agentura DPA.
Litva od začátku dubna přestala odebírat plyn z Ruska. K tomuto kroku přistoupilo v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu a s požadavkem Moskvy, aby odběratelé ze seznamu takzvaných „nikoliv přátelských zemí“ platili za ruský plyn v rublech. Litva je první zemí Evropské unie, která ruský plyn přestala nakupovat.
S krutým odhadem přišlo ministerstvo hospodářství Ukrajiny, které zároveň uvedlo, že za první čtvrtletí ukrajinská ekonomika propadla o 16 procent. Stát vedený prezidentem Volodymyrem Zelenským chystá programy na podporu vybraných sektorů, zejména těch klíčových pro fungování armády. Již dříve prezident ohlásil částečnou ekonomickou reformu, například zrušení daně z přidané hodnoty.
Jednání mezi představiteli Evropské unie a Čínou podle obou stran bylo velmi otevřené. Zástupci států se shodli, že konflikt na Ukrajině přináší řadu problémů a poškozuje globální ekonomiku. Čína však odmítá mluvit o válce, necítí se být součástí konfliktu a nechce přestat obchodovat s Moskvou. Navíc vinu svaluje i na sankce uvalené Západem vůči Rusku. "Sankce mohou vést až k obchodním a měnovým válkám," tvrdí čínští diplomaté.
Ruský energetický gigant Gazprom v pátek oznámil odchod z Německa. Děje se tak uprostřed sporu mezi oběma zeměmi kvůli naléhání Moskvy na převedení plateb za plyn z eur na rubly, píše Reuters.
Dodávky plynu plynovodem Jamal, kterým surovina teče z Ruska do Německa, se v pátek ráno takřka zastavily. Burzovní cena plynu v EU přitom vyskočila až na 133 eur za megawatthodinu, jako plyne z dat Bloombergu. To je nejvyšší úroveň od 11. března, tedy za poslední tři týdny. Z cenového vývoje plynu je patrný návrat citelné nervozity na trh.
Rusko odkoupilo zpět většinu svých dluhopisů denominovaných v dolarech splatných 4. dubna, držitelům za ně zaplatilo v rublech. Oznámilo to dnes ruské ministerstvo financí.
Česká národní banka ani vláda v aktuální situaci nemohou plně kontrolovat tuzemskou inflaci. Na jejím růstu se stále výrazněji podepisuje válka na Ukrajině, jejíž případné dlouhé trvání může vést i k recesi, domnívá se bývalý člen rady České národní banky Lubomír Lízal, který v současnosti vyučuje na Anglo-American University a ČVUT. „Pokud válka skončí brzy, vrchol inflace zažijeme již v létě a pak začne klesat. Pokud ne, budeme tu mít vyšší inflaci třeba i rok,“ domnívá se ekonom.
Ruské technologické firmy v čele s největším ruského výrobce polovodičů firmou Mikron jsou cílem další vlny sankcí ze strany USA. Washington také chce snížit ceny pohonných hmot v zemi, a proto ze strategických zásob uvolní miliony barelů ropy, podle Bílého domu nejvíce v historii.
Ruská softwarová společnost Kaspersky Lab vyvinula jeden z nejčastěji využívaných antivirů světa. Využívá jej zhruba 400 milionů uživatelů po celém světě. Produkty ruské společnosti jsou v hledáčku tajných služeb již několik let a americká komise pro komunikaci ji před pár dny zařadila na seznam produktů potenciálně ohrožujících národní bezpečnost.