Jsou povodně v Evropě ničivější než v minulosti? Ne, nejsou. Způsobují nižší ztráty na životech i ztráty finanční než v 19. nebo 20. století. Hrozbou je tedy „nerůst“, který by v budoucnu zbytečně zabíjel lidi a zbytečně zhoršoval životní prostředí.
Mohou mít nyní hrozící povodně zásadní dopad na českou ekonomiku a třeba i státní rozpočet? To je zatím, samozřejmě, předčasná otázka. Jednak je třeba doufat v co nejmenší škody, jednak je těžko odhadovat dopady děje, jehož celkovou intenzitu a rozsah působení ještě ani plně neznáme. Nicméně některé opatrné úvahy lze uskutečnit už nyní, a to díky historické zkušenosti.
V Česku dál pokračuje vlna záplav. Nejvíc vody spadlo do rána v Jeseníkách, Beskydech a v Krkonoších. Dramatická je situace zejména v Moravskoslezském kraji a na severu kraje Olomouckého. Na řece Opavě ve městě Opava byl překročen stoletý průtok. Domovy musely opustit tisíce lidí. Některé obce jsou kvůli zatopeným komunikacím odříznuty od okolního světa. Horskou obec Malou Úpu ve východních Krkonoších odřízly od českého vnitrozemí sesuvy půdy. Na dvou místech v Jihomoravském kraji platí extrémní povodňový stav. Z jihočeských vodních nádrží Husinec a Římov přetéká voda.
