V čele britské Konzervativní strany nově stojí Kemi Badenochová, odhodlaná bojovnice proti woke kultuře, která se nebojí jít do (mnohdy zbytečných) konfliktů. Na druhé straně dokáže být pragmatičtější a konstruktivnější než její konkurent Robert Jenrick. Bude mít schopnosti i dostatek sil, aby se zdecimovanou stranu odrazila ode dna?
Britští konzervativci slibují, že obnoví vojenskou službu pro mladé lidi, pokud zvítězí v červencových volbách. Podle premiéra Rishiho Sunaka by vojenská či civilní služba mohla být zkušeností, která změní život mladých lidí a umožní jim vyvinout schopnosti, aby se prosadili v reálném světě, píše dnes britský tisk. Plán by měl stát 2,5 miliardy liber (72 miliard korun) ročně. Za porušení povinnosti by zřejmě nehrozilo trestní stíhání, vyplývá z vyjádření konzervativních politiků.
Londýňané byli po čase opět svědky pořádné královské akce. Přesto se v politických kruzích nejvíce hovoří o Johnsonovi a nezvládnuté pandemii, a také o knize bývalé ministryně, která se snaží poškodit expremiérovi stranické soky.
Ostrovní království zažívá nejhorší sociální nepokoje za téměř půl století. Brexit, následovaný koronavirovou a energetickou krizí prohloubily ekonomické problémy domácností. Především státní zaměstnanci se nechtějí smířit s poklesem reálných mezd, který jim znemožňuje žít v Londýně, kde řada z nich pracuje.
Bývalý britský ministr financí Rishi Sunak se stal lídrem britské Konzervativní strany. Bude také novým premiérem. Dvaačtyřicetiletý Sunak je prvním premiérem s indickými kořeny, který stane v čele Británie.
Evropská centrální banka (ECB) je připravena kdykoli zvýšit základní úrokové sazby, pokud by se inflace v důsledku války s Íránem vymkla kontrole. Než tak učiní, potřebuje ale čas na vyhodnocení příčin, rozsahu a trvání vyšších cen. Řekla to dnes prezidentka ECB Christine Lagardeová, podle níž je nutné sledovat včasné varovné signály. Znamená to, že úroky v eurozóně by se mohly zvýšit už v dubnu, napsal server ekonomického listu Financial Times (FT).
Írán pro jednání s USA určil podmínky, podle amerického činitele nereálné. Mezi předběžnými podmínkami, které Teherán stanovil pro případná jednání se Spojenými státy o příměří, je mimo jiné zavření všech amerických základen v Perském zálivu a finanční odškodnění za americko-izraelské útoky. Napsal to dnes deník The Wall Street Journal.
Číst více
