Nový díl podcastu Právo k Ranní Kávě, který pravidelně informuje o novinkách z oblasti českého práva a judikatury, se tentokrát zaměří i na evropské právo. Z evropské legislativy moderátoři pořadu Kristýna Faltýnková a Daniel Vejsada prodiskutují nové nařízení EU o umělé inteligenci a jeho dopadech na firmy, stejně jako návrh Evropské komise na zjednodušení reportingu o udržitelnosti.
Nejen vláda, ale i Právo k Ranní Kávě se po měsících opět vrací k problematice hromadných žalob, když zejména na základě zákona o hromadném řízení, jehož návrh se stále nachází na počátku legislativního procesu, má dojít k začlenění efektivního nástroje pro vymáhání kolektivních nároků do českého právního řádu.
Chtělo by se říci, že „online svět” pomalu tvoří integrální součást reality. Není proto překvapivé, že snahy o uplatnění výhod plynoucích z online prostředí lze spatřovat i v oblasti problematiky řešení sporů, přičemž se v této souvislosti hovoří o tzv. ODR - Online Dispute Resolution. Co si však lze pod ODR představit? Jak by online svět mohl pomoci s řešením sporů, či jak jej lze využít přímo v soudním řešení sporů? Jaké jsou naopak nevýhody ODR a jak jsme na tom s jeho zaváděním do praxe v České republice? O tom si v dnešním díle Práva k Ranní Kávě povídali moderátor Martin Frolík s dnešním hostem, Zbyňkem Loeblem, specialistou na problematiku ODR a poradcem advokátní kanceláře PRK Partners.
Sýrie a Rusko dospěly po 18 měsících jednání k 📜 memorandu o porozumění, které se týká budoucnosti ruských vojenských základen v Sýrii Tartús a Hmímím. Oznámilo to dnes podle syrské státní agentury SANA ministerstvo zahraničí v Damašku. Moskva se zatím k dohodě nevyjádřila.
Izrael dnes znovu ❌ odmítl 15bodový mírový plán pro Pásmo Gazy navržený Radou míru, kterou ustavil americký prezident Donald Trump. Oznámil to izraelský premiér Benjamin Netanjahu, píší agentury Reuters a DPA. Hnutí Hamás mírový plán už dříve přijalo.
Na budově Senátu dnes po roce opět zavlála historická běloruská vlajka k připomenutí prezidentských voleb v Bělorusku, po kterých režim před šesti lety brutálně potlačil ☝️ protesty opozice. Podle předsedy horní parlamentní komory Miloše Vystrčila (ODS) má tento krok vyjádřit podporu všem, kteří nevzdávají boj za svobodné a spravedlivé Bělorusko.
Společnost AEV z Kroměříže loni utržila za prodej výrobků a služeb zhruba 349,7 milionu korun. Meziročně to znamenalo 📉 pokles téměř o 60,6 milionu korun. Zisk firmy, která vyvíjí a vyrábí elektroniku pro automobilový průmysl a další odvětví, klesl na loňských přibližně 9,7 milionu korun z téměř 29,6 milionu korun v roce 2024.
Jemenští Húsíové zasáhli 🏭 rafinerii společnosti Aramco na saúdskoarabském pobřeží Rudého moře. Oznámil to dnes podle agentury AFP vojenský mluvčí povstalecké skupiny podporované Íránem. Húsíové tak pokračují v útocích z posledních týdnů na Saúdskou Arábii, zejména na ropnou infrastrukturu a tankery v Rudém moři.
I přes extrémní sucho v Česku není zásobování Brna pitnou 🚰 vodou v nejbližších měsících ohrožené. Zdroje v březovském prameništi jsou nyní ve stavu, že by nebylo možné zajistit dodávku jen z nich, část vody proto Brno získává z Vírské přehrady. Zatímco loni ve stejném období byl podíl vody z Víru 16 procent, letos je to 37 procent. Průměrná výroba pitné vody v brněnské vodárenské soustavě je letos 1015 litrů za vteřinu.
Češi stojí ve válce v Pásmu Gazy na straně Izraele mimo jiné proto, že ho vnímají jako součást západního světa, kdežto Palestince jako jiné, orientální. Jedná se o významný faktor, byť není jediný, uvedl 👨 Bronislav Ostřanský z Orientálního ústavu Akademie věd ČR. Podle něj k rozdílnému vnímání přispívají i média, která konflikt zjednodušují.
Výrobci elektroinstalačního materiálu Kopos Kolín loni 📈 vzrostl čistý obrat meziročně o 4,5 procenta na 1,349 miliardy korun. Výsledek hospodaření po zdanění naopak klesl o 8,1 procenta na 109,6 milionu korun. V roce 2024 měla firma obrat 1,291 miliardy korun a zisk 119,3 milionu korun.
Německo čelí každodenním útokům hybridního válčení zahraničních mocností, jež mají zemi politicky ❌ destabilizovat a rozsévat strach ve společnosti. V dnešním vydání listu Bild am Sonntag to uvedl německý ministr vnitra Alexander Dobrindt poté, co se tento týden při incidentu nad letištěm Lipsko/Halle letadlo srazilo s neznámým objektem a na letišti se našel dron s výbušninou.
