Reklama

Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Fiala: Chceme se vyhnout přeposílání uprchlíků z ČR dál do EU

uprchlíci pod jedním z mostů, Irpiň
čtk
 ČTK

Premiér Petr Fiala (ODS) by se chtěl vyhnout přeposílání uprchlíků, kteří přišli do Česka z Ukrajiny napadené Ruskem, do dalších zemí EU. V diskusním pořadu CNN Prima News připomenul, že Česko odmítalo v roce 2015 kvóty přerozdělování i s tím, že relokace mají lidský rozměr, kdy jsou uprchlíci posíláni někam, kam nechtějí. Poznamenal ale současně, že část z příchozích by dál chtěla jít. Do Česka zatím přišlo na 200 tisíc lidí z Ukrajiny, další počty se budou podle Fialy odvíjet od situace na anektovaném území.

Reklama

Fiala zdůraznil, že Evropa po invazi Ruska na Ukrajinu zažívá masivní uprchlickou vlnu. Česko přitom při počtu 200 tisíc uprchlíků vyčerpalo svou přirozenou absorpční schopnost, ta se počítá jako zhruba dvě procenta populace země. Premiér proto připomenul, že stát požádal EU o modulová stanová městečka. Vláda také v diskusi s hejtmany probere možnosti zvýšení kapacit krajů, obcí, včetně úvah o navýšení příspěvků na ubytování uprchlíků.

Výhodou první vlny příchozích byla podle premiéra skutečnost, že v Česku mají své blízké, kteří jim pomohli. "Nyní přicházejí bez kontaktů," konstatoval s tím, že třeba je využít všech kapacit krajů, obcí, hotelů. "Musíme, bohužel, uvažovat i o výstavbě provizorních ubytování," konstatoval Fiala. Důležitá bude podle něj finanční pomoc v podobě dotačních programů EU, které bude Brusel upravovat.

Kapacity se prověří

Zda bude stačit kapacita zdravotnictví nebo škol a sociálních služeb, bude záviset na počtu uprchlíků. Vláda podle Fialy zvládla připravit systém přijímání příchozích, nyní bude krok po kroku zvyšovat možnosti v jednotlivých oblastech, ve školách například uvažuje o speciálních třídách. "Máme limitované kapacity a neznámý faktor, co bude dělat takové obrovské množství lidí, dělat prognózy je těžké," konstatoval premiér.

Podle údajů hasičů bylo od počátku invaze Ruska na Ukrajinu v Česku zaregistrováno přes 102 tisíc uprchlíků, ale reálný předpoklad počtu uprchlíků v Česku je 200 tisíc. Nejvíce lidí, asi 30 procent, registruje Praha.

Jihočeský hejtman Martin Kuba (ODS) v sobotu upozornil, že procento uprchlíků, kteří potřebují ubytování, se zásadně zvyšuje. Přichází stále více lidí, kteří nemají v ČR žádné zázemí. Na jihu Čech jich v sobotu bylo už 30 procent. "Znamená to, že na dalších 30 tisíc uprchlíků bude potřeba stejné ubytovací kapacity jako na prvních 100 tisíc," uvedl na twitteru.

Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) už z Ukrajiny uprchlo téměř 2,6 milionu lidí, většinou ženy a děti. Nejvíc z nich odešlo do Polska, tamní úřady dosud přijaly 1,6 milionu běženců. Z nich podle odhadů asi milion v Polsku zůstává a zbytek odešel do jiných evropských států. Přes 230 tisíc uprchlíků přijalo Maďarsko, následuje Slovensko s více než 185 tisíc uprchlíky.

Černochová zvažuje stavbu stanových městeček

Ministerstvo obrany zvažuje vybudování stanových městeček pro uprchlíky. Kapacitu by měly mít kolem 400 lidí a na starosti by je měla armáda. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce to dnes řekla ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Podle ní by stavba trvala kolem dvou dnů. Podobné stanové městečko armáda stavěla už na Slovensku. 

O vybudování stanových městeček chce Černochová jednat s ministrem vnitra Vítem Rakušanem (STAN). Řešit je chce také s hejtmany pro případné vytipování vhodných lokalit pro taková městečka.

Úřad práce, ilustrační foto

Volných pracovních míst opět přibylo. Pomoct mohou uprchlíci z Ukrajiny

Podíl nezaměstnaných se v únoru snížil proti lednu o 0,1 procentního bodu na 3,5 procenta, meziročně je o 0,8 procentního bodu níž. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu. Rekordní byl počet volných pracovních míst, který stoupl o více než 12 tisíc na téměř 364 tisíc.

Přečíst článek

Boje na Ukrajině

Čeká nás druhá studená válka. Po Kyjevu přijde Tchaj-wan, píše vlivný historik Niall Ferguson

Jak se na současnou ruskou invazi dívají historikové? Jedná se o dějinný konflikt, nebo časově omezenou událostí bez vážnějších konsekvencí? Přední historik Niall Ferguson věnující se dějinám evropského kontinentu pro agenturu Bloomberg popsal sedm klíčových bodů, které rozhodnou, a na historických paralelách ukazuje, jak by mohly dopadnout. Naděje na dobrý konec? Spíše malá a může nás čekat druhá studená válka a po Kyjevu může následovat Tchaj-wan. 

Přečíst článek

 

Reklama
Reklama
Reklama
Doporučujeme