Kam s penězi a mobilem na pláži? Češi spoléhají na ručník
Čtvrtina lidí se na pláži vůbec nekoupe. Další zahrabávají peníze či mobil do písku. A co letí nejvíc skoro u pětiny lidí? Měkký plážový trezor. Tedy ručník. AI radí schovat mobil do knihy s vyřezaným vnitřkem.
Chcete jít na koupaliště anebo k rybníku a rodině či partnerovi se nechce? Anebo jste u moře s celou rodinou, která čítá více malých dětí, ty chtějí neustále být ve vodě a jeden rodič na jejich hlídání prostě nestačí? Pak máte také problém. Ten se jmenuje kam s penězi, platební kartou, klíči a mobilem, když jste ve vodě. Bez doprovodu těchto cenností, ačkoliv to podle srpnového průzkumu pro mBank 69 procent lidí (v případě platební karty) či 50 procent (mobil) nesnáší, to prostě nejde. To by musela být zmrzlina, nápoje či drobné občerstvení zdarma.
My v Česku ovšem, s nadsázkou řečeno, dobře víme, jak na to. „Střídání stráží na dece, zatímco ostatní plavou, je dovolenkovou klasikou Čechů. Věci u vody svěří partnerovi nebo kamarádovi 41 procent lidí a třetina si raději nechá cennosti zamčené na pokoji,“ podotýká ředitel divize segmentového managementu mBank Petr Kábele. Na dece se podle průzkumu střídají dvě třetiny lidí a více než čtvrtina lidí nejde z obav z krádeže do vody vůbec.
Když se na silnici objeví embéčko, lidé mávají. Když vedle něj zaparkuje americký koráb z osmdesátých let, vypadá česká klasika skoro jako Krtečkovo autíčko. Závody veteránů nejsou jen nostalgická projížďka, ale svět rodinných příběhů, dobrovolnické práce, dobových kostýmů a aut, jejichž ceny mohou překvapit.
REPORTÁŽ: Když auto po dědovi stojí statisíce. Veteránské závody spojují nostalgii, rodiny i investory
Enjoy
A kdo „hlídání“ nemá? I tady máme domněle fungující recept. Každý pátý Čech podle výsledků průzkumu, kterého se zúčastnila více než tisícovka respondentů, tašku s cennými věcmi prostě nechá ležet na břehu. Další skoro pětina (18 procent) cennosti schová pod ručník. V případě mladých generací to tak řeší dokonce každý třetí. A je vystaráno. I přes vědomí rizika.
Jak na to?
Pro plavce se už dávno vyrábějí plastová mini pouzdra. Moc příznivců si ale zřejmě nezískala. Podle průzkumu pro mBank vodotěsné pouzdro přímo do vln považuje za bezpečné nadpoloviční většina Čechů, jenže reálně ho u vody používá pouhých osm procent.
A teď zpátky k návodům bez garance bezpečnosti. Umělá inteligence nabízí „zaručené“ recepty: Dejte si peníze a klíče do obalů od spotřebovaných potravin, ty zloděje nelákají. Dobře poslouží třeba plechovka od Coca-coly, obal od zmrzliny, pytlík od bramborových lupínků či krabice od pizzy.
I kdyby člověk na tyto recepty přistoupil, je tu fakt, že stále více lidí platí mobilem. „Hotovost si na cesty sice přibalí 73 procent lidí a fyzickou kartu 77 procent, reálně s nimi ale v cíli zaplatí jen každý čtvrtý. Jasným favoritem se stává telefon,“ uvádí mBank. Dodává, že jakmile ho lidé mají na cestách u sebe jako platební prostředek, což dělá 47 procent Čechů, tak ho pro placení využije více než sedm z deseti. Mezi mladými do 35 let je pak mobil hlavním platebním instrumentem téměř pro každého druhého.
Mobil do knihy? Anebo raději do prstenu?
Schování mobilu je už poněkud horší. Do plechovky od coca-coly se prostě nevejde, s tím samozřejmě souhlasí i AI. Kam tedy s ním? Výrobci nabízejí vodotěsné plastové pouzdro, které se věší na krk anebo na tělo jako kabelka. Je průhledné, aby člověk viděl na display. Na tohle si ale praktik, nevěřící v dokonalou vodotěsnost a v to, že mobil vlající na krku či na boku nebude při plavání vadit, zřejmě nevsadí. Stejně jako skeptik, který pravidelně čte zprávy o ohrožování plavců žraloky a doporučení, že není radno se do moře vydávat s blyštivými šperky na těle. Podobným nešvarům se ale nevyhne ani vytuněnější verze, vodotěsná ledvinka.
A co radí AI? Dát mobil do dobře vymytého obalu od opalovacího krému, do igelitového sáčku a pod vrstvu písku anebo do špinavého ručníku, který se potenciálnímu zloději nebude chtít rozbalovat. A opravdu originální řešení – vezměte starou knihu a vyřízněte v jejích útrobách pro mobil otvor. A konečně sofistikovaná možnost? Pořiďte si platební prsten, do nějž se dá nahrát i platební karta respektive její bezpečný digitální token.
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
