Až jeden milion korun mohou dostat žadatelé na opravu staršího domu. Počítá s tím nový dotační program „Oprav dům po babičce“, který spustí ministerstvo životního prostřední od září. „Je to jen další rozhazování veřejných peněz, tentokrát o dvě generace mladší cílovce – místo důchodců jejich vnukům,“ komentuje program hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Chamtivost a strach. Tyto dvě emoce od nepaměti hýbou každou ekonomikou. Není to nic zavrženíhodného, je to motor lidského pokroku a celospolečenského vzestupu, ať se nám to líbí, nebo ne. Kdo se v Česku nyní strachuje, okrádá sám sebe. Kdo odhodí strach, utlumí chamtivost firem a jejich manažerů, která způsobila maržovou inflaci.
Nynější vlna veder, jež zasáhla Evropu, vyhání na historický rekord cenu cukru v EU. I v Česku tak hrozí další zdražování například sušenek a sladkostí, ovšem třeba i tvrdého alkoholu. Vedra totiž přináší ničivé sucho, jež zemědělským plodinám obecně neprospívá, a svědčí také škůdcům cukrové řepy.
Kdo má hlavní zásluhu na snížení tuzemské inflace pod úroveň deseti procent, tedy na nejnižší hodnotu od roku 2021? Pokud už bychom museli ukázat na jednu osobu jako symbol, byl by krotitelem inflace nejspíše Jiří Rusnok, do poloviny loňského rok guvernér České národní banky.
Společnost Vodňanská drůbež z koncernu Agrofert hlásí dramatický nárůst zisku. Ten jí loni stoupl o mimořádných 165 procent. Navzdory prostředí mimořádně vysoké inflace.
Inflace se po 11 měsících v červnu vrátila na jednocifernou úroveň. A už v příštím roce se bude pohybovat kolem hodnoty inflačního cíle ČNB. Fialova vláda tak ještě do voleb bude moci vyhlásit, že inflaci porazila, píše ve svém komentáři ekonom Lukáš Kovanda.
Česko bude muset razantně, o desítky miliard, navýšit výdaje na obranu, aby dostálo závazku vůči NATO. Již příští rok by výdaje na armádu měly vzrůst až o více než 100 procent v porovnání s loňskem.
Míra nezaměstnanosti klesá, hlavně díky sezónním vlivům. Inflační a energetická krize ale není tak závažná, jako byla ta covidová, ukazuje i tak vývoj na českém trhu práce.
Nezaměstnanost v Česku v červnu dále klesla na 3,4 procenta, proti květnu se snížila o desetinu procentního bodu. Lidí bez práce bylo na konci června 249 792, což bylo o 4101 méně než v květnu. Volných pracovních míst naopak přibylo téměř o tisícovku na 286 690 pozic. Pracovní trh ovlivňují spolu s dlouhodobě vysokým zájmem o zaměstnance převážně v dělnických a vysoce odborných profesích či řemeslníky také sezonní práce. Uvedl to Úřad práce ČR. Analytici pokles nezaměstnanosti na 3,4 procenta očekávali.
Češi trpí fetišem vlastnického bydlení. V zemích, jako je Německo, Švýcarsko nebo Rakousko, které si jinak rádi Češi berou za příklad, přetrvává daleko nižší podíl populace bydlící ve vlastním bytě nebo domě. Nájemní bydlení je tam mnohem rozšířenější než v Česku. A nikomu to nepřipadá jako ekonomický nerozum. Jestliže tuto mentalitu Češi postupně přijmou za svoji také, usnadní jim to život. Navíc učiní věc v mnoha ohledech rozumnou i ryze z ekonomického hlediska.
Do roku 2050 by mohly mít dvě třetiny Evropanů přístup k vysokorychlostní železnici, která by propojila všechny evropské metropolitní regiony a velká města. V čerstvé studii o rozvoji evropských rychlotratí to uvádí německé dráhy Deutsche Bahn (DB).
Maloobchodní tržby se v květnu v Česku dále propadly. Vykázaly totiž meziroční pokles o 6,1 procenta. Na poměry letošního roku se ale jedná ještě o celkem solidní výsledek, neboť oproti březnu či dubnu meziroční pokles tržeb zmírnil. Na rozdíl od měsíců února až dubna navíc v květnu nedošlo k meziměsíčnímu poklesu tržeb maloobchodu, což lze vnímat jako pozitivní překvapení.
Tento týden začíná sněmovna projednávat takzvaný konsolidační balíček. Prezident Petr Pavel do jednání o něm nehodlá vystupovat, počká si na výsledek. A když by balíček – jenž je zatím spíše balíčkem daňovým než konsolidačním – neozdravoval veřejné finance, pokud by nevedl ke snížení deficitu státního rozpočtu, nebo pokud by ve výrazné míře dopadal na lidi, kteří už dnes mají sociální potíže, prezident by jej vetoval, míní hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
V Česku právě teď pracuje nejvíce žen v historii. Vyplývá to z údajů, které nově zveřejnil ČSÚ. V květnu totiž vůbec poprvé v historii novodobé České republiky, píšící se od roku 1993, dosáhla míra zaměstnanosti žen úrovně 70 procent. To znamená, že letos v květnu právě 70 procent žen z věkové skupiny 15 až 64 let mělo zaměstnání, včetně toho na částečný úvazek, případně zaměstnávalo sama sebe, což se týká třeba podnikatelek nebo živnostnic. Mezi zaměstnané řadí statistici také ty ženy, které jsou na mateřské dovolené, přičemž před nástupem na ni pracovaly.
Hned 55 procent Čechů má potíže vyjít se mzdou, vyplývá z dat společnost LMC, jež provozuje pracovní portály Jobs.cz a Práce.cz. Na Čechy tak fatálně doléhá suverénně největší propad reálných mezd v celé historii České republiky, který je zároveň nejvýraznější ze všech zemí OECD.
