Izraelský premiér Benjamin Netanjahu přicestoval na návštěvu Maďarska, a to navzdory zatykači, který na šéfa vlády židovského státu vydal Mezinárodní trestní soud (ICC). Do Maďarska pozval Netanjahua premiér Viktor Orbán, jehož země zatykač ignoruje.
Návrh hlavního prokurátora Mezinárodního trestního soudu (ICC) vydat zatykač na představitele izraelské demokraticky zvolené vlády spolu s vůdci islámské teroristické organizace Hamás je děsivý a zcela nepřijatelný. Na síti X tak reagoval premiér Petr Fiala (ODS).
Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) chce do poloviny roku 2025 připravit zákon, který zajistí řízený odchod od uhlí v energetice do roku 2033. Řekl to v debatě České televize. Ministr o řízeném odchodu mluvil v souvislosti s výrokem majitele skupiny Sev.en Energy Pavla Tykače, že zvažuje uzavření elektráren Počerady a Chvaletice a svých dvou uhelných lomů na jaře 2025. Podle Síkely ČR odstavení elektráren zvládne.
Rusko vydalo zatykač na estonskou premiérku Kaju Kallasovou a další pobaltské činitele. Podle agentury TASS to uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Podle něj jsou důvodem zařazení na seznam hledaných osob jejich „nepřátelské kroky vůči historické paměti“ i Rusku jako takovému. Portál Nastojaščeje vremja dává věc do souvislosti s odstraňováním sovětských památníků v Pobaltí po začátku ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022. Kallasová uvedla, že se nenechá umlčet a bude dále podporovat Ukrajinu.
Vydání zatykače na ruského prezidenta Vladimira Putina v souvislosti s válkou na Ukrajině je podle americké hlavy státu, Joea Bidena, oprávněné. Ruský prezident spáchal válečné zločiny, míní Biden, kterého citovala agentura Reuters. Zatykač na Putina vydal v pátek Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu kvůli únosům ukrajinských dětí z okupovaných území do Ruska. Začíná být jasné, že nikdo nestojí nad zákony, řekl v reakci německý kancléř Olaf Scholz.
Mezinárodní trestní tribunál vydal zatykač na ruského prezidenta Vladimira Putina kvůli ruské invazi na Ukrajinu.
Čistý zisk největšího ruského producenta ropy 🛢 Rosněfť loni klesl o 73 procent na 293 miliard rublů (76 miliard korun). Na vině byly vysoké úroky a daně ze zisku i jednorázové faktory. Firma to uvedla v úterý na svém webu. Zisky z aktuálních vysokých cen ropy omezí vyšší náklady, dodala.
